Mexiko zažívá jednu z největších krizí v posledních letech. Vedle velké pouliční kriminality a drahých nájmů jej nyní sužuje i obrovský nárůst obětí na nemoc COVID-19. Přestože oficiální státní statistiky mluví o 4 220 mrtvých, zaměstnanci krematorií v Mexiko City přiznávají čísla mnohem vyšší.
Mezi hlavními příčinami vysokého počtu obětí je nedodržování základních hygienických pravidel a doporučení související s pandemií koronaviru. Hlavním viníkem je přitom i mexická socialistická vláda, která situaci podcenila a zavedla řadu nelogických opatření.
„Všechno je přeplněné, nejsou žádná volná místa pro kremaci. Obecně platí, že všechny pohřební ústavy mají čekací lhůtu jeden, dva nebo dokonce tři dny, protože jsou již plně nasycené,“ řekl pro zpravodajský web Infobae Milenio Javier Rodríguez z pohřební služby Juárez v Mexico City. „Musíme těla zpopelňovat v okolních okresech jako Acolman, Cautitlán, Ecatepec a Tultitlán, protože všechna státní i soukromá kremační zařízení v Mexico City jsou zcela naplněná,“ dodal.
Na plné obrátky
Jedním z krematorií, které má největší zatížení, je krematorium Velatorio v Mexico City. „Jedeme zcela na plné obrátky. Obě dvě pece jedou většinou 24 hodin denně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS zaměstnanec krematoria Hermes. Ten zároveň řekl, že drtivá většina obětí podlehla koronaviru.
Podobně se Sky News podařilo zjistit, že 80 až 90 procent všech současných úmrtí v Mexico City je spojeno s COVID-19. Z analýzy Sky News také vyplývá, že denně proběhne ve dvaceti kremačních zařízeních až na šest set zpopelnění. „Čísla jsou pětinásobně vyšší oproti oficiálním statistikám,“ uvedli pro stanici zaměstnanci krematorií.
I v půl osmé večer se z krematoria Velatorio v Mexico City valí zlověstný černý kouř. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vláda zcela selhala
Mexický stát dlouhodobě selhává ve všech základních službách. Nedokáže zajistit bezpečnost svých obyvatel, kvalitní zdravotní systém ani kvalitní dopravní infrastrukturu. Navíc špatně hospodaří s vybranými penězi daňových poplatníků. Vymahatelnost práva a šance na spravedlivý proces je také velmi malá. Pandemie koronaviru je tak jen dalším selháním.
Socialistický prezident Andrés Obrador, který se netají svými sympatiemi k Ernestu „Che“ Guevarovi, ještě v březnu objížděl regiony své země a objímal se svými přívrženci. Krizi bagatelizoval slovy, „že se chová podle doporučení lékařů“ a že „lidem nic nehrozí“.
Když krize naplno vypukla ve Spojených státech, tak se Obrador snažil neztratit spojení s USA, a přestože se doprava mezi oběma zeměmi omezila, zákaz cestování vláda nepovažovala za vhodný. Ani v prvních týdnech krize nezavedla Obradorova vláda žádné bezpečnostní opatření na letištích. Doporučení ohledně bezpečné vzdálenosti mezi lidmi pak vláda chaoticky vyhlásila až na konci března.
Od té doby následovala řada protichůdných a nelogických opatření. Vláda a městské samosprávy tak nechaly například policií uzavřít městské parky, rezervace a některé lesy. Lidé však nemusí nosit roušky a můžou nadále nakupovat a stravovat se v otevřených tržnicích, kde si často nemohou ani před samotným jídlem umýt ruce. O nošení roušek nemluvě.
Chudí jsou více vystaveni riziku nákazy
Socialistická starostka Mexico City Claudia Sheinbaum Pardo, která pochází ze stejného tábora jako prezident, nařídila pro změnu omezení automobilové dopravy ve městě. V některých dnech tak můžou vyjet jen automobily s vybranými čísly na SPZ, ostatní musí buď taxi, Uberem nebo autobusem. Ve veřejných dopravních prostředích, které jsou často velmi přeplněné, lidé nemusí nosit roušky.
Opatření se tak nedotýká vyšší střední třídy a bohatých lidí, kteří mají aut několik, ale chudých rodin, které mají maximálně jedno auto. Tito lidé jsou tak vystaveni vyššímu riziku nákazy v autobusech. Nemluvě o tom, že právě chudí lidé na placený test ohledně koronaviru nedosáhnou a ve státních nemocnicích jim jej zpravidla neudělají, jak jsme informovali dříve.
Přestože vláda eviduje „pouze“ 40 tisíc nakažených, číslo je mnohonásobně vyšší. Dobrým ukazatelem je počet obyvatel, kteří byli diagnosticky testováni na COVID-19. Na tisíc lidí to bylo v Mexiku na konci dubna jen 0,4 procenta obyvatel. V ČR bylo přitom například ve stejný čas otestováno 20,2 procenta populace.