Mezidruhová přátelství: Zbytečné riziko, nebo lék na zvířecí frustraci?

Když se sblíží zvíře s jiným živočišným druhem, je to stejné, jako kdyby se naučilo cizí jazyk - do jisté míry se totiž musí naučit rozpoznávat různá gesta a náznaky. Například pokud má pes ocas nahoru, znamená to, že něco větří nebo se chystá zaútočit, oproti tomu pokud si to k vám štráduje se zdviženým ocasem kočka, znamená to něco jako: „Čau kámo! Jak se vede? U mě pohoda!” Když se jeden od druhého naučí, co signály znamenají, mluví pes „kočičinou”. Ale co je mezidruhové přátelství podle definice a za jakých okolností k němu dochází?

Mezidruhové přátelství je navázání vztahu mezi jedinci různých živočišných druhů. Často tak nahrazují nepřítomnost své vlastní, pravé rodiny a vyhýbají se tím zdravotním nebo reprodukčním problémům, což přispívá ke zlepšení jejich životních podmínek.

Studie Interspecies Animal ”Friendships” z roku 2017 vymezila pět nejčastěji vypozorovaných závěrů z výzkumu vztahu zvířat rozdílných druhů:

• Atypická přátelství se nejlépe staví na stresujících událostech. Takže pokud mláďátko brzo osiří nebo ho vezmou od mámy, šance na přátelství s někým, kdo by ho mohl za normálních okolností třeba sežrat, se výrazně zvyšuje. Opět tak nezbývá než žasnout nad přirozenou emoční inteligencí zvířátek, která funguje nějak takto: „Přišel jsem o rodinu? Udělám si ji jinde.”

• Nejčastěji jde právě o mláďata, která se spřátelí. Co se týče rozdílů mezi pohlavími, častěji svolí k netypické přátelské lásce samice.

• Nejčastěji taková přátelství vyjadřují třemi způsoby, a to hraním, fyzickou blízkostí a společenskými pouty, přičemž mláďata si mezi sebou dávají najevo vřelost nejčastěji hrou, dospělí jedinci si pak k sobě najdou cestu vzájemnou blízkostí (například se k sobě přitisknou při spaní) nebo společenskými vazbami (jsou spolu v jedné smečce).

• Mezidruhovým přátelstvím se daří nejčastěji v zajetí. Podle studie dochází k jejich nejvyššímu počtu v azylech, na farmách, v zoologických zahradách a rezervacích. Což vzhledem k předchozím bodům dává smysl, pokud si uvědomíme, za jakých podmínek se na tato místa dostávají…

• Často zvířatům takový vztah hodně pomáhá. Je ale dobré pamatovat i na to, že s sebou přináší i rizika a možné negativní dopady…

Láska je láska, ale...

A tím nemáme na mysli jen to, že při přátelství mezi lvem a zebrou hrozí, že králi džungle jednou přepne, pudy vyhrají a lichokopytníka zakousne. I zdánlivě bezproblémové vztahy mezi zvířaty jsou někdy komplikované.

Tak například morčata může negativně ovlivnit sdílení klece s králíky, protože králíci pohlavně dospívají a rostou rychleji. Je proto možné, že se pokusí s morčetem spářit. A to se takovému mladému hlodavci z mnoha důvodů (a oprávněně) nemusí líbit.

Také přátelství mezi psy a opicemi může jedné straně ublížit. Podle studie to dokazuje video z roku 2011, kdy si skupinka paviánů osvojila štěňata. S těmi ale paviáni manipulovali tak, že jim způsobovali obrovský stres. Skupinka se nakonec sžila a dokázala spolu vycházet. Ale počáteční ochočování rozhodně nebyl žádný med a pro psy bylo dost stresující.

Některá přátelství začínají nepřátelským pronásledováním, a to zdaleka ne jen ve vztahu lovec - kořist. V roce 2013 byl zaznamenán případ ovcí pronásledovaných slonem. Což je mimochodem stresující pro obě strany, navíc může snadno dojít k fatální nehodě. To platí při přátelství mezi každou dvojicí, kde je jeden z páru fyziologicky zvýhodněn, ať už vzrůstem, většími drápy, zuby… Někdy se mezidruhové přátelství projevuje defenzivním nebo útočným chováním. Jako důkaz bylo uvedeno přátelství mezi husou a želvou. Asi si domyslíte, kdo byl občas tak trochu hysterka a kdo ublížený...

Samozřejmě v mnoha případech hrozí i zmiňovaná proměna ze vztahu kamarád a kamarád na dravec a kořist. Život dravých zvířat je závislý na lovu a vědcům do teď zůstává rozum stát nad tím, že se dokáží kamarádit s kořistí. Přátelství ale může vzít za své, jakmile dravec dostane hlad, což se v zajetí moc často nestává.

Přítel mého přítele je můj... oběd?

Nebezpečí může však přijít i odjinud - například od zástupců stejného živočišnému druhu, ke kterému patří jeden z „kamarádů”. Ale i tady výjimka potvrzuje pravidlo - například u ryb se v mezidruhových hejnech snižuje riziko újmy díky tomu, že atypická skupinka představuje pro potenciálního dravce zmatek. Eliminováno je i nebezpečí plynoucí ze samoty - osamělý jedinec je v divočině ve větším nebezpečí než hejno.

Zvířatům se může stát osudným i velmi silné pouto. Smrtí svého mezidruhového přítele mohou utrpět velkou emocionální újmu vedoucí k jejich úhynu. To se stává především u dvou vysoce stresovaných zvířat, která spolu vyrůstala a poskytovala si odmalička emocionální podporu. Pokud odloučení nezpůsobí smrt, může způsobit nepříjemnou úzkost, z které vyplyne nechutenství či zdravotní potíže. Stejně jako u lidí má i u zvířat stres velmi negativní dopad na psychiku i zdravotní stav.

Pokud se emocionálně propojí lovci, taky to později může skončit katastrofou v podobě vypuknutí agresivity, například při přátelství medvěda, tygra a lva. Kamarádství může ubližovat i různým druhům býložravců, a to v případě, že je jeden z nich nějak zvýhodněný. Například ve spojení koně s kozou - koza má rohy, kůň ne. Ve vztahu pes a jelen má pes ostré zuby, jakožto šelma, zatímco jelen má zase parohy. Pokud by došlo k boji, rozhodně není vyrovnaný a ten, kdo má menší výhody, zaplatí životem. Ke zraněním může dojít i v rámci hry.

Vezměme si z nich příklad

I přes určité rizikové faktory se dají zvířata považovat za bytosti oplývající velkou tolerancí a bohatým emocionálním světem. Vzpomeňme si na příběhy, kdy se dokáže psí máma ujmout kotěte, kočka si zamiluje koně nebo si kachna zaplave s retrívrem. Nepochybně bychom si z těchto zvířecí vlastnosti měli vzít příklad.