Mini je dál excentrické a zábavné. Verze S baví i s novým kabátem, chybí mu ale výfuky

Rok 2024 sice bude brzy za námi, nová generace Mini ale zůstane. Trochu se změnilo, ale vlastně ne moc, takže má maximálně splněno. Automobilka představila lehce refreshované vozítko s krapet upraveným a stále nadčasovým designem. Nechybí ani nové high-tech vychytávky uvnitř a hlavně dvoulitrový benzinový motor pod kapotou.

Čím víc si toho v okolí všímám, tím víc mám pocit, že to tak je. Z ojetých vozů Mini se stává na trhu pobočník starších trojkových bavoráků, které jsou mezi řidičskou mládeží dost oblíbené. Děvčata baví, protože je to stylová pojízdná kabelka, která se dá koupit za slušné peníze, a chlapce zase proto, že za solidní obnos dostanou hodně řidičské zábavy. A k tomu kvalitu bavorské automobilky.

K TÉMATU: Elektrické Mini Cooper SE je zábavné a vtipně zní. Rozhodně ale není pro každého

Na silnicích v Česku jsou Mini vidět víc a víc a nový Cooper S na tom nic nezmění, spíš se k nim bude postupně přidávat. Šmrnc, dravost, zábava a rošťácký vzhled autu zůstaly. Pokud pátou generaci ale na první dobrou uvidíte z dálky a jen ji přelétnete očima, nejspíš ani nebudete tušit, že jste právě měli tu čest potkat úplně nový vůz.

Změny hlavně na zádi

Předek, designově klíčová část vozu, nemění takřka vůbec nic a změny jsou tak ke zpozorování především na zádi. Nová světla se z obdélníku změnila na trojúhelník, ale dál v nich najdeme grafiku s britskou vlajkou. Vypadají pěkně a ačkoliv je to navenek jediná výrazná změna na celém autě, za mě z něj novinku prostě dělají.

Škoda, že u verze S, která je rychlá, nejsou vzadu žádné koncovky výfuku. Autíčku by to na silnici dodalo respekt a 204 koňských sil si to prostě zaslouží. Na drsňácké vizáži mu v testovaném případě lehce ubíral jinak fešný lak Ocean Wave Green s příplatkem 16 tisíc korun a také decentní hliníková kola, která má testovaný vůz se zimním obutím. Letní elektrony na trochu starších fotografiích u tohoto testu, ty už jsou v pořádku.

Usednutí za volant je největší změnou. Obejdeme na první pohled kvalitní a bytelné materiály, které byly vždy silnou stránkou každého Mini, stejně jako tlustý věnec volantu. To tu zůstává. Je tu ale plno změn v čele s tím, že před řidičem nejsou vůbec žádné budíky, jen příplatkový průhledový displej. Možná jde o zvyk, ale při řízení za tmy mě ze začátku párkrát zaskočilo, že přede mnou vlastně vůbec nic nesvítí.

Všechno jde na dotykovku

Všechno se v nové generaci přesunulo na zcela nový - kulatý - dotykový infotainment. Nejdřív jsem z něj byl trochu na větvi, ale naučit se s ním je rychlé, je extrémně nápaditý a ačkoliv občas poskytuje příliš mnoho informací, byl jsem s ním spokojený.

Jeho užívání bych přirovnal k tomu, když na notebooku vyměníte systém Windows za počítač značky Apple. Nejdřív se budete ofrňovat a škrábat na hlavě, ale bleskově se se systémem naučíte a zavládne spokojenost. Navíc zpoza něj míří na palubní desku drobná světla, taková umělecká verze ambientního osvětlení.

Mimodotykových možností zůstává minimum, například volič převodovky, hlasitost médií či startování, které je na páčce, se kterou se otáčí zhruba tak, jako kdybyste otočili klíčem. Triviální a jednoduché řešení je až roztomilé. V Mini se také vyhnuli plastům, palubní deska a velká část dveří má látkové čalounění z recyklovaného polyesteru, působí svěže a ani trochu lacině, jako tomu je u některých konkurentů. Smysl pro detail a styl tu vítězí nad vším ostatním.

Ale Mini má samozřejmě i slabiny. Tradičně dlouhá palubní deska a menší čelní sklo znamenají, že pokud je řidič vysoký a od volantu sedí dál, první pozice na semaforech pro něj bude znamenat, že se bude muset hodně nahýbat. Zadní sedadla sice vypadají nádherně a jsem přesvědčený, že jsou pohodlná, ale jsou spíš symbolická. Dospělák vpředu automaticky znamená, že dozadu by se dospělák vešel pohodlně tak možná napříč.

K tomu všemu už patří titěrný zavazadlový prostor o 210 litrech, na který jsou ale majitelé auta už dávno zvyklí. Cooper je prostě modelem pro dva a co se nevejde do kufru, mašíruje na zadní sedadla. A hotovo. Tady také porovnání s konkurencí.

To klíčové se naštěstí nemění

Dvoulitrový benzinový čtyřválec stále poskytuje 150 kW a 204 koňských sil, na stovku i díky pouhým 1360 kilogramům střílí za 6,6 sekundy a maximálka je lehce nad 240 km/h. Poslední zajímavé číslo, které chybí, je točivý moment, který dosahuje až 300 Nm.

Jestli jsem si okem posteskl, že toto Mini S mi přijde navenek méně zlé, než jsem byl zvyklý, to klíčové zůstává. Jízda a jízdní vlastnosti předchozích generací tu stále jsou. Stále platí, že zábava je tady až na tom pomyslném prvním místě, a to značí hned první "hlasité" nastartování.

Pročetl jsem své starší testy stejného auta a obrovsky mě těší, že se tu nic moc nezměnilo. V záplavě bezpohlavních vozů, které automobilky poslední dobou chrlí, je tohle stále zlobivé a zábavné, vybízí k tomu, abyste šlápli na pedál, střihli zatáčku, prostě se za volantem bavili. A jak umí miník při ideálním sešlápnutí zahrabat? Lahůdka!

Lehké vozítko hbitě peláší za plynem a díky svým rozměrům je vzorně poslušné. Reflektuje každý pohyb volantu a dál a dál prohlubuje radost z jízdy.

Chyběla mi pádla

Trochu jsem tedy postrádal pádla za volantem, občas se až divím, jaká auta je v současné době do výbavy dostávají, ale zrovna tenhle malý závodník je neměl. K dobru mu je to, že během jízdy ve sportovním režimu si převodovka čistě a celkem hlučně (v tom dobrém slova smyslu) sama podřazovala. A špičkově fungovala i normálně, naladění dvouspojkového automatu se nedá nic vytknout.

Závěrem je třeba zmínit samozřejmě i podvozek. Mini zůstává věrné tomu, že na silnicích patří k tomu nejtvrdšímu, co můžete řídit. Ošklivé české cesty ukazují tuhost podvozku v tom nejdrsnějším světle, v autě prostě ucítíte všechno. To už k němu patří. Naopak to majiteli vynahrazuje mnoha jinými pozitivy.

K zábavné jízdě se pojí také řádné stravování, pokud se budete za volantem více než dvousetkoňového vozu opravdu bavit, s deseti litry rozhodně počítejte. Jinak se Mini dokáže udržet lehce nad sedmi litry.

Jo a abych nezapomněl, poslední měsíce propíraný inteligentní asistent rychlosti se dá také inteligentně vypnout. Když se jednou proklikáte skrze menu až k tomuto bodu, Mini vás samo upozorní, že dlouhé přidržení tlačítka SET, které je na volantu, to příště vyřeší okamžitě za vás.

Ceník verze S startuje na 780 tisících korunách, ale příplatky se samozřejmě prodraží, stačí přihodit pár věcí a jste rázem na milionu.

Závěr

I v nové generaci je Mini veselé a hravé a hlavně se nenechá škrtit normami, které zábavná malá auta poslední dobou buď úplně vraždí, nebo z nich dělají jen nudné účastníky silničního provozu.

Za tuhle nestárnoucí stylovku si sice pořád ještě musíte něco připlatit, ale dostanete kvalitu a zábavu na úrovni.