Mini po delší pauze dorazilo na český trh hned s několika novinkami. Světlo světa konečně spatřila čtvrtá generace ikonického hatchbacku Cooper, třetí generace SUV Countryman a brzy je doplní také elektrický crossover Aceman. Než se tak ale stane, pojďme se detailně zaměřit na druhou zmíněnou novinku v podobě SUV Countryman. Ten totiž výrazně narostl a spolu s extravagantním designem přivezl i řadu zajímavých řešení v interiéru. Vystačí si však s tříválcem?
Countryman byl odjakživa považován za prostornější alternativu ke kapesnímu hatchbacku Cooper. V nové generaci však toto tvrzení platí více než kdykoliv předtím. Stylové SUV totiž oproti svému předchůdci narostlo o šest centimetrů na výšku a o neuvěřitelných třináct centimetrů na délku. Rozhodně už se tedy nedá tvrdit, že Mini Countryman je rozměrově mini. O 10 litrů se pak zvětšil i zavazadlový prostor.
K TÉMATU: BMW M3 Touring může být i autem na dovolenou. Je úspornější než kdejaký nafťák
Uvnitř v kabině je každopádně nárůst vnějších rozměrů znát ještě výrazně citelněji než v kufru, a to i díky posuvné zadní lavici. Tři samostatně rozdělená sedadla je možné posouvat v rozsahu 13 centimetrů, což přináší dostatek prostoru pro nohy cestujících vzadu. Samozřejmě ale na úkor zavazadelníku. Opěradla sedaček jsou pak individuálně nastavitelná v šesti polohách, a to až o 12 stupňů.
Spoustu místa mají cestující vzadu také nad hlavou, kde by jim neměla překážet ani výška nad 185 centimetrů. Z Mini Countryman se tak jednoduše stalo prostorné SUV vhodné i pro rodiny s už většími dětmi. Celou rodinu pak v neposlední řadě potěší elektricky výsuvné tažné zařízení, na kterém mohou táhnout například držák na kola, vozík nebo dokonce karavan vážící maximálně 1200 kilogramů.
První displej svého druhu
Countryman baví už od prvního pohledu, je hravý, zábavný a vlastně tak trochu připomíná autíčko z nějaké kreslené pohádky. I proto najde zalíbení zejména u mladistvých, starším může připadat přeplácaný a zbytečně extravagantní. Mně se každopádně testovaný kousek, označený písmenem „C“ v tmavě zelené barvě zkrášlený zlatými matnými doplňky i koly, moc líbil. Přiznávám ale, že když jsem viděl nového Countrymana poprvé na showroomu v nějaké obyčejnější specifikaci, nezaujal mě natolik jako ten testovaný.
Oproti předchůdci vsadil spíše na roztomilost než agresivitu, na čemž mají velký podíl zejména nová LED přední světla a členitá maska chladiče, do níž zasahuje masivní přední nárazník. Z boku mě pak nejvíce zaujala robustní spodní lišta podobná těm u offroadů, zajímavá 20palcová paprsková kola, zapuštěné kliky dveří i jakási designová ploška taktéž ve zlaté matné barvě za céčkovými sloupky. Nejpodobnější částí nového Countrymanu s tím předchozím je bezesporu záď. Líbí se mi však možnost měnit světelný podpis zadních světel skrze centrální displej v autě. Zvolit můžete i design připomínající britskou vlajku.
Vůbec nejvíce změn se pak odehrálo v interiéru, kde doslova nezůstal kámen na kameni. Každopádně v dobrém slova smyslu! Už dlouho jsem neseděl v autě, které by se mi uvnitř tak líbilo. Už jen recyklovaný textilní povrch palubní desky je něčím, co nikde jinde nenajdete. A mě to prostě baví! Jen jsem si říkal, že k jejímu čištění bude zapotřebí vysavač, ne hadřík. Na dveřích pak textilie ještě ladně přechází z jedné barvy na druhou a celkově vytváří dokonale antistresové prostředí. De facto máte pocit, že sedíte doma na koberci.
S čím jsem naopak trochu bojoval, byl volant, respektive jeho tloušťka. Souhlasím, že tlustší věnce volantu se mnohdy lépe drží, ale v tomto případě už je to prostě moc. Podrobněji vám to vysvětlím v rámci jízdních vlastností. Jinak je ale volant krásně zpracovaný a nese na sobě intuitivní tlačítka. V neposlední řadě oceňuji detail v podobě pásku, který z dvouramenného volantu dělá vizuálně trojramenný. Jen jsem ho měl neustále potřebu ochmatávat a hrát si s ním, ale to už je moje obsedantně kompulzivní porucha.
Všechny důležité údaje o jízdě se promítají i na velký kulatý displej uprostřed palubní desky. Zdroj: Tiskový servis BMW
Palubní deska nového Mini Countryman se obejde bez obvyklého displeje za volantem, takže se důležitý obsah promítá na volitelný head-up displej. Zbylé údaje potom na centrální zakulacenou OLED obrazovku, která je první svého druhu. Její grafika je naprosto boží, občas ale i trochu zmatečná. A to především kvůli enormnímu množství najednou zobrazovaných funkcí a informací. Každopádně zábavnější displej budete v autě hledat jen stěží. Dokonce na něm můžete podobně jako u Tesly hrát i hry. Design středové obrazovky se pak mění na základě jízdních režimů (atmosfér), kterých je na výběr hned několik.
Tichý a překvapivě dynamický
Největší Mini v nabídce je k dostání také v několika verzích spjatých s různými motorizacemi. Ty se pak samozřejmě od sebe trochu liší. Zkoušené „Céčko“ je od pohledu spíše elegantnější a provedení S a John Cooper Works zase sportovnější. Svá specifikace pak pochopitelně bude mít i plug-in hybridní či čistě elektrická varianta. Zapomenout nesmím ani na naftovou verzi, jež se navzdory přísným emisním normám stále drží v ceníku, na rozdíl od manuálu, který zcela nahradila automatická převodovka. Výkonnější benzinová provedení S a John Cooper Works jsou pak k mání s pohonem všech čtyř kol.
Testovaná varianta „C“ je pro Countryman tou základní, i proto pod její kapotou najdeme výhradně benzinový tříválec o objemu 1,5 litru, jehož výkon dosahuje nanejvýš 170 koní. To je však slušná hodnota na tak maličký motor. Ani v reálném provozu tak nemá řidič o výkon rozhodně nouzi. Tříválec táhne už od nízkých rychlostí a hbitě reaguje na plyn i při těch vyšších, dálničních. Jen škoda poměrně velké prodlevy mezi sešlápnutím plynu a aktivací turba, to u sourozeneckých vozů BMW neznáme. Alespoň částečně to zlepší režim Go-Kart, v němž se veškeré řídící komponenty přehodí do dynamického režimu.
Naopak zcela bezkonkurenční je tříválec v Mini Countryman C v rámci kultivovanosti. Většinu času za volantem o benzinové patnáctistovce ani neslyšíte, to byste museli opravdu tvrdě šlápnout na plyn. Ani v tu chvíli však motor nezní jako tříválec, ale spíše jako libozvučnější čtyřválec. Značný podíl na tom má pochopitelně i skvělé odhlučnění kabiny, které eliminuje i veškeré další nepříjemné hluky. Například od kol, podvozku nebo okolo proudícího vzduchu. Tříválec v neposlední řadě potěší také spotřebou pohybující se většinu času okolo sedmi litrů na sto kilometrů.
Mini Countryman C je jízdně velmi podobný sourozeneckému BMW X2, s nímž sdílí i celou platformu. Zdroj: Tiskový servis BMW
Jízdními vlastnostmi pak nový Countryman zklame fanoušky značky Mini, všechny ostatní však nadchne. Třetí generace už se totiž zdaleka neřídí jako motokára, ale spíše jako prémiová SUV od BMW. Na nerovnostech je cítit, že základní podvozek je stále velmi tuhý, ačkoli nerovnosti žehlí na výbornou. Auto nebouchá, neskáče, nevibruje, jednoduše se mu nedá nic vytknout. Na přání je pak k dispozici také adaptivní podvozek se světlou výškou sníženou o 15 milimetrů a frekvenčně řízenými tlumiči. Zatím jsem ho ale netestoval.
Dostupná prémiovka pro rodiny
Spolu s většími rozměry, tlustším volantem a vyspělejším podvozkem se však z nového Mini Countryman do značné míry vytratila ta hravost. Za volantem totiž okamžitě cítíte, že sedíte výš a ve větším autě. Na okreskách se sice nový Countryman chová precizně - nenaklání se, neodskakuje a eliminuje jakoukoliv nedotáčivost, jenže tím zároveň řidiči bere jakoukoliv zpětnou vazbu a takovéto vtažení do hry. Jednoduše už je asi moc dokonalé, moc odhlučněné, moc komfortní a přesné, na to, aby mě bavilo tak jako ty předešlé.
Z nového Mini Countryman se za mě stalo prémiové SUV od BMW, které je radost řídit, ale už to není na každodenní létání po okreskách. I proto je nyní ideálním autem pro tatínky od rodiny, kteří s ním pohodlně převezou její čtyři členy, plný kufr zavazadel a klidně i odtáhnout menší karavan. Na cestách přitom ocení asistenčními systémy úrovně 2, které umožňují poloautomatickou jízdu. To všechno pak za nesmírně atraktivní cenu od 874 900 Kč. Pro porovnání s německým trojlístkem klikněte sem.