Mezi ohrožené druhy patří i holub negroský, kterému se kvůli červeně zbarvenému peří na hrudi přezdívá "krvácející srdce". Zdroj: Pixabay
Na to, že jsou Filipíny poměrně malou zemí, zde najdeme ohromný počet rozmanitých druhů zoborožců. Do dnešního dne se vědcům podařilo identifikovat devět druhů ze čtyř rodů a deset poddruhů. Všechny z nich řadíme mezi endemity (tedy druhy, které se vyskytují jen na jednom území). Všechny bohužel také řadíme ještě do jedné skupiny: mezi ohrožené druhy.
Lov ptáků na maso i na prodej, kácení zdejších lesů kvůli těžbě dřeva či nové zemědělské půdě na pěstování sóji, palmového oleje či cukrové třtiny – to vše stojí za vymíráním zoborožců. Vše zašlo už tak daleko, že právě na Filipínách došlo k oficiálnímu vyhynutí prvního z ohrožených druhů.
Ohroženi však nejsou jen zoborožci. Dopady ničení ekosystému pociťují i jiné druhy. V přírodě se nachází již jen tři sta jedinců sambarů skvrnitých a populace prasat visajanských je ohrožena křížením s prasaty domácími. Největší hrozbou je ztráta přirozeného životního prostředí. Lesy původně pokrývaly celých devadesát čtyři procent povrchu Filipín. Na konci osmdesátých let se tento obří les vlivem lidské činnosti scvrknul na pouhých jednadvacet procent. Jen malá část tohoto území je chráněna, a zvířata tak ohrožují i lovci. Především prasata jsou zemědělci považována za škůdce a jsou na ně pořádány hony, a to i přesto, že jsou chráněna zákonem. Jejich maso často končí na trhu či v restauracích.
Za oficiálně vyhynulého je považován již jeden druh zoborožce. Nebyl spatřen již od roku 1971. Zdroj: Červený seznam IUCN
Podobně ohrožení jsou však i orli opičí, holubi negroští či kakadu filipínský. V celé zemi najdete 84 ohrožených druhů ptáků. Se šesti procenty z celkového počtu známých ptáků jsou Filipíny jedním z nejrozmanitějších míst na planetě. V tropických lesích žije přibližně šedesát sedm procent všech zdejších ptáků. Kdysi rozlehlé lesy se ale vytratily a budoucnost mnoha druhů s nimi. Programy na jejich záchranu však běží na plné otáčky a díky řízenému zalesňování zemědělské půdy se blýská na lepší časy.
Na lidskou aktivitu nejvíce dopláceni prasata visajanská. Počet plantáží roste a zemědělci je zde nevidí rádi. Zdroj: Zoo LIberec
