Mojmír Hampl

Prezident německé centrální banky Jens Weidmann ke konci letošního roku rezignuje na svou funkci. Své rozhodnutí vysvětlil osobními důvody. Kritik politiky Evropské centrální banky skončí také v Radě guvernérů, která je rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky a jíž je Bundesbanka členem.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý považuje vítězství koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) ve volbách za pozitivní. „Mohla by tu být vláda, která bude více hledět na zpomalení zadlužování a makroekonomické údaje,“ řekl v pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Ohledně slibu koalice, že nebude zvyšovat daně, je ale vzhledem k horšící se hospodářské situaci skeptický.

Češi si o víkendu zvolili novou Sněmovnu, ve které budou mít většinu dvě opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a PirSTAN. Kdo by mohl být novým ministrem financí? Bude dál růst inflace, nebo naopak klesne? Na toto téma budou v pořadu Jak volí vaše peněženka diskutovat ekonomové Mojmír Hampl a Vladimír Dlouhý i místopředseda odborů Vít Samek. Pořad můžete sledovat od 18 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Chceme zdaňovat technologické firmy, shodli se šéfka rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM) a místopředseda hnutí STAN a také starosta Dolních Břežan Věslav Michalik v pořadu Jak volí vaše peněženka televize CNN Prima NEWS. Ekonoma Mojmíra Hampla pak překvapila další shoda zástupců komunistů a Starostů, a to téma podpory reinvestice zisků.

Nesouhlasím, aby došlo k zákazu prodeje aut se spalovacími motory, zdůraznil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném pořadu Čau lidi. Europoslance, kteří přišli s nápadem na konec prodeje aut s pohonem na naftu či benzin, označil za fanatiky. Vyjádřil se i k inflaci v Česku, za kterou vláda podle premiéra rozhodně nemůže. Řada odborníků má ale opačný názor.

Strany a hnutí kandidující v nadcházejících sněmovních volbách ve svých programech prohlašují, že chtějí řešit nerovnováhu českých veřejných rozpočtů. Málokdo však otevřeně hovoří o nutnosti zvyšovat daně. A když, tak jen velmi okrajově. Není divu, hlasy by tím asi politici nezískali. Slibují proto raději škrty v provozních výdajích státu. Podle ekonomů je to ale nerealistické.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) i nadále „šlape na fiskální plyn“ a rozdává lidem peníze, přestože jsme v takové fázi, kdy bychom už dávno měli brzdit a řešit ekonomické problémy. V pořadu K věci to řekl ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. Problém vidí mimo jiné v tom, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) problém nevidí a netuší, co Česko čeká. Kritický je ale i k dalším politickým stranám, které se podle něj bojí provést radikální, ale potřebný krok.

Václav Klaus je bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností tuzemského společenského a zejména hospodářského dění posledních třiceti let. Z pozice ministra financí, předsedy vlády a nakonec i prezidenta republiky měl jak ekonomický, tak později stále více politický vliv na směřování České republiky. Jak roli Václava Klause, který v sobotu oslaví osmdesátiny, hodnotí lidé, kteří stáli v jeho blízkosti? A za co ho kritizují?

Premiér Andrej Babiš tvrdí, že jeho vláda nezadlužuje příští generace. Vysvětluje to výhledem české ekonomiky a také tím, že od svého nástupu do politiky až do koronavirové pandemie snižoval státní dluh. Opoziční strany ovšem dlouhodobě poukazují na pravý opak. Stát v Babišově područí podle opozičních politiků různými kroky mnohdy jen přidělal problémy do budoucna.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má plán na zkrácení pracovní doby. Podle ní by si Češi mohli užívat delší víkend už do konce této dekády. „Do roku 2030 se musíme připravit na to, že budeme muset zavádět čtyřdenní pracovní týden,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Český veřejný sektor je velký a drahý. Koronavirová krize navíc ukázala, že je také neefektivní v roli, kvůli které vlastně existuje. „Stát je velký, ale slabý a pomáhá málo a pomáhá špatně. Soukromý sektor v koronavirové krizi fungoval lépe,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky a současný šéf sektoru poradenských služeb v KPMG. Naznačil také, jak by se měl změnit penzijní systém, aby byl dlouhodobě udržitelný, a vysvětlil, proč se nemáme bát robotizace.

Je potřeba se bavit o velikosti státu a nezvyšovat nerovnováhu veřejných financí dalšími výdaji, tvrdí bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Potěšilo mě, že vláda na krizi nereagovala škrty jako v minulosti. Přešli jsme ale do opačného extrému, kdy se protrhla hráz,“ varoval Hampl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.