Mojmír Hampl

Václav Klaus je bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností tuzemského společenského a zejména hospodářského dění posledních třiceti let. Z pozice ministra financí, předsedy vlády a nakonec i prezidenta republiky měl jak ekonomický, tak později stále více politický vliv na směřování České republiky. Jak roli Václava Klause, který v sobotu oslaví osmdesátiny, hodnotí lidé, kteří stáli v jeho blízkosti? A za co ho kritizují?

Premiér Andrej Babiš tvrdí, že jeho vláda nezadlužuje příští generace. Vysvětluje to výhledem české ekonomiky a také tím, že od svého nástupu do politiky až do koronavirové pandemie snižoval státní dluh. Opoziční strany ovšem dlouhodobě poukazují na pravý opak. Stát v Babišově područí podle opozičních politiků různými kroky mnohdy jen přidělal problémy do budoucna.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má plán na zkrácení pracovní doby. Podle ní by si Češi mohli užívat delší víkend už do konce této dekády. „Do roku 2030 se musíme připravit na to, že budeme muset zavádět čtyřdenní pracovní týden,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Český veřejný sektor je velký a drahý. Koronavirová krize navíc ukázala, že je také neefektivní v roli, kvůli které vlastně existuje. „Stát je velký, ale slabý a pomáhá málo a pomáhá špatně. Soukromý sektor v koronavirové krizi fungoval lépe,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky a současný šéf sektoru poradenských služeb v KPMG. Naznačil také, jak by se měl změnit penzijní systém, aby byl dlouhodobě udržitelný, a vysvětlil, proč se nemáme bát robotizace.

Je potřeba se bavit o velikosti státu a nezvyšovat nerovnováhu veřejných financí dalšími výdaji, tvrdí bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Potěšilo mě, že vláda na krizi nereagovala škrty jako v minulosti. Přešli jsme ale do opačného extrému, kdy se protrhla hráz,“ varoval Hampl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Česku chybí ve státním rozpočtu asi 200 miliard korun ročně. Úkolem vlády je najít způsob, jak veřejné finance dostat zpět do rovnováhy. „Je třeba posílit příjmovou stránku,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla je ale třeba omezit velikost státu.

Důchody, práce, mzdy a dluhy. Nejen o tom budou v Partii diskutovat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD a ekonom Mojmír Hampl. Začínáme v neděli v 11 hodin.

Nezaměstnanost se daří v České republice držet na poměrně nízké úrovni. Děje se tak především díky masivní podpoře vlády, a to v podobě programu Antivirus, v jehož rámci stát přispívá firmám na udržení pracovních míst. „Do voleb a ani do konce tohoto roku se vládní programy nevypnou,“ odhadl bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Koronavirová krize způsobila nárůst rozdílů mezi bohatými a chudými. Je o tom přesvědčen předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Úspory domácností přitom během minulého roku rekordně narostly. „Nevypovídá to o tom, že se máme dobře,“ řekl Josef Středula v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Dluh tuzemských vládních institucí, neboli veřejný dluh, dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,17 bilionu korun. Přesáhl tak hranici 38 procent hrubého domácího produktu a v průměru na osobu dosahuje bezmála 203 tisíc korun. V porovnání s předchozím rokem se veřejné zadlužení zvýšilo o více než 386 miliard korun.

Na Nový rok nabyl účinnosti takzvaný daňový balíček, díky kterému výrazně klesnou daně z příjmů fyzických osob. Jeho zastánci argumentovali podporou domácí ekonomiky, neboť domácnosti prý budou pod vlivem zvýšení svých čistých výdělků motivovány k vyšším útratám. Jenže data ze Spojených států naznačují, že taková vládní podpora se může z velké části minout účinkem.

Relativně brzké schválení vakcíny proti koronaviru jak ze strany amerických, tak evropských lékových agentur dává naději, že covidová epizoda by mohla v nadcházejícím roce skončit. To by znamenalo lepší vývoj globální ekonomiky, než se dosud čekalo, což by se příznivě projevilo i na tuzemském hospodářství. Odborníci ale varují před nastoleným trendem vývoje českých veřejných financí.