360°, Alexandr Vondra, Filip Turek, Štěpán Křeček, Milan Bednář, Petr Kamberský, Jakub Horák - 20.9. v 22:26
Povodňový nárůst schodku státního rozpočtu o 30 miliard korun letos a o 10 miliard v roce příštím sleduje většina ekonomů velmi pozorně. Někteří z nich s tímto nápadem nesouhlasí. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy letošní povodně nejsou tak ničivé, aby se kvůli nim musel stát více zadlužovat. Národní rozpočtová rada zase upozorňuje na nutnost zapojit do financování kraje a je připravena hlídat, kam přesně státní peníze potečou. Ekonom a člen NERV Dominik Stroukal poukazuje na skutečnost, že jsme si v posledních letech zvykli na častější a vyšší pomoc ze strany státu.
„Zatím se mi povodně nejeví tak ničivé, aby to obhájilo zvýšení schodku státního rozpočtu, přičemž samozřejmě nechci bagatelizovat to, že někomu spadne dům. My na to ale musíme hledět makroekonomicky,“ řekl CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda.
DÁLE ČTĚTE: Vláda si ohledně rezervy sama naběhla na vidle, míní Kovanda. Ať škody neplatí jen stát, dodal
Reagoval tak na slova ministra financí Zbyňka Stanjury, že se schodek státního rozpočtu bude pro letošní rok zvyšovat o 30 miliard korun a pro příští rok o dalších 10 miliard korun.
Podle Kovandových propočtů na základě dat z pojišťoven jsou letošní povodně méně ničivé než ty předchozí z let 1997 a 2002.
„Pojištěné škody mají totiž dle odhadů činit 17 miliard korun. Přitom povodně roku 2002 napáchaly škody za 36,7 miliardy korun, což v dnešních cenách odpovídá zhruba 72 miliardám. Povodně roku 1997 pak způsobily škody za 10 miliard korun, což v dnešních cenách činí necelých 25 miliard korun. Povodně roku 2013 poničily pojištěný majetek za 7,5 miliardy, což by dnes bylo necelých 12 miliard korun,“ vysvětluje Kovanda na sociální síti X.
„Když se nemuselo jít do schodku při daleko závažnějších povodních, tak si myslím, že by neměl být důvod ani teď. Rozdíl je ale samozřejmě v tom, že nyní vláda nemá žádnou rezervu a tehdy ji měla. Tu z velké části rozptýlila na platy,“ dodal Kovanda.
Stroukal: Přimhouřím oko
Jeho kolegové jsou ve svých vyjádřeních opatrnější, byť je zřejmé, že pokud by měli brát v potaz pouze stav veřejných financí, se zvyšováním schodku by také nesouhlasili.
„Ze zvyšování bych měl obavy, pokud by to byly strukturální výdaje. U těch mimořádných jsou ekonomové ochotní přimhouřit oko, protože tam nejsou na vždy. To, co nám vadilo v době pandemie covidu, nebylo, že se pomáhalo v době, kdy je špatně, ale že jsme si rozevírali strukturální nůžky a udělali jsme si pomoc, která tam zůstala na vždy,“ zhodnotil pro CNN Prima NEWS změny v rozpočtu ekonom NERV Dominik Stroukal s tím, že finální nárůst deficitu pro rok 2024 nemusí být nutně 30 miliard, což připouští i sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Není zatím přesně jasné, kolik to reálně bude, o rozpočtu se ještě povedou dohady. Ale myslím si, že je dost možné použít argument, že jsme si na větší pomoc státu zvykli,“ doplnil Stroukala v reakci na Kovandu.
Situaci glosoval i bývalý ministr financí a častý kritik ekonomického chování současné vlády Miroslav Kalousek (TOP 09).
Pokud si v normálních časech bez krize a nezaměstnanosti musíme půjčit čtvrt biliónu a rezervu utratíme do léta, pak si holt v nenormálním čase musíme půjčit ještě víc..🤷♀️
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) September 19, 2024
Asi to jinak nepůjde. Ale snad nás to probudí, že takhle dál hospodařit prostě nejde.https://t.co/6FzMKlkCUG
„Pokud si v normálních časech bez krize a nezaměstnanosti musíme půjčit čtvrt bilionu a rezervu utratíme do léta, pak si holt v nenormálním čase musíme půjčit ještě víc. Asi to jinak nepůjde. Ale snad nás to probudí, že takhle dál hospodařit prostě nejde,“ uvedl na sociální síti X.
Později doplnil, že problematické je právě vyčerpání zmíněné rozpočtové rezervy, která má sloužit k pokrytí nepředvídatelných událostí.
„Jediný neočekávaný výdaj je 1,5 miliardy korun na sanování mezd zaměstnanců Liberty Ostrava. Všechno ostatní bylo rozdáno ministrům, kteří řvali, že mají málo,“ kritizoval vládu v nedělních Otázkách Václava Moravce Kalousek s tím, že ministr financí Zbyněk Stanjura by měl být víc tvrdý a tlaku kolegů odolávat.
Kraje se musí konečně zapojit
Národní rozpočtová rada dlouhodobě upozorňuje na to, že na účtech obcí a krajů leží miliardy korun a právě samosprávy by se měly na sanování škod po povodních podílet.
„Jsem přesvědčen, že by bylo vhodné, aby do obnovy zasažených území své zdroje zapojily také krajské samosprávy. Není žádným tajemstvím, že kraje dlouhodobě hospodaří s poměrně velkými rozpočtovými přebytky a že hromadí finanční prostředky na bankovních účtech. Jen namátkou například Olomoucký kraj měl ke konci letošního června na účtech přes pět miliard korun, Moravskoslezský kraj asi 12,5 miliardy korun, Jihomoravský kraj kolem 8,5 miliardy. Zapojení těchto prostředků by dávalo smysl i v souvislosti s napjatým státním rozpočtem,“ uvedl pro CNN Prima NEWS člen rady Petr Musil.
Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ho následně doplnil s tím, že pokud by ani v těchto letech, kdy si stát musí půjčovat a žije na dluh, kraje nezačaly peníze investovat nebo nepoužily na obnovu po povodních, měl by vážné pochyby o fungování celého systému rozpočtového určení daní, na jehož základě dochází k přerozdělování peněz od státu ke krajům a obcím.
Zapojení krajů je logické i podle Stroukala. „U krajů si myslím, že je zapojení automatické. Některá infrastruktura je jejich a zapojit se prostě budou muset, považuji to za správné,“ doplnil s tím, že trochu v jiné situaci jsou obce. Některé z nich sice také mají úspory, ale často s nimi počítají na investice a není podle něj správné je nyní tlačit do toho, aby sanovaly škody na úkor již naplánovaných projektů.
Ekonomové se pozastavují i nad tím, proč stát do tak výrazného schodku jde ve chvíli, kdy získal podporu financování ve výši zhruba 50 miliard korun z unijního fondu solidarity.
„Je to nečekaně vysoká částka. Je zásadní, abychom měli lepší obraz o celkových škodách, protože může dojít k situaci, že díky pomoci EU a spoluúčasti krajů a obcí, které jsou ve vysokém přebytku a na účtech mají více než 400 miliard korun, nebude třeba schodek státního rozpočtu navyšovat,“ dodal Kovanda po zveřejnění výše podpory z EU pro Český rozhlas.
Kolik peněz mají kraje na účtech. (Zdroj: Národní rozpočtová rada)
- Praha 139,1 mld.
- Středočeský kraj 10,6 mld.
- Liberecký kraj 7,3 mld.
- Ústecký kraj 6,1 mld.
- Karlovarský kraj 4,8 mld.
- Plzeňský kraj 7,6 mld.
- Jihočeský kraj 10 mld.
- Vysočina 9,6 mld.
- Jihomoravský kraj 8,5 mld.
- Zlínský kraj 9,2 mld.
- Olomoucký kraj 5,2 mld.
- Moravskoslezský kraj 12,5 mld.
- Pardubický kraj 5,6 mld.
- Královehradecký kraj 5,1 mld.
Křeček: 90 miliard i na nová opatření proti povodním
Celkově tak na obnovu povodňových škod v Česku půjde více než 90 miliard. Vládní ekonomický poradce Štěpán Křeček pro CNN Prima NEWS uvedl, že peníze potečou nejen na obnovu území, ale i na novou výstavbu.
„Budeme moct použít 50 miliard korun z Evropské unie a celkově se nám tak podaří nashromáždit zhruba 90 miliard korun, které vyřeší ty nejpalčivější problémy. Vrátíme se tím do stavu před povodněmi, umožní to i stavbu dalších protipovodňových opatření a obnoví to život v zasažených lokalitách. Lze navíc očekávat, že k tomu, co dá vláda, přispějí i obecní a krajské rozpočty,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Křeček s tím, že navýšení rozpočtu za sebe jako problematické nevnímá.
„Zažili jsme to i v covidu, ale tady jde o jednorázový charakter a nezasáhne to rozpočty budoucí a nebude to dlouhodobě ohrožovat snahu o konsolidaci veřejných rozpočtů,“ dodal Křeček.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na opravu po povodních pošle vláda desítky miliard. Jde to i bez zadlužení, zní z opozice
