Světový den mrtvice. Ročně postihne až třicet tisíc Čechů, první pomoc je nutná do hodiny
Lidem s mrtvicí pomáhá organizace Cerebrum. (Zdroj: Cerebrum.cz)
Na 29. října připadá Světový den mrtvice. Toto vážné onemocnění ročně postihuje až 30 tisíc Čechů a téměř 8 tisíc z nich na následky mrtvice neboli mozkové příhody zemře. Alarmující je také skutečnost, že mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Podle odborníků je důležité dbát na prevenci a vědět, jak se v případě, že někoho blízkého toto onemocnění postihne, zachovat. Mrtvice se může objevit kdykoliv během života, a to i v relativně mladém věku. Své o tom ví paní Zuzana, které bylo 31, když nemoc udeřila.
Místo slov jsem psala jen podivné shluky písmen. Připadala jsem si bezmocná.
Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Psal se rok 2011 a paní Zuzana (dnes 40 let) byla doma s přítelem. Dívali se společně na televizi. „Najednou mi začal cukat koutek, což netrvalo déle než 10 vteřin. Přišlo nám to divné, ale neřešili jsme to. Zdálo se, že je vše v pořádku. Já se tak alespoň cítila. Přítel však viděl, že je něco špatně a začal být nervózní. Šli jsme si zapálit cigaretu a já místo slova zapalovač řekla popelník, aniž bych si to uvědomila. Pamatuji si, že to přítele docela rozhodilo a já to vůbec nechápala. Nakonec zavolal mým rodičům, ať si pro mě přijedou. Večer u rodičů mě začala šíleně bolet hlava. Chtěla jsem napsat SMS, ale nebyla jsem toho schopná. Místo slov jsem psala podivné shluky písmen, které nedávaly smysl. Připadala jsem si bezmocná,“ vzpomíná Zuzana.
Mrtvici nepoznali dva lékaři za sebou
Rady si s ní nevěděla ani její maminka – lékařka, protože mrtvici v tak mladém věku nikdo nepředpokládal. „V pondělí mě přítel doprovodil k praktickému lékaři. Ten mě vyšetřil, ale neshledal nic zvláštního. Máma mi přes známou domluvila vyšetření na neurologii v Thomayerově nemocnici. Zde mě pan doktor téměř hodinu vyšetřoval a následně ihned hospitalizoval. V úterý jsem se dostala do nemocnice a situace se konečně začala řešit,“ pokračuje ve svém příběhu.
Vyšetření na CT potvrdilo nález na mozku. Příčinou mrtvice byla u Zuzky vrozená srdeční vada – defekt septa síní. „Pamatuji si první vizitu, byl zde pan primář a další zdravotníci. Pan primář se mě na něco zeptal, já rozuměla, ale nebyla jsem schopna promluvit, byla jsem z toho zoufalá. Nevím, jak dlouho jsem byla v nemocnici, nicméně můj stav se rychle zlepšoval,“ dodává. Zuzka přiznává, že mrtvice jí dala velkou lekci. Zároveň ve svém onemocnění vnímá i několik pozitiv. „Díky tomu se přišlo na mou srdeční vadu, což následně vyřešila drobná operace. Také od té doby beru lék na ředění krve a přestala jsem kouřit. Srovnala jsem si priority,“ pokračuje.
Měla jsem štěstí, následky jsou minimální. Mám ale problém s řečí.
Rekonvalescence byla dlouhá, ale Zuzka měla velké štěstí. Nemoc ji nijak zvlášť nepoznamenala. Dodnes ale má problémy s řečí – hlavně s gramatikou a slovní zásobou. V současné době pracuje pro pacientskou organizaci Cerebrum, která pomáhá rodinám pečujícím o lidi s poškozením mozku.
Mrtvice podle WHO postihne každého čtvrtého člověka
Mozková příhoda je akutní stav, ke kterému dochází při nedostatečném dokrvení určité části mozku. Nejčastější příčinou je ucpání, nebo dokonce prasknutí cévy. Světová zdravotnická organizace (WHO) poukazuje na to, že mrtvice postihne alespoň jednou v životě každého čtvrtého člověka a jedná se o druhou nejčastější příčinu úmrtí na světě. Podle revizního lékaře Vojenské zdravotní pojišťovny Ladislava Hadravského je nejdůležitější včasná léčba.
Až třetině pacientů zůstávají trvalé následky, kdy dochází například k částečnému ochrnutí končetin nebo poruchám řeči. „Život pacientů po mrtvici se tak významně komplikuje v celé řadě aspektů. Na lehkou váhu však nesmíme brát asi psychickou zátěž, kterou tyto komplikace mohou vyvolat,“ dodává Hadravský.
Pokud je léčba zahájena do jedné hodiny od vzniku příznaků, pacient má velkou šanci na zotavení. V opačném případě však může vyústit v trvalou invaliditu, nebo dokonce úmrtí.
Lékař poukazuje také na to, že mozek jako řídící jednotka lidského organismu je závislý na neustálém příjmu okysličené krve. Při mrtvici se tento přísun zastaví a v tu chvíli jde doslova o vteřiny. „Pokud je léčba zahájena do jedné hodiny od vzniku příznaků, pacient má velkou šanci na zotavení. V opačném případě však může vyústit v trvalou invaliditu nebo dokonce úmrtí,“ vysvětluje Hadravský.
Prevence není složitá
Abychom snížili riziko mozkové příhody, je potřeba dbát o své zdraví. Může to znít jako klišé, ale právě pohyb, kvalitní stravování a dobrá nálada je tím nejlepším bojovníkem proti mozkové příhodě. „Začít snižovat nebezpečí mrtvice můžeme okamžitě. Důležité je dodržovat správnou životosprávu, jíst dostatek ovoce a zeleniny a pravidelně se hýbat, ideální jsou například procházky v přírodě.
Důležité je však také nekouřit a omezit konzumaci alkoholu. Doporučujeme absolvovat pravidelné vyšetření u praktického lékaře, který tak může průběžně sledovat váš zdravotní stav a upozornit na eventuální rizika. V případě potřeby zásadní úpravy jídelníčku vám také napíše žádanku na návštěvu nutričního terapeuta,“ popisuje správnou prevenci Hadravský. Mezi hlavní rizikové skupiny patří lidé s vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu v krvi.
Jaké jsou příznaky?
- slabost
- zmatenost, dezorientace
- ztráta citlivost tváře nebo končetiny
- neschopnost vyjádřit se
- potíže s chůzí a rovnováhou
- problémy se smysly
- silná bolest hlavy
- asymetrie obličeje
Jaká je první pomoc?
- ihned zavolat záchrannou službu
- zajistit protišoková opatření a uvést dotyčného do klidu
- pokud je člověk v bezvědomí, je potřeba zajistit ho do stabilizované polohy
- v případě šoku zajistit protišokovou polohu – rovně na zádech, dolní končetiny zvednuty, podloženy ve výšce asi 50 cm od země
- při silných bolestech hlavy je možné dát studený obklad
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
