Jeden den negativní, druhý pozitivní. Testy nepoznají mnoho nakažených, varují lékaři
Testování na koronavirus v Nemocnici Na Bulovce (autor: Dan Materna/MAFRA) Zdroj: Profimedia.cz
Vycházíme i z vlastích redakčních zkušeností. Naše kolegyně, reportérka Lenka Špillarová, podstoupila test, protože byla v kontaktu s nakaženým. Vyšel jí ovšem negativní. Už druhý den se však necítila dobře a tak šla raději na test znovu. Byl pozitivní. Co si o tom myslet? Kolik nakažených chodí venku s negativními testy v ruce a cestují na ně třeba i do zahraničí? Jaká je spolehlivost nyní užívaných PCR testů a jaká testů antigenních, které chce ministr zdravotnictví využít k celoplošnému testování? Ptali jsme se odborníků.
Testy možná nerozpoznají 20 procent pozitivních ze skupiny bezpříznakových
Čtěte také
V plošném testování vidí ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) určitou naději. Podle jeho odhadů je totiž nakaženo až půl milionu Čechů. Skutečnost by mělo odhalit testování antigenní metodou, která je jednodušší, ale také méně přesná. Nyní běží její pilotní ověřování. Je ale testování opravdu světlem na konci tunelu, když v praxi vidíme i případy, kdy nakažený člověk může mít při klasickém (spolehlivějším) PCR testu v jeden den negativní výsledek a druhý den už pozitivní?
Test vypovídá o situaci v daném okamžiku. Druhý den může být vše jinak
Podle virologa České zemědělské univerzity Jiřího Černého nemá smysl dělat test velmi brzy po kontaktu, protože virus ještě nepůjde detektovat. Vždy tedy záleží, po jaké době od rizikového kontaktu se nechal dotyčný člověk otestovat. „Test vypovídá jen o situaci v daném okamžiku, kdy byl proveden. V současné velice špatné epidemiologické situaci je ale možné, že po známém rizikovém kontaktu, který ale třeba nevedl k nakažení, může mít člověk další rizikový kontakt, o kterém neví. Právě tyto nepodchycené rizikové kontakty jsou jedním z důvodů, proč se nedaří dostat epidemii pod kontrolu,“ vysvětluje Černý. Test je vhodné provést alespoň po pěti dnech od setkání s rizikovou osobou.
Test se v krátké době opakuje, pokud například pacient má příznaky, ale test vyjde negativní
K situaci se vyjádřil také přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie profesor Pavel Dřevínek. „Vytrasovaní lidé bez příznaků se mohou nacházet v závěrečné fázi inkubační doby onemocnění, tj. mohou vylučovat virové partikule do okolí a být šiřiteli infekce, byť na nich samotných nejsou žádné známky infekce patrné. Toto testování dává smysl, pokud chceme bránit šíření epidemie, a především chránit zranitelné skupiny obyvatelstva,“ říká a upozorňuje, že test se v krátké době opakuje, pokud např. pacient má příznaky, ale test vyjde negativní.
Právě špatná epidemiologická situace vede k tomu, že v populaci může být mnohem více nakažených lidí, kteří o tom ani nevědí, ani nebyli vytrasováni. Jiří Černý odhaduje, že při současném poměru pozitivních testů ku všem testům, je pravděpodobně v populaci velké množství lidí, kteří jsou infikováni a systém (a ani oni sami) o tom neví. To je jedním z hlavních důvodů současného lockdownu. Tedy to, aby tito neznámí nakažení nakazili co nejméně lidí (pokud možno nikoho), než se sami uzdraví a epidemiologové tak opět získali nad šířením nákazy kontrolu.
Spolehlivost PCR testů? Mezi 70 a 80 procenty. Antigenní ještě méně
Pavel Dřevínek poukazuje na PCR testy, které nejsou všemocné a jejichž senzitivita (citlivost) se pohybuje mezi 70–80 procent. „Hodnota senzitivity se mění podle toho, v jakém časovém okamžiku pacienta testujete, tj. bude blízká 100 procent u pacienta s příznaky na začátku onemocnění, ale klesá v onom stádiu před prvními příznaky, stejně jako s délkou onemocnění. Takže bychom mohli velmi hrubě odhadnout, že testy možná nerozpoznají 20 % pozitivních ze skupiny bezpříznakových,“ vysvětluje.
Velkým problémem jsou falešně negativní výsledky, kdy (antigenní) test říká, že jsem negativní, ale ve skutečnosti jsem nakažený
Má tedy plošné testování, které navrhuje stávající ministr zdravotnictví Roman Prymula, skutečně smysl? Jiří Černý vnímá problém především ve využití antigenních testů, které mají oproti PCR metodě ještě o mnoho větší míru falešně negativních i pozitivních výsledků. „Velkým problémem jsou falešně negativní výsledky, kdy test říká, že jsem negativní, ale ve skutečnosti jsem nakažený. Nakažení lidé, kteří takto projdou sítem, budou virus nevědomky dále šířit a my budeme žít ve falešném pocitu bezpečí, že nám nic nehrozí,“ vysvětluje. „Testování by mělo být spíše cílené,“ přidává svůj názor Pavel Dřevínek.
K plošnému testování se vyjádřila také Ruth Tachezy, viroložka a hlavní koordinátorka testování v BIOCEV. Podle ní má plošné testování smysl tehdy, pokud bude provedeno testy s dobrou citlivostí a specifikou. „V tuto chvíli splňují všechny podmínky pouze PCR testy. Dále by muselo být plošné testování provedeno ve velmi krátkém časovém úseku kvůli omezené výpovědní hodnotě testování. Díky tomu by bylo možné izolovat převážný počet infikovaných a dramaticky omezit šíření viru. Samozřejmě za předpokladu, že pozitivně testovaní zůstanou v karanténě,“ vysvětluje Tachezy.
Bezpříznakoví přenašeči jsou z epidemiologického hlediska nejrizikovější
Mnoho lidí napadne, že pokud nemají příznaky, pak by nemuseli být tolik infekční. Podle Jiřího Černého tomu tak není. „Bezpříznakový přenašeči jsou z epidemiologického hlediska daleko nebezpečnější než příznakový pacienti. Lidé, kteří jsou infekční, ale nemají příznaky a neví ani o rizikovém kontaktu dál chodí do práce, jezdí MHD a žijí život jako všichni ostatní. I když zodpovědně nosí roušku a jejich okolí se chrání rouškou, rozestupy a mytím rukou, je přenos možný,“ vysvětluje. Dodává, že ochrana 3R – rouška, rozestupy a mytí rukou významně snižuje riziko infekce, ale není 100%.
S tím souhlasí také Ruth Tachezy, ale poukazuje také na to, že lidé s vážnějšími příznaky už mají vyšší hladiny viru, a proto jsou považováni za více infekční. „O tom svědčí i vysoký počet nakažených zdravotníků,“ říká viroložka.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
