Muchovo poselství přežilo nacisty i komunismus. Slovanská epopej znovu ožívá v Moravském Krumlově
Zámek v Moravském Krumlově Zdroj: Eva Fruhwirtová
Návrat Slovanské epopeje Alfonse Muchy do Moravského Krumlova není jen návratem slavného uměleckého díla. Je to symbolické završení příběhu, ve kterém malé město na jihu Moravy sehrálo klíčovou roli v záchraně jednoho z největších pokladů české kultury. Dvacet monumentálních pláten dnes znovu přitahuje návštěvníky z Česka i ze světa a připomíná, proč epopej patří právě sem.
Moravský Krumlov působí klidně a nenápadně. Za zdmi místního zámku se ale ukrývá dílo, které nemá v českém ani evropském kontextu obdoby – Slovanská epopej Alfonse Muchy. Cyklus dvaceti monumentálních pláten, vznikajících po dobu osmnácti let, se po letech znovu vrací do města, které sehrálo zásadní roli v jeho osudu.
„Z morálního hlediska je to naplnění jakéhosi poselství, které Krumlov vůči epopeji a vůči světu vydal už kdysi dávno,“ říká Jiří Ludvík, ředitel Kultury Moravský Krumlov. Připomíná přitom, že právě místní lidé na přelomu 60. a 70. let pomohli Muchovo dílo zachránit.
Dílo, které bylo nechtěné
Osud Slovanské epopeje byl dramatický. Alfons Mucha byl už za první republiky vnímán rozporuplně – jako kosmopolitní umělec, který „bere práci“ domácím tvůrcům. Jeho životní dílo bylo kritizováno, odmítáno a později ohroženo nacisty i komunistickým režimem.
„Mucha byl velmi úspěšný a bohatý člověk, a pro komunisty tak buržoust. I když jim tematika epopeje mohla vonět, jeho negativní vztah ke komunismu a Sovětskému svazu z něj znovu udělal nechtěného,“ popisuje Ludvík. Epopej byla ukrývána, převážena a na dlouhá léta zmizela z očí veřejnosti – až do chvíle, kdy v roce 1969 našla útočiště právě v Moravském Krumlově.
Mucha, Slované a příběh národa
Alfons Mucha začal Slovanskou epopej malovat v roce 1910 a dokončil ji v roce 1928. Zachytil v ní dějiny Slovanů od mýtických počátků až k ideji národního sebeurčení.
„Je to skvělý nástroj, jak se vůbec bavit o slovanském národě jako takovém – od jeho počátků až po vznik Československého státu,“ vysvětluje Markéta Chvátalová, lektorka programů pro návštěvníky.
Na plátnech se objevují klíčové osobnosti historie – Jan Hus, Cyril a Metoděj, Jan Amos Komenský či Jan Blahoslav. Právě jejich příběhy dnes průvodci přibližují i dětem a studentům.
Dvacet pláten, osmnáct let práce a jeden mecenáš
Myšlenka na Slovanskou epopej se Muchovi zrodila už kolem roku 1900. V té době byl světově uznávaným umělcem, pohyboval se mezi Evropou a Amerikou a právě za oceánem našel klíčového podporovatele.
„V Americe se setkal s Charlesem Cranem, který toto dílo finančně podpořil. Bez něj by epopej pravděpodobně nikdy nevznikla,“ doplňuje Chvátalová.
Úvodní trojice obrazů – Slované v pravlasti, Svátek Svantovítův na Rujaně a Zavedení slovanské liturgie – otevírá celý cyklus. Závěrečná apoteóza se pak symbolicky vrací k českým dějinám a jejich vyvrcholení.
Monumentalita pláten působí i na běžné návštěvníky. Jeden ze starších návštěvníků popisuje svůj zážitek jednoduše:
„Je to úchvatné. Když se člověk chvíli zahledí, jako by tam byl u té události. Ty obrazy jsou tak mistrovsky udělané, že je vidíte skoro trojrozměrně.“
Zámek v Moravském Krumlově Zdroj: Eva Fruhwirtová
Epopej i pro děti a v několika jazycích
Zámek myslí i na nejmladší publikum. Pro školy vznikly speciální edukační programy – pro základní školy její epopej, pro střední školy Alfonsova šifra.
„O každém plátně bychom dokázali mluvit celou hodinu. Proto jsme vytvořili programy, které děti baví a neunaví,“ vysvětluje Chvátalová. Návštěvníci mají k dispozici také audioprůvodce, které namluvil herec Ondřej Vetchý, a to v několika jazykových mutacích.
Zámek s historií sahající do 13. století
Slovanská epopej není jediným lákadlem. Samotný zámek má bohatou historii. „První písemná zmínka pochází z roku 1289, kdy zde sídlili páni z Obřan,“ říká Marie Küfbauerová, průvodkyně zámku Moravský Krumlov. Renesanční podobu získal v 16. století za pánů z Lipé.
Zámkem prošly rody pánů z Kravař, Lichtenštejnů i Kinských. Významnou osobností byla kněžna Eleonora, dvorní dáma Marie Terezie. „Byla to velmi významná aristokratka, blízká samotné panovnici,“ doplňuje Küfbauerová.
Komnaty, věž a návrat původního mobiliáře
Návštěvníci mohou projít šlechtické komnaty – salon Lichtenštejnů, malou obrazárnu i krbový salonek. „Vybaveny jsou původním mobiliářem, který se po osmdesáti letech podařilo vrátit zpět do Krumlova,“ říká průvodkyně.
Otevřená je také zámecká věž, vysoká téměř 50 metrů, se 203 schody a několika mezipatry, která přibližují historii města i archeologické nálezy.
Příroda, výhledy a kultura po celý rok
Moravský Krumlov nabízí víc než jen zámek. „Rozhodně stojí za to vyšlápnout ke kapli svatého Floriána, odkud je úchvatný výhled na město a meandrující řeku Rokytnou,“ zve Eva Fruhwirtová, mluvčí zámku Moravský Krumlov.
Okolí láká na naučné stezky, zámecký park i discgolfové hřiště. A město žije i kulturou. „Letos chystáme velmi bohatý program – od koncertů popových hvězd až po rodinný festival Krumlov Familyfest,“ uzavírá Jiří Ludvík, ředitel Městského kulturního střediska Moravský Krumlov.
Epopej, historie, příroda i živá kultura. Moravský Krumlov dnes jasně ukazuje, že i malé město může být kulturní velmocí a důstojným domovem jednoho z největších děl českého umění.
