Černá kronika SSSR: Vrah umučil 11 chlapců. Pod garáží byla tajná místnost celá od krve
Sergej Golovkin se nerad myl. Byl to následek zvláštní výchovy, které se mu dostávalo od otce alkoholika. Ten se totiž rozhodl, že z kluka udělá chlapa tak, že ho bude sprchovat ledovou vodou. Za špatnou známku dostal výprask, ponižování bylo na denním pořádku. Matka všechno jen tiše trpěla. Ze Sergeje rostl tichý, uzavřený chlapec, v kterém bylo složité se vyznat. Nikoho ale tenkrát nenapadlo, že se v blízké budoucnosti pod přezdívkou Fišer zařadí mezi nejhorší sexuální sadistické vrahy Sovětského svazu, který bude mít na svědomí životy 11 chlapců. Před popravou ho mohl zachránit Boris Jelcin, ale neudělal to.
Kdy se u Golovkina objevily sklony k sadismu? V dětství udusil a rozčtvrtil zatoulanou kočku, nebo v hrnci uvařil akvarijní rybičky. Jako by zlo, které si na něm vybíjel opilý otec, posílal dál. Dívky ho nezajímaly ani v době, kdy se stávají u jiných chlapců hlavním zájmem. Později to vysvětloval tím, že nechtěl založit rodinu. Měl prý obavu, že by se k dětem choval tak, jak se otec choval k němu.
Sadistické fantazie
Jako student měl Golovkin velmi slušný prospěch. Po ukončení základní školy v roce 1977 se dostal na zemědělskou školu. I když v dětství některá zvířata týral, koně si zamiloval.
ČTĚTE TAKÉ: Černá kronika SSSR: „Zasloužilý mučitel“ sadisticky zavraždil sedm chlapců. Vše si natáčel
V té době se stala neblahá událost, která zřejmě prohloubila jeho sklony k sexuálnímu sadismu. V roce 1980 tehdy třiadvacetiletého Golovkina napadla a krutě zbila banda výrostků. Po této události začal snít o pomstě o násilí páchaném na čtrnáctiletých chlapcích, představy provázel masturbací. Už za několik let se zvrhlé představy měly zhmotnit.
Po skončení školy absolvoval jako každý mladý muž základní vojenskou službu a splnil se mu sen – začal pracovat v moskevském hřebčínu. A nevedl si špatně. Stejně jako ve škole patřil k těm lepším žákům, i v zaměstnání si vedl dobře. Kolegové si všimli, že chodí zanedbaný, nejeví zájem o ženy a podezírali ho z homosexuality, ale jako zootechnika ho respektovali.
Maniakovy první pokusy
V roce 1982 se Golovkin pokusil od představ přejít k činům. Jako první oběť si vyhlédl třináctiletého chlapce a vylákal ho do lesa. Jenže ten vytušil nebezpečí a včas utekl. Neúspěšný byl i druhý pokus. Maniak v lese napadl chlapce, který tam sbíral houby. Tentokrát se oběť ještě ubránila.
Čtěte také
Třetí pokus se už málem vydařil. Golovkin pozoroval letní pionýrský tábor „Romantik“. Chlapce, který si skočil za stany zakouřit, s nožem v ruce přinutil, aby šel dál do lesa a tam ho oběsil. Když se domníval, že oběť už nežije, přeřízl provaz. Jenže se zmýlil. Chlapec sice strávil měsíc nemocnici, ale přežil.
Na rozdíl od předchozích neúspěšných případů tentokrát už po nebezpečném pachateli pátrala policie. Jenže šla po falešné stopě. Podezření padlo na muže, který se pohyboval poblíž, léčil se na psychiatrii a v minulosti už byl trestán za znásilnění mladistvých. Když traumatizovaný chlapec navíc muže identifikoval, považovali kriminalisté případ za uzavřený. Údajný pachatel při představě, že by se měl vrátit do vězení s cejchem sexuální násilníka, raději spáchal sebevraždu.
Zavražděného chlapce našel otec
Duben je měsíc, kdy je v břízách už hodně mízy, sladké šťávy, kterou v Rusku sbírají do lahví. Do lesa na ni v roce 1986 vyrazil i Andrej Pavlov. Ke své smůle ale v lese narazil na Golovkina a stal se jeho první obětí.
Vrah ho zbil, znásilnil, škrtil a nakonec mu břitvou podřízl hrdlo. Pak nad chladnoucím tělem masturboval. Když se Andrej nevrátil domů, začal ho jeho otec hledat, musel to být příšerný zážitek, když našel jeho svlečenou zakrvácenou mrtvolu.
Čtěte také
V červenci téhož roku Golovkin zabíjel podruhé. Stejně jako už jednou v minulosti si vyhlédl pionýrský tábor. Čtrnáctiletý Andrej Guljajev se zatoulal mimo dohled vedoucích. Vrah byl připraven. Chlapci hrozil nožem a zatáhl ho hlouběji do lesa.
Jak se zrodila přezdívka Fišer?
Scénář vraždy byl podobný jako v předchozím případě, jen konec byl snad ještě odpornější. Golovkin oběti uřízl pohlavní orgány a také doslova tělo vyvrhl, jako se to dělá u zvěře. O dva dny později trup našla dvojice houbařů.
Golovkin, kterému prošly dvě vraždy, jako by se nemohl nabažit krve, potřetí vraždil už v srpnu. Šestnáctiletý Oleg Gaskov si šel zaběhat. Domů už se živý nevrátil.
Při vyšetřování druhé vraždy se k výslechu dostali čtrnáctiletý Boris Voroncov, kamarád zabitého Andreje Guljajeva. A ten přišel se zajímavou informací. Prý se setkal s podezřelým mužem, který měl na paži zvláštní tetování – kinžál, kolem kterého se vinula zmije. Nad obrázkem byl nápis Fišer. Nakonec se ukázalo, že si celou historku vymyslel, ale pachatel aspoň dostal přezdívku.
Čtěte také
Jenže to bylo všechno, dál se policie nedostala. A navíc vrah se na další tři roky odmlčel. Moskevskou šeptandou se začala šířit zvěst, že v hlavním městě řádí masový vrah, který si říká Fišer. To se dostalo i k samotnému Golovkinovi a on přezdívku přijal. Tak se zrodil Fišer.
Mučírna v garáži
V roce 1990 Sovětský svaz pomalu spěl k svému zániku, ale pro Sergeje Golovkina důležitější událostí bylo pořízení automobilu VAZ 2103, česká čtenář ho možná bude znát jako Ladu 1500. A k novému autu je dobré mít i garáž. I tu si vrah opatřil. Pořízení auta mu rozšířilo možnosti a změnil modus operandi. Zaměřil se na chlapce, kteří stopovali u krajnice. Z auta se stala smrtelná past.
Modus operandi
Termín modus operandi“ pochází z latiny a ve volném překladu znamená „způsob jednání“. V kriminalistice se tak označuje postup opakovaně používaný při páchání trestné činnosti. Každý pachatel má svůj jedinečný modus operandi, který může zahrnovat použití specifických nástrojů, postupů nebo chování během trestného činu. Analýza těchto vzorců pomáhá vyšetřovatelům identifikovat pachatele, spojit různé trestné činy s jedním konkrétním pachatelem a vypracovat strategie prevence a zadržení.
Desetiletý Sergej Stročkin stál u krajnice se zdviženou rukou. Golovkin ho naložil. Po chvíli Sergeje ale s nožem v ruce přinutil, aby si vezl do zavazadlového prostoru. Tak ho dovezl do garáže, kde chlapce znásilnil a oběsil, tělo pak rozřezal a zakopal v lese. To, co se vešlo do popisu v jedné větě, pro Sergeje znamenalo hodiny utrpění. Ostatky se podařilo objevit až po dvou letech. Při identifikaci kriminalistům pomohl nález kapesního nožíku.
Ještě téhož roku Golovkin vybudoval pod garáží tajný sklep. Ve stísněných prostorách za dva roky znásilnil, mučil a zavraždil celkem osm chlapců ve věku od 11 do 15 let. Ve vyšetřovacích spisech najdeme i takový popis: „Po opakovaném znásilnění Golovkin výrostkovi svázal ruce a uškrtil ho. Pak upevnil provaz se smyčkou na hřeb ve zdi a tělo pověsil za nohy. Nejprve odřezal nos a uši. Pak uřízl celou hlavu, do trupu bodal nožem a následně tělo rozčtvrtil. Nakonec vyřízl pohlavní orgány i vnitřnosti, které opekl na letovací lampě a snědl.“
Dvanáct hodin mučení
Někdy Golovkin svůj postup změnil. Například třináctiletého Nikity Bogdanova, který přijel za babičkou z Permské oblasti, podřezal a zasadil mu řadu bodných ran. Z těla pak stáhl kůži a naložil ji do soli.
Sovětský svaz přestal existovat, ale Golovkin vraždil dál. 14. září 1992 se mu podařilo do garáže vylákat hned tři chlapce najednou. Když už nemohli uprchnout, řekl jim, v jakém pořadí zemřou. Pak je dvanáct hodin znásilňoval a mučil. Prvního oběsil sám, dalšího přinutil, aby kamarádovi ve smyčce na improvizované šibenici podrazil taburetku pod nohami. Pak před ním tělo rozčtvrtil. Když maniak oběsil třetí oběť, odešel do práce. Netušil, že se právě jeho vražedná cesta uzavřela.
Čtěte také
Je asi skoro nemožné porozumět uvažování sexuální maniaka a sadisty. A tak asi nepochopíme, proč se všech obětí ptal, jestli by se neúčastnily krádeže. Vypadalo to, jako by zkoušel jejich poctivost a ty špatné pak trestal. Jenže v jeho podzemní mučírně nakonec skončili všichni, bez ohledu na odpověď.
Fišerův konec
Policie věděla, že jde po sériovém vrahovi. V čele vyšetřovací skupiny stálo kriminalistické eso – Jevgenij Bakin, který se účastnil i vyšetřování případu Andreje Čikatila, dalšího sériového vraha.
Ten spojil dohromady několik zmizení chlapců a hrůzné nálezy ostatků zakopaných v lesích v okolí Moskvy, včetně těl tří chlapců umučených společně, která jen pár týdnů po vraždě nalezli houbaři. Kriminalisté, vědomi si důležitosti své práce, prověřovali každou stopu a jedna je dovedla k Romanu Azisovovi.
A ten se rozpomněl… před pár týdny jim jeden známý nabídl, že je sveze domů. Roman měl jiný program, ale kamarádi příležitosti využili a od té doby je neviděl. Ten známý prý pracuje v hřebčínu, sdělil Roman vyšetřovatelům. Byla to slabá stopa, nemusela se potvrdit, přesto kriminalisté začali Golovkina sledovat.
Černá kronika SSSR
Zatímco společnost měla směřovat k zářným zítřkům, v zemi sovětů se vraždilo, loupilo, kradlo. A protože Sovětský svaz byl skutečně velký, i zločiny tu byly pro nás svým rozsahem skoro nepředstavitelné. I když se aspoň o některých v sovětském dobovém tisku psalo, v Československu byste zmínky hledali jen těžko. Náš vzor totiž měl být bezchybný. Největším, nejzávažnějším a nejzajímavějším zločinům se bude věnovat seriál Černá kronika SSSR.
10. října 1992 vraha zadrželi. Pokud měli nějaké pochybnosti o jeho vině, návštěva garáže, kde pod podlahou objevili jeho soukromou mučírnu, všechny pochybnosti vyvrátila. Odpornější místo ještě neviděli – stěny i podlaha od krve, dětská vanička s kusy spálené kůže, mučící nástroje… Golovkin se přiznal a záhy se pokusil o sebevraždu, spravedlnosti ale neunikl.
Při výsleších vyprávěl cynické vtipy
Vrah při výsleších s policisty spolupracoval. Mluvil klidně, ničeho nelitoval, občas pronesl cynický vtip. Přiznal se k jedenácti vraždám. V lesích v okolí Moskvy ukazoval, kde zakopal těla obětí.
Absolvoval i psychiatrické vyšetření. Lékaři u něj sice zpozorovali schizoidní příznaky, ale zároveň konstatovali, že je za své jednání zcela odpovědný. Advokát se pokusil svého klienta bránit kladnými posudky z jeho bydliště a pracoviště. Jenže to, že někdo je ochotný soused a pilně pracuje, těžko může vyvážit trýznivou smrt jedenácti chlapců.
Čtěte také
19. října 1994 byl Golovkin odsouzen k trestu smrti. Výstřel do zátylku na něj čekal 2. srpna 1996 ve známé Butyrské věznici v Moskvě. Vrah zvaný Fišer byl poslední odsouzený, který za své zločiny zaplatil životem. Téhož dne totiž prezident Boris Jelcin uvalil v Ruské federaci na trest smrti moratorium.
Ta shoda v termínu popravy a zmrazení výkonu nejvyššího trestu hned poté nemusí být náhodná. Golovkinova garáž hrůzy se totiž nacházela jen 500 metrů od Jelcinovy chaty. Sklep s mučírnou byl zasypán a po nějakou dobu tam stála pamětní deska se jmény obětí. I ta časem zmizela. Celý pozemek změnil majitele a dnes v těch místech stojí obytný dům.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Střelba v Protivíně: Policisté jeli na běžný zákrok, dva z nich zemřeli. Vraždil zhrzený manžel
