Muziku nesnáším, nejradši mám ticho, řekl Štaidl Jandovi
Hitmakera a kapelníka Ladislava Štaidla, který v neděli nad ránem zemřel, dobře znal také frontman kapely Olympic Petr Janda. Ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS ke skonu velké persony tuzemské kultury prozradil, že v období od 90. let už byl Štaidl hudbou spíše otrávený.
„Potkali jsme se strašně brzo,“ započal vzpomínání Janda. „Poprvé jsem se vedle něj ocitl ve vile na Vinohradech. Povídali jsme si o rock 'n' rollu, který nás spojoval. Také patři do generace rock 'n' rollových bláznů. Jemu bylo 15, mně 18 let,“ řekl frontman Olympicu ve speciálu na CNN Prima NEWS k úmrtí hudebního velikána, který svět opustil v 75 letech.
Postupem času se hudebně vydali každý jiným směrem. „Naše cesty se trochu rozdělily. On se vrhl pořádně do pop music, já se zuby nehty držel u rock 'n' rollu. Doufám, že mi to vydrží až do smrti. Některé jeho písničky jsem možná úplně nemiloval. Každopádně jsem obdivoval jeho práci kapelníka. Jeho kapela dodnes nemá konkurenci. Laťku nastavili vysoko díky různým turné, které měli po Německu. Láďa disponoval senzačními muzikanty, mohl mu je každý závidět. Opravdu klobouk dolů,“ podotkl Janda ke Skupině Ladislava Štaidla, která dlouhé roky doprovázela Karla Gotta.
V čem podle Jandy spočívalo kouzlo Ladislava Štaidla, že svoji kapelu dokázal poskládat z tak výborných profesionálů? „Měl frňák to, koho vzít a koho nevzít. Jeho kapelu jsem tolik obdivoval. Všichni si byli hodně podobní. Byla to opravdu kompaktní parta,“ odpověděl Janda.
Zpětně mi je líto, že jsem si s jeho kapelou nezahrál
Sám mohl jednou s ikonickým uskupením vyrazit do zahraničí coby kytarista, ale překazil mu to nabitý program. „V 80. letech jsem se s Láďou, Karlem Gottem i Svobodou hodně kamarádil a dostal jsem tenkrát laso, abych jel s nimi do Německa. Odmítl jsem to, protože bych připravil svoji kapelu o práci. Ale zpětně musím říct, že je mi to trochu líto,“ přiznal.
Dnes 78letý Janda se dobře znal také se Štaidlovým bratrem Jiřím, textařem, který tragicky zahynul při dopravní nehodě. „Chodili jsme spolu na plovárnu. Psal opravdu neskutečně hezké texty, dodnes vůbec nezestárly, i po letech jsou opravdu pěkné,“ uvedl frontman fenomenální kapely Olympic. „A v souvislosti s úmrtím Ládi jsem si uvědomil, že první pohřeb, na kterém jsem se jako dospělý ocitl, byl ten Jirkův v roce 1973. To bylo opravdu strašně smutné. Teď se to trochu uzavírá. Je to takové blbé,“ poznamenal se zármutkem hudebník.
Po revoluci se Ladislav Štaidl vrhl na podnikání a hudbu upozadil. „Vozil popcorn z amerického Texasu,“ připomněl Janda. V té době se ale nadále vídali, protože měli především dva společné zájmy. „Hráli jsme spolu často tenis, ale hlavně mariáš,“ doplnil.
Po skládání velkých hitů už Štaidl netoužil. „Já bych se od hudby nedokázal takto odstřihnout. Nějak jsem se chtěl vždycky zeptat, co se stalo, že hodil muziku za hlavu. Posledních sedm let jsme se neslyšeli ani neviděli a já pořád odkládal to, že mu zavolám a zjistím to. Ale vzpomínám si, že když byl u mě v 90. letech na návštěvě, řekl mi, že muziku nesnáší, nemá ji rád. Že nejradši má ticho,“ uzavřel Janda.
