Na Liberecku se procházel vlk mezi rodinnými domy, v kraji šelmy zabíjejí telata

Ivana Pavlíková z Raspenavy ještě teď nevěřícně kroutí hlavou. „Přišlo mi divné, že by vlk prošel kolem našeho domu a pokračoval dál přes silnici. Tak jsem ho natočila, abych video mohla poslat rodičům a my se pak společně zasmáli, že točím sousedova psa. Ale on to nakonec skutečně vlk byl,“ říká překvapená Pavlíková.

Tam, kde zvíře na videu zmizelo ve srázu k řece, našel Tomáš Korytář ze Správy CHKO Jizerské hory, vlčí stopy. „Potvrdilo se to, co video naznačovalo, opravdu šlo o vlka,“ kývá hlavou zkušený ochránce přírody. Podle něj by mohlo jít o jednoho z pěti vlků, kteří se na pomezí Frýdlantska a Jizerských hor už delší čas pohybují.

„Fotopasti už zachytily v oblasti na jednom místě tři vlky a na dalším vlčí pár. To, že na videu je jedno zvíře, nic neznamená. Vlk urazí za den klidně i sto kilometrů. Tady zřejmě zabloudil. Česká krajina je protkaná mnoha silnicemi a zástavbou, takže vlci, ale i další zvířata, mají problém tyto uměle vytvořené překážky překonat. Na srnky, divoká prasata nebo lišky jsme si už zvykli, vlk nás stále překvapuje,“ vysvětluje Korytář. Podle něj šelma procházející mezi domy rozhodně neznamená, že by vlci ztráceli ostych a přestávali se lidí bát.

Vlci roztrhali osm telat

Farmáři z okolí mají ale odlišné zkušenosti. Na jejich pastviny chodí vlci hodovat. „Nám roztrhali už osm telat a další kusy uhynuly kvůli obrovskému stresu. To poznáte na první pohled, krávy jsou obvykle velmi klidné, ale když se objeví vlk, pobíhají sem a tam a přestávají si všímat telat. Pro jedno zrovna narozené tele si vlci přišli přímo na pastvinu vedle chléva, i tady na dvoře jsme měli ve sněhu vlčí stopy,“ popisuje Lenka Sejkorová ze zemědělského podniku Grain v Poustce na Frýdlantsku.

Krávy se tu pasou přímo na hranicích. Po loňském útoku vlků jedno celé stádo uteklo do Polska. Najít všechny krávy se podařilo až za několik dní. Podle ochránců přírody ale hospodářská zvířata tvoří jen zlomek vlčí potravy, sotva jedno procento. Farmáři mohou žádat o náhrady i o dotace na zabezpečení pastvin. Ti ale účinnost opatření zpochybňují. „Máme pastviny obehnané elektrickým drátem, ale stejně to nestačí. Nedokážu si představit, co víc bychom ještě mohli udělat, vždyť naše pastviny mají třeba padesát až sto hektarů,“ kroutí hlavou Sejkorová.