Na toaletu chodila 30krát denně, trápil ji únik moči. Lékaři umí vyřešit i vážnou inkontinenci
Ivanu řadu let trápily problémy s častým močením a inkontinencí. Pomohla až moderní léčba. (Ilustrační foto) Zdroj: CNN Prima NEWS, Profimedia.cz
Začalo to záněty močového měchýře a skončilo inkontinencí. Pětatřicetiletá Ivana z Kladna si s močovým měchýřem užila své. Maminka dvou malých dětí, která je nyní na rodičovské dovolené, vzpomíná na dobu, kdy navštěvovala toaletu i během noci každou hodinu a vůbec se nevyspala. „Na malou jsem chodila i třicetkrát za den a postupně se objevila také inkontinence,“ popisuje zdravotní obtíže, které ji velmi trápily. Hyperaktivní močový měchýř v kombinaci s inkontinencí značně ovlivnil kvalitu života mladé ženy a maminky. Ivana pro CNN Prima NEWS popsala léčbu, která jí pomohla vrátit se do normálního života.
Ivaně bylo pouhých 28 let, když ji začaly trápit vleklé obtíže s močovým měchýřem. „Začalo to záněty močových cest, které se neustále opakovaly. Bohužel i po vyléčení zánětu jsem měla neustále pocit, že potřebuji na malou. V jednu dobu jsem byla na toaletě doslova pořád. Aby toho nebylo málo, přidala se ještě inkontinence neboli únik moči. Bez vložky jsem prakticky nemohla vyjít ven a v noci jsem se kvůli častému močení nevyspala,“ vypráví Ivana.
Léčba pomocí tablet Ivaně nesedla
Navštívila proto urologii, kde podstoupila podrobné vyšetření. „Urolog mi nejprve pomohl vyřešit imunitu močového měchýře, aby se záněty už neopakovaly. Poté přišla na řadu léčba jeho hyperaktivního chování, na což jsem dostala léky. Bohužel mi úplně nesedly a brzy se objevily nežádoucí účinky, kvůli kterým nešlo v léčbě pokračovat,“ vysvětluje.
ČTĚTE TAKÉ: Černý scénář zdravotnictví? Bezzubá populace a pacienti umírající před nemocnicemi
„U nemocných s hyperaktivním močovým měchýřem trpícími úniky moči máme k dispozici celou řadu léků, které jeho aktivitu brzdí. Stále ale existuje velká skupina pacientů, u kterých nejsou efektivní nebo je netolerují. U 10 až 25 procent pacientů musíme přerušit léčbu z důvodu nežádoucích účinků a až u 30 procent nemocných je léčba neefektivní,“ objasňuje urolog Michal Rejchrt z Urologické kliniky 2. LF a FN v Motole.
Čtěte také
Jako další možnost lékař navrhl léčbu pomocí elektrického proudu, která byla v té době v Česku ještě v plenkách. „Teprve se ji u nás pokoušeli zavést, a tak jsem byla zařazena do zkušební skupiny a dojížděla tři měsíce na elektrostimulace do Motola, aby můj močový měchýř nebyl tak aktivní a nevysílal zbytečné signály do mozku,“ popisuje léčbu, která skutečně zabrala.
Bylo to ale časově velmi náročné a také trochu bolestivé. „Fungovalo to tak, že mi malinkou jehličkou napíchli nerv v kotníku a poté mi do nohy půl hodiny pouštěli elektrický proud,“ pokračuje s tím, že inkontinence úplně vymizela a značně se snížila nutnost chodit na toaletu. „Najednou jsem chodila, jen když jsem opravdu musela a v noci mě to vzbudilo jednou nebo dvakrát. Značně se mi tím zvýšila kvalita života. Bohužel to vše skončilo v době, kdy jsem otěhotněla,“ říká.
Po porodu se problémy vrátily v plné síle
Po prvním porodu se problémy s inkontinencí vrátily. Ivana to řešila cviky na posílení pánevního dna. Jenže velmi rychle po narození prvního dítěte otěhotněla znovu a po porodu mladší dcery na tom byla zdravotně ještě hůře než před první léčbou. Inkontinence ji trápila prakticky nepřetržitě. Ivana si v té době nedokázala představit, jak by skloubila náročnou léčbu spojenou s dojížděním do Motola s péčí o dvě malé děti.
Závažnou inkontinencí, tedy každodenním únikem moči, trpí asi šest procent populace. Podle urologa Michala Rejchrta ale příznaky tohoto problému trpí mnohem víc lidí. „Projevy inkontinence v celé populaci žen se pohybují v rozmezí 12 až 57 procent, u žen nad 60 let je to 40 procent a nad 80 let 55,6 procenta,“ upřesňuje lékař. Mnoho žen se přitom za svůj problém stydí a nesvěří se ani svému partnerovi.
„Jaké bylo pro mě překvapení, když jsem zjistila, že mi mohou přístroj zapůjčit domů, takže nebudu muset nikam dojíždět. Za ty roky šlo vše velmi kupředu, a dokonce i aplikace je mnohem snazší. Žádná jehla, jen se přikládají dvě elektrody na nervy v podkolenních jamkách a třetí se přilepí na podbřišek,“ popisuje Ivana moderní léčbu inkontinence a hyperaktivního močového měchýře.
„Neříkám, že bylo s dětmi vždy snadné najít si třicet minut času každý den, nehnutě sedět a nechat do sebe proudit elektrický proud. Ale v rámci možností šlo o nejlepší řešení. Navíc mi hodně pomáhal manžel,“ upřesňuje. Nyní už je více než půl roku po druhé léčbě a opět zcela bez inkontinence a močový měchýř se chová normálně. „Ze spánku mě nyní budí jen moje děti, ale už ne noční nutkání na toaletu,“ dodává Ivana.
Moderní léčba přináší naději
Všem ženám, který trpí tímto problémem, o kterém se moc nemluví, Ivana vzkazuje, aby jej nepřecházely a včas navštívily urologa. „Není normální trávit většinu dne na toaletě a dnes už žijeme v době, kdy s tím lze něco dělat. Existuje léčba ve formě léků, která mnoha lidem sedne, a pokud ne, pak je další možností právě elektrostimulace,“ říká s tím, že ona sama měla velké štěstí na urologa, který bral její potíže vážně a podařilo se mu najít vhodné řešení.
Podle doktora Rejchrta lze v budoucnu očekávat, že bude stále významnější část pacientů s hyperaktivním měchýřem léčena neuromodulačními metodami, které mají výrazně nižší výskyt nežádoucích účinků a přetrvává u nich efekt dosažený při léčbě. Rozhovor s odborníky o možnostech léčby si můžete přečíst také ZDE.
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
