Mají řetězce zveřejňovat, za kolik kupují potraviny? Obchodníci kritizují nápad ministerstva
Prodeje pod nákupní cenou. Praktika, kterou využívají obchody především u základních potravin. Jenže podle ministerstva zemědělství se takový nákup lidem nemusí vždy vyplatit. Ztratí prý pojem o reálné ceně. Resort proto zvažuje novinku. Zavedení povinnosti uvádět na cenovce i to, za kolik obchod zboží nakoupil. Řetězce jsou proti – z jejich pohledu by šlo o obří zásah do soukromí, protože se jedná o obchodní tajemství.
Máslo je prodáno výrobcem do supermarketu za 35 korun bez DPH. Obchod ho ve slevě pak nabízí za 22, ovšem včetně DPH. Reálná tržba je tedy pro řetězec pouze 20 korun. Jde o praktiku, před kterou na sociálních sítích varuje ministerstvo zemědělství. „Pokud si zvyknete na extrémně nízké ceny, reálná cena vám později připadá jako ‚zdražení‘,“ uvedlo ministerstvo na svém Instagramu.
ČTĚTE TAKÉ: Rodičovská by měla vzrůst. Zvýšení schválila vláda, rozhodne datum narození dítěte
„Hodně mě překvapuje, že ministerstvo zemědělství za státní peníze rozjelo dezinformační kampaň, protože jakákoliv regulace podnákupních cen znamená jedno jediné – zdražení základních potravin,“ uvedl pro CNN Prima NEWS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Potravinový ombudsman Jindřich Fialka tvrdí, že se vláda chce s řetězci na jasných pravidlech domluvit. Pokud se to ale nepodaří, má Fialka v rukávu připravený další trumf: Supermarkety by musely na cenovkách zveřejňovat, za kolik zboží pořídily. „Jakákoliv informace, která pomůže spotřebiteli při nákupu, je dobrá věc. Tohle by byl zásah do soutěže z pohledu zátěže i třeba dozorových orgánů,“ popsal pro CNN Prima NEWS potravinový ombudsman a vrchní ředitel sekce potravinářství ministerstva zemědělství Fialka.
Čtěte také
Ty by měly kontrolovat, jestli uvedená nákupní cena odpovídá realitě. V praxi by to mohlo vypadat takto: Spotřebitel by se kromě konečné ceny dozvěděl i tu nákupní, tedy například v případě výše zmíněného másla 35 korun. Tuto informaci by se však dozvěděla i konkurence. „V tu chvíli by každý nakupoval u těch největších dodavatelů, kteří dodají za nejnižší ceny a znamenalo by to, že by obchody výrazně omezily nákupy u těch menších dodavatelů,“ doplnil Prouza.
„Nákupní cena není tím jediným nákladem, který je spojený s prodejem a tím pádem nám nemusí správně vycházet ta v uvozovkách čistá marže,“ okomentoval pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom XTB CZ/SK Pavel Peterka. Navíc by supermarkety mohly podle Peterky více tlačit na dodavatele, protože se najednou dozví, že konkurenci dodává levněji. „Je to z mého pohledu velký zásah do soukromí firem,“ dodal Peterka.
Řetězce zápornou marži většinou dohánějí na jiných výrobcích – cukrovinkách nebo nápojích. Ty si většinou koupí zákazník, pro kterého není zásadní cena.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Brigádníci si letos polepší. Sazby šly nahoru. Jaké jsou nové mantinely hodinových mezd?
Věnuje se především zemědělství, potravinářství a prodeji potravin. Vyrůstal na statku nedaleko Litomyšle, proto bylo natáčení reportáží a psaní článků o farmaření a jídle jasnou volbou. Po studiu na střední zemědělské škole zamířil na Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze (VOŠP) a následně na Metropolitní univerzitu v Praze. Na CNN Prima NEWS působí od roku 2020, většinu času jako televizní reportér. Pravidelně přispívá také do týdeníku Euro.
