Šéf amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson ve středu odhalil vzorky hornin, které sonda OSIRIS-REx dopravila na Zemi z planetky Bennu vzdálené 1,9 miliardy kilometrů. Jde asi o 250 gramů materiálu, který svým vzhledem připomíná černé uhlí různé velikosti. Zkoumat je v příštích měsících a letech budou stovky vědců v 35 institucích po celém světě.
„Prvotní analýza ukázala, že jde o vzorky s hojným obsahem vody v podobě hydratovaných jílových minerálů. Ty obsahují uhlík, který můžete vidět, a to jak organické, tak nerostné molekuly,“ popsal Nelson v Johnsonově vesmírném středisku v americkém Houstonu.
Here they are. These bits of ancient space rock may hold clues to how the rocky planets—including our own—formed. Scientists worldwide will study the #OSIRISREx sample for generations to come to get answers on where we come from. pic.twitter.com/2yN2cs36gQ
— NASA (@NASA) October 11, 2023
Stálým domovem vzorků bude (organicky nekontaminovaný) „čistý prostor“ v budově číslo 31 Johnsonova vesmírného centra. Po šesti měsících prvních analýz a třídění NASA vytvoří „katalog“, ze kterého budou moci vědecké týmy po celém světě žádat o vzorky a navrhovat výzkumy, které by provedly. Pokud jejich návrh schválí odborný výbor, za dalších devět měsíců obdrží materiál z planetky Bennu pro potřeby vlastního zkoumání, popsala Nicole Lunningová, hlavní kurátorka projektu OSIRIS-REx.
ČTĚTE TAKÉ: Ve vesmíru nejsme sami. Myslí si to stále více vědců, už máme dost možností, jak to zjistit
„Dnešní odhalení se opírá o neuvěřitelnou vědeckou a konstrukční práci, překračuje kapacity jednoho týmu, jedné instituce, jednoho národa,“ uvedla Makenzie Lystrupová z Goddardova kosmického střediska. „Bylo vzrušující stát v Utahu na poušti a vidět schránku dopadnout na zem po sedmi letech ve vesmíru, našim týmům se podařilo téměř nemožné. Nejdůležitější část cesty ale začíná teď.“
Lidstvo mohou vyhubit extrémní teploty. Superpočítač hrozí smrtícími sedmdesátkami
Země se podle vědců může změnit v ohnivé peklo. Odborníci zaměření na globální oteplování vypracovali vůbec první superpočítačové klimatické modely, které lidstvu v dlouhodobějším horizontu předpovídají velmi chmurnou budoucnost. Planetu podle nich může čekat zvýšení teplot na 70 °C, což by ze Země udělalo „nehostinné prostředí bez potravy a vody“.
Sonda OSIRIS-REx odstartovala ze základny na Mysu Canaveral na Floridě v září 2016. K planetce Bennu doputovala v prosinci 2018 a další dva roky obíhala kolem ní, zkoumala ji a hledala vhodné místo k přistání. V říjnu 2020 dosedla na povrch a robotickým ramenem vykopala kolem šesti tun materiálu, načež do své schránky nabrala množství hornin a prachu o objemu asi čajového šálku a hmotnosti 250 gramů, než se vydala na cestu zpět k Zemi.
S modrou planetou se však OSIRIS-REx opět shledala jen z dálky; schránky se vzorky vypustila při průletu kolem Země ze vzdálenosti zhruba 100 tisíc kilometrů a vydala se na další výzkumnou misi k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů. Schránka se vzorky se střetla se zemskou atmosférou v rychlosti až 43 tisíc kilometrů v hodině. Její tepelný štít ale vydržel enormní teplotu a schránka přistála ve vojenské oblasti v poušti amerického státu Utah.
Jméno planetce Bennu dal v roce 2013 devítiletý vítěz soutěže „Pojmenuj asteroid!“ Michael Puzio ze Severní Karolíny, kterému vesmírné plavidlo OSIRIS-REx připomnělo ilustraci egyptského posvátného mytického ptáka Benu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na Měsíci budete tisknout domy z prachu, říká český vesmírný architekt. Spolupracoval i s NASA