NASA provedla odvážnou operaci. „Velký třesk“ umožní sondě Voyager 2 dál plout vesmírem
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
NASA upravila topení sondy Voyager 2.
Operace prodlouží životnost o dva roky.
Sonda je 21,4 miliardy kilometrů od Země.
Voyager 2 se pohybuje vesmírem už 49 let, což je mnohem déle, než při jeho vypuštění v srpnu 1977 kdokoliv předpokládal. Aby ušetřili tenčící se zásoby energie a sondu udrželi v chodu co nejdéle, provedli technici NASA odvážnou operaci – na vzdálenost 21,4 miliardy kilometrů vypnuli dvě topná tělesa a nahradili je zařízeními s nižším výkonem. Sonda se, stejně jako její dvojče Voyager 1, pohybuje už v mezihvězdném prostoru a tým na odezvu čekal téměř 40 hodin.
Aby sonda Voyager 2 mohla pokračovat ve své cestě na okraji sféry vlivu Slunce a nadále shromažďovat cenná data, provedla NASA odvážnou úpravu, kterou její tvůrci nazvali velkým třeskem. V červenci technici na dálku vypnuli některá zařízení sondy, konkrétně vyhřívání, a aktivovali náhradní systémy s nižší energetickou náročností.
ČTĚTE TAKÉ: Velký úspěch NASA. Vědci opravili sondu vzdálenou 24 miliard kilometrů, Voyager 1 dál žije.
Nebylo to vůbec snadné. Pokyny k tomuto manévru k sondě dorazily po téměř 20 hodinách, dalších 20 hodin tým čekal na odpověď a potvrzení, že je vše v pořádku. „Když jsme si uvědomili, že jsme prodloužili životnost sondy i dobu získávání vědeckých poznatků o dva nebo i více let, pocítili jsme obrovské uspokojení a radost. Byl to náročný úkol, ale tvrdá práce se vyplatila,“ komentoval úspěch pro CNN Kareem Badaruddin, manažer mise Voyager Interstellar při Laboratoři tryskových pohonů (JPL).
Topení pro mezihvězdný prostor
K čemu vlastně došlo? Tým na dálku vypnul dvě topná tělesa a digitální magnetofon, který byl dosud ponechán v chodu kvůli svému zbytkovému teplu. Místo nich aktivoval dvě jiná topná tělesa a pohonnou jednotku, která také produkuje zbytkové teplo – ovšem s nižším výkonem, a tedy i nižší spotřebou cenné energie. „V této fázi funguje téměř všechno jako topné těleso, bez ohledu na to, k čemu to bylo původně navrženo,“ vysvětlil Badaruddin webu Scientific American.
Voyager 2, stejně jako jeho sesterská sonda Voyager 1, nese na palubě deset různých přístrojů a zařízení. Některé z nich už nejsou v provozu, jiné dál fungují. Energii těmto přístrojům dodává radioizotopový termoelektrický generátor, který přeměňuje teplo z rozpadajícího se plutonia-238 na elektřinu. Zásoba plutonia v každé sondě je ale omezená a výkon klesá přibližně o čtyři watty ročně.
Čtěte také
Udržování sondy Voyager 2 v teple je klíčové, protože palivová potrubí jejích trysek by v extrémním chladu mezihvězdného prostoru mohla zamrznout a prasknout nebo by se v nich zablokoval průtok paliva. Sonda by pak už nemohla využívat trysky k nasměrování své hlavní antény na Zemi, což by znamenalo trvalou ztrátu spojení. Úspěšné přepnutí tepelných zdrojů ve Voyageru 2 vytváří předpoklad pro obdobnou operaci v případě sondy Voyager 1.
Teoreticky se může Voyager 2 vesmírem pohybovat donekonečna, protože se nachází na trvalé mezihvězdné dráze. V létě 2026 se sonda pohybovala ve vzdálenosti téměř 21,4 miliardy kilometrů od Země rychlostí přibližně 15,3 kilometru za sekundu. Ačkoli bude pokračovat v letu navždy, její zdroj energie se pravděpodobně vyčerpá ve 30. letech 21. století.
Sondy míří k červeným trpaslíkům
Oba Voyagery odstartovaly s dvoutýdenním odstupem (nejprve 20. srpna 1977 Voyager 2, pak 5. září Voyager 1) jen několik týdnů poté, co na trh dorazily první kusy počítače Apple II a svět svou funkčností okouzlila první sportovní podprsenka. V červnu 1977 také shodou okolností zemřel německý konstruktér Wernher von Braun, který nejprve Hitlerovi sestrojil obávanou „zbraň odplaty“ V-2 a po válce dostal svou raketou Saturn V Američany na Měsíc.
Sondy měly prozkoumat vnější planety Sluneční soustavy, hlavně Jupiter a Saturn, včetně jejich měsíců a prstenců. Díky vzácnému postavení planet ale mise pokračovala dál a Voyager 2 jako první v historii lidstva zblízka prozkoumal také Uran a Neptun.
V současnosti obě sondy setrvačností opouštějí naši Sluneční soustavu, každá jiným směrem. Za přibližně 40 000 let minou ve vzdálenosti asi 1,7 světelného roku jiné hvězdy – Voyager 1 červeného trpaslíka Gliese 445 v souhvězdí Žirafy a Voyager 2 hvězdu Ross 248, což je pro změnu červený trpaslík v souhvězdí Andromedy. Mimochodem, Voyager letí o něco rychleji a je tak „napřed“. Vědci spočítali, že 18. listopadu 2026 dosáhne vzdálenosti jednoho světelného dne od Země.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Raketa větší než Petřín i ohlušující rachot. Čech byl u startu mise Artemis II, popsal detaily
