NATO ukončilo po téměř 20 letech vojenskou misi v Afghánistánu, uvedla DPA s odvoláním na zdroje. Zdroj: CNN Prima NEWS
Severoatlantická aliance (NATO) ukončila v tichosti po téměř 20 letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na zdroje z diplomacie a armádních kruhů. Vojáci, kteří se stále nacházejí v Afghánistánu a pocházejí ze zemí jako USA nebo Turecko, jsou podle informací agentury nyní zcela podřízeni národnímu velení.
Mise NATO v zemi byla zahájena po útocích z 11. září 2001 na dvojici mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a na Pentagon na žádost USA s cílem zabránit šíření terorismu z Afghánistánu.
Bush: Láme mi to srdce. Za stažení amerických vojáků zaplatí hlavně afghánské ženy
Bývalý americký prezident George W. Bush vyjádřil pro německou stanici Deutsche Welle své znepokojení nad stahováním amerických vojáků z Afghánistánu. Podle něj se tím Biden dopouští „chyby,“ jejíž důsledky budou „neuvěřitelně špatné.“ Bush se obává, že nejvíce za stažení aliančních sil zaplatí afghánské ženy, které pod tálibánským režimem utrpí „nevýslovnou újmu“.
V letech 2003 až 2014 vedlo NATO v zemi Mezinárodní podpůrné bezpečnostní síly (ISAF), které v době svého největšího rozmachu čítaly přes 130 000 vojáků. Následně nahradila ISAF nová nebojová alianční mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek.
Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu. Jedním z důvodů, proč faktické ukončení vojenské mise nebylo dosud oficiálně oznámeno, může být podle DPA skutečnost, že v Afghánistánu je stále přítomna národní mise USA. Americký prezident Joe Biden ale nedávno uvedl, že Američané se stáhnou do konce srpna. Původně hovořil o 11. září.
V pondělí se USA přiblížily k ukončení svého působení, když nejvýše postavený příslušník americké armády v zemi, generál Scott Miller, předal velení do rukou generála Franka McKenzieho, který působí v sídle vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě.
Tálibán ovládl velkou část afghánského území
USA se dohodly na stažení svých vojsk ze země s povstaleckým hnutím Tálibán v únoru loňského roku pod podmínkou, že povstalci zajistí, aby se z Afghánistánu nestala základna pro útoky vůči Spojeným státům a jejich spojencům. Tuto část dohody Tálibán podle agentury AP zatím zřejmě dodržuje, v poslední době však výrazně posiluje svůj vliv a kontrolu nad územími.
Od 1. května, kdy Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu, ovládl Tálibán velkou část afghánského území, obsadil klíčové hraniční přechody a obklíčil řadu provinčních metropolí. V některých oblastech, které se dostaly pod jeho vládu, hnutí znovu zavádí přísnou interpretaci islámského práva šaría.
Minulý měsíc se Tálibán zmocnil kromě jiného města Šar Chán Bandár, hlavního přechodu na hranici Afghánistánu a Tádžikistánu. „Poté, co padl Šar Chán Bandár, Tálibán zakázal ženám vycházet ze svých domovů,“ řekla agentuře AFP Afghánka Sadžída, která v té době pracovala v místní továrně. „Mnoho žen a dívek se tady věnovalo šití, vyšívání a výrobě bot. Nařízení Tálibánu nás vyděsilo,“ uvedla.
Na konci června se do České republiky vrátilo posledních 12 českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Mise se od roku 2002 účastnilo na 11 500 českých vojáků, 14 jich zahynulo.
