Bývalý prezident George W. Bush mladší Zdroj: AP
Bývalý americký prezident George W. Bush vyjádřil pro německou stanici Deutsche Welle své znepokojení nad stahováním amerických vojáků z Afghánistánu. Podle něj se tím Biden dopouští „chyby,“ jejíž důsledky budou „neuvěřitelně špatné.“ Bush se obává, že nejvíce za stažení aliančních sil zaplatí afghánské ženy, které pod tálibánským režimem utrpí „nevýslovnou újmu“.
„Bohužel se obávám toho, že afghánské ženy a dívky utrpí nevýslovnou újmu,“ posteskl si Bush během rozhovoru pro DW. Narážel tím na rostoucí vliv hnutí Tálibán, které v minulosti nechvalně proslulo tvrdou diskriminací žen. „Jsem si jistý, že Angela (Merkelová) to také tak cítí. Konečně ona sama byla malá holčička, která vyrostla v poměrně uzavřené společnosti,“ uvedl Bush
Bývalý prezident německou kancléřku Angelu Merkelovou pochválil za to, že podpořila vojenskou misi v Afghánistánu. „Byl jsem moc potěšen. Velmi podporovala vojenskou přítomnost v Afghánistánu,“ řekl na její adresu. Jedním z důvodů, proč měla Merkelová s vojenskou misí v zemi souhlasit, byla právě pomoc tamním ženám.
Odchod z Afghánistánu bude mít podle Bushe velmi nepříznivé dopady. „Myslím si, že je to chyba,“ řekl v souvislosti se stahováním vojáků ze země. „Důsledky budou neuvěřitelné špatné a jsem z toho smutný,“ pokračoval. Bush současně prozradil, že společně se svojí ženou Laurou „strávil mnoho času s afghánskými ženami“, které jsou podle něj z celé situace „vyděšené“.
Láme mi to srdce
Vedle afghánských žen má exprezident starost také o ostatní civilisty. „Myslím také na všechny ty tlumočníky a lidi, kteří pomohli nejen americkým vojákům, ale i jednotkám Severoatlantické aliance. Vypadá to, že je opustíme a ti brutální lidé je povraždí,“ uvedl s odkazem na Tálibán. „Láme mi to srdce,“ dodal.
Bush není zdaleka jediným politikem, který se k odchodu vojáku z Afghánistánu postavil kriticky. Republikánský senátor Linsday Graham považuje stažení vojáků za Bidenovu „největší politickou chybu“. V podobném duchu se vyjádřil i bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton, kongresmanka Liz Cheneyová nebo vůdce republikánské menšiny v senátu Mitch McConnell. Podle něj se Biden dokonce dopouští „smrtící chyby“, která velmi pravděpodobně vyústí v „katastrofu“.
Většina Američanů stažení vojáků podporuje
Naopak bývalý prezident Donald Trump stažení vojáků kvituje. Odchod z Afghánistánu označil za „úžasnou a pozitivní věc“. Bidena kritizoval jen za nedodržení Trumpem stanoveného termínu odchodu, který měl proběhnout už 1. května. Nedávno provedené průzkumy ukazují, že s odchodem z Afghánistánu souhlasí i většina Američanů.
V průzkumu Hill-HarrisX provedeném mezi 24. a 27. dubnem podpořilo odchod vojáků 73 procent amerických voličů, jen 27 procent se stažením ozbrojených sil nesouhlasilo. V červencovém průzkumu Politico-Morning Consult Bidenův plán na stažení vojsk podpořilo 59 procent amerických voličů a pouze 25 procent dotázaných vyjádřilo s plánem nesouhlas.
Biden minulý týden potvrdil, že chce americká vojska stáhnout z Afghánistánu do 31. srpna tohoto roku. V následujících týdnech má rovněž proběhnout urychlená evakuace Afghánců, kteří pomáhali americkým jednotkám. Sdělení prezidenta přišlo v době, kdy bojovníci Tálibánu dosáhli rozsáhlých územních zisků na severu země.
V pátek se navíc Tálibánu podařilo obsadit i hraniční přechod s Íránem. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbiho hnutí Tálibán věří, že kontroly nad Afghánistánem dosáhne vojenskými prostředky. Kirbi ovšem podobně jako Biden odmítl, že vítězství Tálibánců by bylo „nevyhnutelné“.
