Po dlouhém váhání americký prezident Joe Biden přišel s konkrétním datem, kdy se vojáci stáhnou z Afghánistánu. Posledních 2500 jednotek by se mělo vrátit domů do letošního 11. září. Výsledky dvacet let trvajícího amerického angažmá jsou rozporuplné – vláda v Kábulu je slabá a radikální Talibán je na vzestupu.
Poslední americký voják by měl z afghánského území odejít do 11. září 2021, kdy si svět připomene 20. výročí teroristických útoků na Světové obchodní centrum, které Spojené státy přivedly do nejdelší války v jejich historii.
Rozhodnutí Biden oficiálně oznámí ve středu. „Nemůžeme dále čekat na ideální podmínky pro náš odchod a doufat, že se výsledek změní,“ měl podle americké CNN říct v prohlášení. „Jsem čtvrtý americký prezident, za jehož mandátu jsou americká vojska v Afghánistánu. Nebudu tuto zodpovědnost přenášet na pátého,“ měl dále zmínit.
S Američany odcházejí i jejich koaliční spojenci. Stahování již potvrdili Britové a je jen otázkou času, než tak učiní i česká armáda. Kromě Američanů je v Afghánistánu dalších sedm tisíc zahraničních vojáků, drtivá většina z nich ze zemí NATO. Humanitární a diplomatické snahy v Afghánistánu by měly pokračovat i po skončení války.
Amerika by mohla válčit navěky
Biden se rozhodl svůj projev pojmout symbolicky, přednese jej proto ze stejné místnosti v Bílém domě, z níž v roce 2001 George Bush oznámil vyhlášení války. Poté se odebere na hřbitov Arlington, kde jsou pohřbeni mnozí vojáci, kteří přišli o život právě v Afghánistánu.
Bidenem stanovený termín je bezpodmínečný a neumožňuje jakékoliv prodloužení přítomnosti vojsk v asijské zemi. Podle představitelů tak prezident rozhodl poté, co zvážil, že kdyby Amerika i nadále řídila přítomnost vojsk podle situace v zemi, zůstala by tam navěky.
Odchod vojsk z Afhánistánu načrtl již Bidenův předchůdce Donald Trump. Ten však v listopadu neobhájil svůj mandát, proto akci nestihl dokončit. Biden původní termín, který naznačil Trump, jen posunul o čtyři měsíce. V Afghánistánu zůstane několik jednotek, které budou zajišťovat bezpečnost amerických diplomatů, zatím však není jejich počet znám.
Podle CNN Biden své rozhodnutí zvažoval měsíce. O stažení vojsk se pokusili i dva jeho předchůdci, nakonec však vždy ustoupili zpět. Současný prezident se rozhodl, že stávající zahraniční politika má jiné cíle a využívá jiných strategií. Pro jeho administrativu zřejmě bylo rozhodující ujištění bezpečnostních služeb, že bezprostředně nehrozí teroristický útok vedený z Afghánistánu.
Biden se konfliktem zabývá od jeho úplného začátku mimo jiné jako předseda senátní komise pro zahraniční politiku. V den, kdy George Bush informoval o vyhlášení války, se Biden objevil na obrazovce CNN a řekl, že nepochybuje o rychlé porážce Tálibánu. Po dvaceti letech se ukazuje, že neměl pravdu.
Pesimistické prognózy
Prognózy o tom, co se v Afghánistánu bude dít dál, nejsou optimistické. Islamisté se sice v poslední době vyhýbají útokům na koaliční vojáky, ale daří se jim postupovat na jihu země. Na severu rovněž obsazují klíčové silnice a vybírají na nich mýtné.
Zemí se žene vlna teroru proti lékařům, novinářům, soudcům a dalším klíčovým osobám. Vláda z ní viní Tálibán, islamisté se podle ní snaží o likvidaci afghánské elity. V Kábulu je nyní rozpolcená také vláda.
