Zklamané obličeje českých hokejistů jsou k vidění čím dál častěji. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to v budoucnu mělo změnit. Zdroj: Getty Images
Hůř než v Pekingu dopadli čeští sportovci jen těsně po rozdělení Československa na hrách v Lillehammeru v roce 1994. Ale to nic nemění na tom, že jsou v Česku týmové sporty na vedlejší koleji a schází jim finanční i jiná podpora. Alespoň podle těch, kteří se v tomto oboru pohybují.
Nejhorší výsledek v dějinách české reprezentace. Hokejový národ v srdci Evropy se nedočkal ani „základní povinnosti“, tedy postupu do čtvrtfinále. „Rozhodně si nemyslím, že má v současné chvíli bojovat o medaile. Postup mezi poslední týmy, které bojují o medaili, musí být úspěchem sám o sobě,“ popsal trenér národního týmu Filip Pešán.
V kolektivních sportech mají Češi v posledních letech velké mezery. „A v hokeji, národním sportu číslo jedna, se to nevyřeší tím, že vyhodí trenéra. Není systém, nejdou tam peníze,“ popsal předseda České unie sportu Miroslav Jansta.
A vidí to i největší česká sportovní legenda. „Problém je, že nejsme schopní být konkurenti dobrým týmům v mládežnických kategoriích, a to už je možná posledních deset až patnáct let,“ popsal hokejista Jaromír Jágr.
„Chyba je v nejvyšších patrech, nejsou peníze, netečou do sportu,“ popsal v anketě CNN Prima NEWS jeden z dotazovaných sportovních fanoušků. „Příprava olympioniků nebyla za těch pár let ideální, a je tam hodně prostoru pro zlepšení,“ dodal další dotazovaný.
