Tomáš a Zuzana Paulovi na olympijských hrách v Pekingu Zdroj: ČTK
Pro český curling znamenala olympiáda v Pekingu zatím největší terno. Manželé Zuzana a Tomáš Paulovi dotáhli fanoušky k televizním obrazovkám a donutili je „nudnému“ a doposud možná trochu nepochopenému sportu přijít na chuť. Aniž by český pár přivezl z Pekingu medaili, v tuzemsku vypuklo něco jako mánie. „Vždycky jsme se na to těšili a čekali, kdy to konečně přijde,“ říká pro CNN Prima NEWS Martin Bukovský ze svazu.
„Ten kiks v osmym endu byl strašnej. Vůbec to neměl hrát na ten prostřední šutr.“ Zní to na první dobrou možná absurdně, ale nějaká taková diskuze v hospodě u piva je momentálně snem Českého svazu curlingu. Rád by, aby u nás zatím nepříliš tradiční sport stal tématem běžných „chytráckých“ konverzací.
K tomu vede velmi dlouhá a klikatá cesta, ale výchozí pozice doposud nikdy nebyla lepší. Hlavním důvodem jsou manželé Paulovi, kteří se stali vůbec prvními českými curlingovými zástupci na olympijských hrách. Při premiéře pod pěti kruhy si získali řadu obdivovatelů a sociální sítě jindy plné kritiky a zloby se ocitly pod náporem pozitivních komentářů.
Ty často vypadaly nějak takto: „Nikdy předtím jsem neviděl zápas curlingu, ale teď jsem vstával ve dvě v noci, abych se podíval na Paulovi.“
Martin Bukovský z výkonného výboru svazu starající se o marketing si pochvaluje, jak české duo „vyprovokovalo“ lidi v tuzemsku k lajkům či komentářům. „Zájem o curling u nás vždy jednou za čtyři roky díky olympiádě trochu poskočí, ale teď je nárůst ohromný. Když se Paulovi na hry v Pekingu kvalifikovali, věděli jsme, že to bude velké. Ale až takové nadšení mezi Čechy nás překvapilo. Jsme za to moc rádi. A je to znát i tak, že Paulovi jsou zváni do médií k rozhovorům a celkově se na všech platformách o curlingu mluví.“
Že jde o manžele? Měli bychom akcentovat sportovní stránku
Do karet i podle Bukovského curlingu hrálo to, že soutěž v Pekingu začala ještě několik dní před zahájením her, kdy moc jiných sportů nešlo v televizi sledovat. „Ale také to bylo o samotném sportovním výkonu, že hra byla z českého pohledu zajímavá,“ zdůrazňuje.
Pozornost byla o to větší, že české barvy hájili manželé, navíc sympaťáci. „Nicméně za nás nedokážeme říct, jestli je dobře, když se tak často zmiňuje, že jsou manželé,“ podotýká Bukovský. „Tento aspekt se vypíchává až moc, jsou to především skvělí hráči a věnují se tomu spoustu let. V curlingu to hlavně dříve bylo tak, že ve smíšených dvojicích nastupovali sourozenci nebo partneři, ale to v poslední době ubývá. Oni jsou jedni z mála, nicméně stále bychom měli spíše akcentovat sportovní stránku věci. Ale rozumím, je to zajímavá specialita – chápu, že někoho to zaujme tak, že si umí představit, nebo naopak ne, jaké to je dělat na olympiádě sport se svým manželem.“
Manželé Tomáš a Zuzana Paulovi donutili Čechy poznávat curling. Zdroj: Profimedia.cz
Roste i poptávka po provozování curlingu. „Ozývají se nám různí lidé, jak si ho mohou vyzkoušet. Kvůli tomu jsme i připravili speciální web, na kterém jsou soustředěné veškeré informace – kde je taková možnost, kdy se konají nábory pro děti i dospělé a tak dále,“ říká Bukovský.
Hrát se dá i jinde než ve speciálních halách
Svaz věří, že noví objevitelé curlingu nezůstanou jen u vyzkoušení. Doufá v to, že se sportu začnou věnovat naplno, ať už jde o starší osoby nebo mládež. „A také doufáme, že když se teď lidé učí nebo už se naučili sportu více či méně rozumět, přijdou se také podívat na domácí soutěže. V našem případě je to hodně vázané na Prahu – v podstatě všechno významnější se hraje v hale v Roztylech,“ uvádí Bukovský, který zároveň očekává větší zájem sponzorů.
Právě počet curlingových hal je za současné vlny zájmu v tuzemsku dost limitující. Jsou zde jen tři, kromě roztylské se v Praze nachází ještě jedna, další je v Brně. Bukovský se svazem věří, že by budoucnost mohla přinést více curlingových „království“, ale zároveň zmiňuje, že jsou i jiné možnosti než pouze tři zmíněná místa. A nemyslí tím čekání na to, až zamrznou rybníky.
„Jde o takový mezistupeň. Curling se občas hraje i na stadionech primárně určených k hokeji – v Jičíně, Trutnově nebo Plzni. A není to jen nějaká improvizace, která by byla nedůstojná. Jde o to, že klasický led tvoří základ pro curlingový, na který se stříkají různě velké kapky s různou teplotou, aby byla plocha lehce hrbolatá. V praxi jde o to, že když máte v hale Roztylech volno, můžete si jít zahrát curling hned – led máte připravený. V Jičíně nemůžete nastoupit hned po hokejistech, počkáte si, protože úprava a příprava nějakou dobu potrvá.“
Minimálně podobných alternativních míst by mělo vzhledem k dění na olympiádě v Pekingu v tuzemsku přibývat. „I my sami jsme to nazvali curlingovou mánií. Jsme z toho nadšení. Vždycky jsme se na to těšili a čekali, kdy to konečně přijde. Teď se tak díky výsledkům a tomu, jak Paulovi vystupují, stalo. Doufám, že to vydrží co nejdéle a počet nadšenců poroste,“ poznamenává Bukovský a má jedno přání.
„Doufáme, že přijde den, kdy se v hospodách bude curling řešit tak jako fotbal a hokej. Že štamgasti budou probírat, jestli curleři hráli dobře nebo špatně. Na to se vyloženě těším.“
