Nejužší ulička, královské návštěvy i silné příběhy. Poznáte město s historií sahající do 12. století?
Kadaň: královské město, které psalo dějiny a dnes otevírá otázku monarchie. Zdroj: CNN Prima NEWS
Na první pohled klidné město na severozápadě Čech. Stačí se ale zaposlouchat do jeho historie a Kadaň odhalí příběh králů, řádů i výjimečných památek. Místo, které bylo kdysi pevnou oporou panovníků, dnes znovu otevírá debatu o monarchii v moderní době.
Kdo má rád historii českých královských měst, přijde si v Kadani na své. Kadaň psala své dějiny už od 12. století. Na první pohled působí jako klidné místo s malebným náměstím a historickými památkami, při bližším pohledu se ale proměňuje v živý obraz minulosti plný králů, řádů i významných staveb.
Královská města patřila ve středověku k nejvýznamnějším sídlům v českých zemích. Zakládali je přímo panovníci a nepodléhala šlechtě, ale právě koruně. „Ten význam královských měst byl upevňování moci panovníka, byla to obrana obchodních stezek a země a byl to zdroj příjmů pro královskou pokladnu,“ vysvětluje Zdeněk Prázdný, ředitel Českého královského institutu.
Od johanitů k Přemyslu Otakarovi II.
Historie Kadaně sahá hluboko do minulosti. První písemná zmínka pochází z roku 1183, o tři roky později daroval kníže Bedřich osadu řádu johanitů. „Nějakou dobu to tady patřilo johanitům a ti tady měli právo ke kostelu, takže dosazovali faráře. První zmínky o Kadani jako o městě jsou kolem roku 1261, kdy bylo pravděpodobně za Přemysla Otakara II. založeno,“ popisuje Petr Liebscher.
Právě velkorysé náměstí, na kterém město stojí, je podle něj typickým znakem zakládání měst v době vlády tohoto českého krále.
Město, které navštěvovali králové
Kadaň se v průběhu staletí stala významným královským městem, které navštěvovala řada panovníků. „Pravděpodobně tady byl Jan Lucemburský, určitě tady dvakrát pobýval Karel IV. a mnoho dalších králů. Jiří z Poděbrad byl velmi pravděpodobně také tady, stejně jako Ferdinand I.,“ říká Liebscher.
Právě návštěvy králů jen potvrzují význam města v rámci tehdejšího českého království.
Dominanta města: radniční věž
Nepřehlédnutelnou dominantou je historická radnice s bílou věží, která patří mezi národní kulturní památky. „Radniční věž ve své současné podobě je ze začátku 16. století. Je to pozdně gotická stavba s typickou helmicí, vyzděná z cihel. Tento typ věží není v Čechách tak častý,“ přibližuje Liebscher.
Nejužší ulička v Česku i tajemný Katův plácek
Jednou z největších kuriozit města je Katova ulička, která má v nejužším místě pouhých 66,1 centimetru. Je považována za nejužší uličku v České republice a vede na takzvaný Katův plácek, součást historického opevnění.
Františkánský klášter a legenda o zázraku
Další významnou památkou je františkánský klášter založený v roce 1473 králem Vladislavem Jagellonským. „Klášter vznikal mezi lety 1473 až zhruba 1516 či 1517. Na jeho výstavbě se podílel rod Lobkowiczů,“ uvádí Liebscher.
S místem se pojí i silná legenda o 14 svatých pomocnících. „Vypráví o pěti bratrech odsouzených k smrti. Nejstarší z nich byl popraven, ale protože byl velmi zbožný, modlil se ke 14 svatým pomocníkům, kteří ho na šibenici tři dny podpírali. Když se stal tento zázrak, byl omilostněn,“ popisuje Liebscher.
Na místě popraviště pak vznikla kaple a později klášter.
Umění, symbolika a memento mori
V klášteře se nachází i unikátní náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkowic, významného šlechtice a diplomata. „Je to jediné podepsané dílo sochaře Ulricha Kreuze z roku 1516. Zajímavá je symbolika – rozkládající se tělo představuje pomíjivost života, zatímco rytíř v plné zbroji symbolizuje život věčný,“ vysvětluje Liebscher.
Výjimečné jsou i nástěnné malby inspirované tvorbou renesančního malíře Lucase Cranacha staršího.
Má monarchie šanci na návrat?
Královská tradice ale nezůstává jen historií. Český královský institut otevírá debatu o možné obnově monarchie. „První reakce lidí bývá: proč nám chcete brát demokracii? Nevědí ale, že v Evropě existuje řada monarchií, které jsou velmi kvalitními a pevnými demokraciemi,“ říká Prázdný, ředitel Českého královského institutu.
Podle něj by případná monarchie měla moderní podobu. „Byl by to model parlamentní demokracie. Lidé by nepřišli o své demokratické výsady. Rozdíl by byl v tom, že bychom nevolili hlavu státu,“ vysvětluje.
Kdo by mohl být českým králem?
Otázka případného panovníka zůstává otevřená. „Na českém trůnu by pravděpodobně seděl někdo, kdo je nositelem genů všech historických dynastií – od Přemyslovců přes Lucemburky až po Habsburky. Není vyloučeno, že by se jmenoval Habsburk,“ dodává ředitel Českého královského institutu.
Zda se monarchie někdy vrátí zůstává otázkou. Jisté ale je, že města jako Kadaň připomínají, jak silná a inspirativní může být česká historie. A právě v ní se často skrývají odpovědi i na otázky současnosti.
