Tři a půl gramu zlata z největšího mincovního pokladu v Evropě za bezmála dva a půl milionu. Za takovou cenu se prodal takzvaný Fürstenberkův dukát. Spolu s ním se „dražil“ i jeho příběh o šťastném nálezu a záměně za knoflíky.
Kníže Karl Egon Fürstenberk nechal vyrazit ani ne čtyřgramovou minci v 18. století. Její příběh se ale táhne přes 2000 let do minulosti. „Jedná se o keltský poklad, což je samo o sobě velmi působivé,“ řekl numismaticky expert Tomáš Smělý.
„Sedláci pracovali po dešti na loukách v okolí Podmokel a úplně náhodně zjistili, že v potoce se válí zlaté kotoučky. Původně si mysleli, že jsou to mosazné knoflíky a donesli je domů údajně dětem na hraní. Když židovský podomní obchodník zjistil, že jde o zlato, zpráva se rozšířila a vesničané začali cíleně prohledávat místo nálezu,“ popsal Smělý. Celková hodnota pokladu z Podmokel na Rokycansku se dnes odhaduje na půl miliardy korun. Ale radost vesničanů nebyla dlouhá.
Dukát Albrechta z Valdštejna
„Příběh o tom, že se v Podmoklech hledá zlato, samozřejmě neušel knížecí kanceláři a začalo velké vyšetřování. To trvalo několik měsíců a postupně se podařilo shromáždit přibližně 40 kilo zlata,“ doplnil Smělý. A to pán z Fürstenberka zabavil. Část zlata dal roztavit a z jedné keltské mince se vyrazily přibližně dva dukáty. Dnešní sběratelé se k nim dostávají jen těžko, většinu vlastní muzea.
Podmokelské zlato ale nebylo jedinou milionovou položkou páteční dražby. Třeba dukát Albrechta z Valdštejna se prodal za 2,5 milionu korun. „Máme tady mnoho zlatých, stříbrných i běžných mincí, upozornil bych především na dukát Valdštejna případně československý svatováclavský číslovaný dukát s číslem sto,“ popsal numismaticky expert Jan Jelínek. Cenovku 2,5 milionu korun na této dražbě očekával málokdo. Ještě během dopoledne se čekalo, že se nejdražší položky prodají přinejlepším za milion.
