Nemají jediný šroubek, dodnes se natahují ručně. Poznejte barokní hodiny v Plasích
Jeden z nejstarších a zřejmě největších budíků v tuzemsku. Tak bychom s jistou dávkou nadsázky mohli nazvat barokní hodinový stroj, který už déle než tři sta let odměřuje čas v západočeských Plasích. Funguje ve zdejším cisterciáckém klášteře a k jeho provozu není třeba nic než kladivo. Unikátní stroj lze vidět na vlastní oči nebo v pořadu Prima Česko.
Říká se, že čas je relativní. A také fascinující. Jak jinak si vysvětlit nutkavou potřebu člověka ho neustále hlídat a měřit? Ta se v klášteře v Plasích projevila roku 1686, kdy zde měl hlavní slovo rozvrh kanonických hodin podle řehole sv. Benedikta, tedy osmi pravidelných modliteb. Při takovém počtu je jasné, že některé z nich připadají na pozdní noční nebo naopak velmi brzké ranní hodiny. A jak jinak zajistit pravidelné probuzení než s pomocí hodinového stroje?
Rozdělení kanonických hodin a konkrétních modliteb podle řehole sv. Benedikta:
Matutinum (Vigílie): Modlitba před svítáním
Laudes: Ranní chvály za svítání
Prima: Modlitba v první hodinu dne (obvykle kolem 6.00)
Tercie: Modlitba ve třetí hodinu dne (obvykle kolem 9.00)
Sexta: Modlitba v šestou hodinu dne (obvykle kolem poledne)
Nona: Modlitba v devátou hodinu dne (obvykle kolem 15.00)
Nešpory: Večerní modlitba při západu slunce
Kompletář: Modlitba před spaním
Po staletí funguje jen díky spojům a závlačkám
Zprvu cisterciáčtí mniši, stejně jako ostatní lidé, používali sluneční, vodní či přesýpací hodiny. Ovšem vynález kyvadlového mechanismu v 17. století přinesl výraznou změnu — co do přesnosti měření času i snazší časové orientace. „Díky pravidelnému pohybu kyvadla a vylepšeným krokovým ústrojím bylo možné měřit čas s mnohem větší přesností, což umožnilo i zavedení minutové ručičky. Právě na tomto principu funguje i hodinový stroj v klášteře Plasy, který se dochoval v plně funkčním stavu,“ je psáno na webu Kláštera Plasy.
Stroj je součástí gotické královské kaple, přesněji její věže. A tvoří ho čtyři části. „První je jicí stroj s kyvadlem, který zajišťuje samotný chod hodin. Jeho přesnost lze nastavit pomocí závitu. Tento mechanismus každou čtvrthodinu spouští čtvrťový bicí stroj, který prostřednictvím táhel přenáší sílu na železné kladivo v horní lucerně věže. Kladivo udeří do takzvaného cymbálu – zvonovitého nástroje, který se na rozdíl od klasického zvonu rozeznívá údery zvenčí. Třetím a čtvrtým ústrojím jsou dva bicí mechanismy pro odbíjení celých hodin. Každý z nich ovládá samostatné kladivo, které udeří do vlastního cymbálu ve spodní lucerně. Nejprve se rozezní jeden, poté druhý – každá hodina je tak odbita dvakrát,“ vysvětlují správci památky s tím, že pohon je třeba natahovat denně, jak se ostatně můžete dozvědět i v reportáži v úvodu článku. To pro zajímavost znamená už více než 124 tisíc natažení v historii hodin.
ČTĚTE TAKÉ: Chudou vdovu měl kdysi postavit na nohy. Stovky lidí k prameni Kloubovka míří dodnes
Jedinečná technická památka, kterou jste mohli vidět v dalším díle pořadu Prima Česko, vznikla v letech 1683-1686 podle návrhu architekta Jeana Baptisty Matheye. Tvůrcem samotného stroje pak podle dochovaného nápisu na konstrukci byl Friedrich Friedrich. A jména najdete i na cymbálech: zmiňují ty, kteří si stroj objednali — opata Ondřeje Trojera a klatovského měšťana Štěpána Priqueyho.
V cisterciáckém klášteře je k vidění ovšem celá řada zajímavostí — klášterní vězení, záchody nad řekou či podzemní systém se samonosným schodištěm. A pokud sem vyrazíte, nechte si vyprávět i o takzvaném Plaském prášku, který se vyvážel i za hranice českých zemí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trocha suchého kukuřičného šustí a tolik radosti. Výtvarnice stvořila svět Broučků
