památky

Temné mračno divokého kmene zažehovalo oheň požárů, všude padala setba smrti. Tak český kunsthistorik Jaromír Neumann vylíčil zničení antické Aquileie kmeny Hunů v roce 452. Třistatisícové město, druhé největší po starověkém Římu, od té doby živoří a nyní má jen tři tisíce obyvatel. Většina antických rozvalin zůstává zatím v hlíně, což je i důvod, proč Aquileiu chrání UNESCO.

Vyvrátit i s kořeny, tak se samosprávy některých obcí v pohraničí pořád dívají na vyhnané německé obyvatele. A likvidují jejich hroby, což mimo jiné zapovídá i směrnice Úřadu vlády ČR. „Vzít buldozer a ničit, to je barbarství,“ říká Jindřich Machala ze spolku Lubavia, který rovy Němců naopak zachraňuje. Loni bylo zničeno třeba německé pohřebiště ve Starých Křečanech na Děčínsku, nyní hrozí zánik hřbitova v Chomýži na okraji Krnova.

Národní parky, chráněné krajinné oblasti i venkovní prostory památek se plní odpadky. Mnoho lidí totiž nechce nosit roušky či prokazovat svou bezinfekčnost ve vnitřních prostorách, a tak tráví čas raději venku. Ti nepořádní z nich pak přírodu znečišťují odpadem.

Slavná incká pevnost Machu Picchu v Peru je nejspíše starší, než se původně předpokládalo, zjistil tým amerických vědců. Nové poznatky pomáhají vysvětlit, jak se Inkům podařilo vybudovat největší a nejmocnější říši předkolumbovské Jižní Ameriky. Poznatky badatelé zveřejnili ve vědeckém časopise Antiquity.

Turecko jsem z dřívějších let vnímala jako dovolenkovou destinaci s luxusními resorty, animačními programy a mnoha možnostmi vyžití v hotelu. Po návštěvě dechberoucích míst z oblasti Turecké riviéry s nespočtem přírodních i historických skvostů, které země nabízí, získal můj pohled na tuto zemi úplně jiný rozměr.

Vypadají mírumilovně, ale když se uhnízdí na balkoně, čeká vás těžká bitva. S holuby bojují památkáři i motoristé kvůli jejich trusu. Regulování přemnožených holubích populací přitom zatím moc nefunguje. Trochu jinak teď chce k problému přistoupit Praha 3. Postaví totiž první obecní holubník v republice.

Pokud chtějí Češi pomoct tuzemským podnikům, měli by místo k moři zamířit spíše na Karlovarsko nebo do Prahy. Jde o regiony, které kvůli nedostatku zahraničních turistů zažívají krušné chvíle, uvedl ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS Jan Herget, ředitel státní agentury CzechTourism. Podle analytiků ČR kvůli pandemii zmizelo z turistické mapy světa a část hotelů může zkrachovat.

Nelákají tolik návštěvníků jako hrady a zámky, ale pozornost si zaslouží. Národní památkový ústav eviduje několik stovek památek postavených ve dvacátém století. Někdy se jedná o soukromé budovy, jindy je možné stavby navštívit. Kromě známé vily Tugendhat jsou v Česku další poklady, třeba kladenské činžáky nebo ostravská Poruba.

Jako by tady druhá světová válka skončila teprve včera. V polských vesnicích v těsné blízkosti hranic České republiky stále chátrají rozstřílené ruiny chrámů. V zemi, kde se devadesát procent obyvatel hlásí ke křesťanství, je to překvapení. Reportér CNN Prima NEWS navštívil několik takových obcí v Opolském vojvodství, poblíž Krnova a Opavy.

Šlechtický rod Lobkowiczů podporoval skladatele Ludwiga van Beethovena i vznik samostatného Československa. V historii této země mnohokrát sehrál zásadní roli, i když se jeho členové museli nejednou z donucení stáhnout do ústraní. Od léta se prostory Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě otevírají veřejnosti ještě o něco víc.

Cestovní ruch v Česku byl kvůli opatřením v rámci pandemie koronaviru jedním z nejvíce postižených segmentů ekonomiky a hrozí mu ztráta 92 tisíc pracovních míst. Kde chybí nejvíce turistů ze zahraničí? A kde letos Češi tráví dovolenou? Na to odpovídal v pořadu 360° Pavlíny Wolfové ředitel společnosti CzechTourism Jan Herget.

Druhá nejnavštěvovanější památka Řecka po Akropoli, palác Achillion, je opět otevřena. Funguje v novém bezpečnostním režimu, trpí však úpadkem turismu. „Jakmile zde nemáme turisty, nejsou v muzeích žádní návštěvníci,“ řekla CNN Prima NEWS místostarostka pro kulturu hlavního města ostrova Korfu Chrysoule Temprouová.