Strašák jménem postcovidový syndrom. Lékaři ho neumí diagnostikovat, trpící pacienti tápou

V Česku se údajně o dlouhodobých následcích po covidové nákaze nemluví.

Postcovidový syndrom lékaře nezajímá, stěžují si pacienti

Máte virózu. To dlouho říkali doktoři Petrovi poté, co jeho zdravotní problémy nepřestávaly. Nakonec se ale dozvěděl diagnózu, a sice postcovidový syndrom. I další nemocní si stěžují, že lékaři jejich potíže bagatelizují. Odborníci se zase hájí, že postcovidový syndrom může mít až 250 příznaků a neexistuje jednotný postup, který by prokázal následky nemoci.

Petr onemocněl covidem v červnu minulého roku. Přestože měl průběh podle svých slov lehký, následky má doteď. „Začal jsem mít problémy se čtením, jakmile jsem dělal nějakou kognitivní práci, dostavil se u mě pocit mezi otřesem mozku a začátkem chřipky,“ popsal pro CNN Prima NEWS.

ČTĚTE TAKÉ: Nová varianta koronaviru pirola děsí vědce. Nevědí si rady s velkým počtem mutací

Petr nebyl schopný vrátit se na 100 % do práce. Pracoval z domova jen pár hodin denně, protože víc nezvládl. Po opakovaném covidu letos v březnu se jeho stav zhoršil. „Od té doby jsem na pracovní neschopnosti. Moje kognitivní výdrž jsou v nějakých lepších dnech, řekněme dvě až tři hodiny denně, kde je zahrnuto i to, kdybych se chtěl podívat třeba na seriál,“ dodal Petr.

To přejde, je to viróza – říkali původně Petrovi lékaři. Protože se ale nevzdal, přes kolečko specialistů se dostal až k jasné diagnóze, a to postcovidový syndrom. „Ale dalo by se říct, že jsem se k té diagnóze musel dostat sám a trvalo to rok a půl,“ doplnil. „Nemáme žádnou diagnostickou metodu, kdy bychom pacientovi udělali test – ať už z krve, nebo nějakou zobrazovací metodou – a řekli, že je to postcovidový syndrom,“ vysvětlil Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno.

Chybí diagnostika

A to je podle pacientů jeden z problémů – lékaři neví, jak diagnostikovat. „Ten druhý problém je, že se to velmi často svádí na psychiku a operuje se hodně termínem únava. Ten třetí problém pak je to, že neexistuje povědomí o podpůrných léčbách na ten primární longcovid,“ míní Petr. Kromě toho, že postcovid může mít podle odborníků až 250 příznaků a je pro lékaře těžko rozpoznatelný, tak ani po třech letech se neuznává jako nemoc. „Jsem přesvědčen o tom, že Světová zdravotnická organizace (WHO) na seznam nemocí postcovid dostane a že to nebude otázka deseti let, ale bude to v hodně krátké době,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Čekání na uznání od WHO ale někteří nechápou. „Vnímám určitou nečinnost a laxnost ministerstva zdravotnictví. Pokud na základě údajů a doporučení uzná, že nastal čas, mělo by tyto věci iniciovat a nečekat na pokyny Světové zdravotnické organizace,“ míní poslanec Kamal Farhan (ANO).

Zároveň ale v Česku existují takzvaná postcovidová centra, jak ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek. „To centrum by mělo spolupracovat s praktickým lékařem. Vždy se vychází z toho, aby pacient měl anamnézu prodělaného covidového onemocnění a aby měl symptomy, které odpovídají těm nejčastějším projevům postcovidu,“ vysvětlil Koblížek.

Kolik lidí v Česku se potýká s takovými problémy, jako má Petr, není jasné. Přesná čísla nejsou, nebo se počítají jen plicní pacienti. Podle odhadů odborníků může problémy trpět víc než 100 tisíc lidí.

Tagy: