Postcovidový syndrom lékaře nezajímá, stěžují si pacienti
Máte virózu. To dlouho říkali doktoři Petrovi poté, co jeho zdravotní problémy nepřestávaly. Nakonec se ale dozvěděl diagnózu, a sice postcovidový syndrom. I další nemocní si stěžují, že lékaři jejich potíže bagatelizují. Odborníci se zase hájí, že postcovidový syndrom může mít až 250 příznaků a neexistuje jednotný postup, který by prokázal následky nemoci.
Petr onemocněl covidem v červnu minulého roku. Přestože měl průběh podle svých slov lehký, následky má doteď. „Začal jsem mít problémy se čtením, jakmile jsem dělal nějakou kognitivní práci, dostavil se u mě pocit mezi otřesem mozku a začátkem chřipky,“ popsal pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Nová varianta koronaviru pirola děsí vědce. Nevědí si rady s velkým počtem mutací
Petr nebyl schopný vrátit se na 100 % do práce. Pracoval z domova jen pár hodin denně, protože víc nezvládl. Po opakovaném covidu letos v březnu se jeho stav zhoršil. „Od té doby jsem na pracovní neschopnosti. Moje kognitivní výdrž jsou v nějakých lepších dnech, řekněme dvě až tři hodiny denně, kde je zahrnuto i to, kdybych se chtěl podívat třeba na seriál,“ dodal Petr.
To přejde, je to viróza – říkali původně Petrovi lékaři. Protože se ale nevzdal, přes kolečko specialistů se dostal až k jasné diagnóze, a to postcovidový syndrom. „Ale dalo by se říct, že jsem se k té diagnóze musel dostat sám a trvalo to rok a půl,“ doplnil. „Nemáme žádnou diagnostickou metodu, kdy bychom pacientovi udělali test – ať už z krve, nebo nějakou zobrazovací metodou – a řekli, že je to postcovidový syndrom,“ vysvětlil Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno.
Chybí diagnostika
A to je podle pacientů jeden z problémů – lékaři neví, jak diagnostikovat. „Ten druhý problém je, že se to velmi často svádí na psychiku a operuje se hodně termínem únava. Ten třetí problém pak je to, že neexistuje povědomí o podpůrných léčbách na ten primární longcovid,“ míní Petr. Kromě toho, že postcovid může mít podle odborníků až 250 příznaků a je pro lékaře těžko rozpoznatelný, tak ani po třech letech se neuznává jako nemoc. „Jsem přesvědčen o tom, že Světová zdravotnická organizace (WHO) na seznam nemocí postcovid dostane a že to nebude otázka deseti let, ale bude to v hodně krátké době,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Čekání na uznání od WHO ale někteří nechápou. „Vnímám určitou nečinnost a laxnost ministerstva zdravotnictví. Pokud na základě údajů a doporučení uzná, že nastal čas, mělo by tyto věci iniciovat a nečekat na pokyny Světové zdravotnické organizace,“ míní poslanec Kamal Farhan (ANO).
Zároveň ale v Česku existují takzvaná postcovidová centra, jak ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek. „To centrum by mělo spolupracovat s praktickým lékařem. Vždy se vychází z toho, aby pacient měl anamnézu prodělaného covidového onemocnění a aby měl symptomy, které odpovídají těm nejčastějším projevům postcovidu,“ vysvětlil Koblížek.
Kolik lidí v Česku se potýká s takovými problémy, jako má Petr, není jasné. Přesná čísla nejsou, nebo se počítají jen plicní pacienti. Podle odhadů odborníků může problémy trpět víc než 100 tisíc lidí.
