Někdy ani neudržím kartáček. Olga se potýká s následky covidu, lékaři prý věc zlehčují

V Česku se údajně o dlouhodobých následcích po covidové nákaze nemluví.

Postcovidové následky

Bolest odezní, vezměte si na ni prášek nebo vám předepíšu antidepresiva. S takovými možnostmi se často u lékaře setkává paní Olga, která již třetím rokem bojuje s následky po prodělaném covidu. Takzvaný long covid je diagnóza, o níž se v Česku už téměř nemluví. Evidují se pouze lidé s plicním postižením, nikoliv s neurologickým, kterým trpí právě paní Olga.

„Neustále bojuji s nejrůznějšími zvýšeními teplot nebo s neuvěřitelnou únavou. Stále se mi zhoršuje zrak a někdy mám i problém vyčistit si zuby,“ popisovala žena v minulém roce dlouhý seznam symptomů opomíjené diagnózy. S těmi se potýká poté, co prodělala covidovou nákazu.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mutace pirola straší Evropu. Zdravotníci varují před neobvyklými příznaky, jak je poznat?

Ani nyní se její stav nelepší, navíc problémy přetrvávají. „V lepších dnech zvládnu kratší procházku, v horších dnech neudržím ani kartáček,“ sdělila paní Olga redakci CNN Prima NEWS. V Česku existují centra, která se starají pouze o pacienty s plicním postižením. Jiné postižení covidem se neeviduje.

Flegr: Respirátor by ohleduplní lidé měli mít u sebe vždy. Nasadit si ho nám neublíží

Pirola je momentálně nejdiskutovanější variantou koronaviru. Pro neočkované lidi může být značně nebezpečná, zdůraznil biolog Jaroslav Flegr v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Vakcinace by podle něj měla nadále probíhat pravidelně, aby se předešlo problematickým průběhům nemoci. Dodal, že před nákazou nás mohou chránit respirátory, které bychom u sebe měli standardně nosit.

„Zaznamenáváme pacienty, kteří trpí postcovidovými potížemi, například doprovázenými neurologickými problémy. V celkové populaci ale naštěstí těchto případů není tolik, jak se předpokládalo,“ sdělil pro CNN Prima NEWS přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy při Fakultní nemocnici Brno Milan Sova.

Podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimíra Koblížka jsou však čísla vyšší. „Při velkém počtu nemocných se jedná možná i o více než 100 tisíc pacientů, kteří postcovidovými komplikacemi trpí,“ pronesl.

Lékaři prý long covid bagatelizují

Podle paní Olgy lékaři neumějí long covid rozpoznat. „Část lékařů, ke kterým se pacient dostane, problémy bagatelizuje, část je odůvodňuje psychikou a další část tvrdí, že to samo odezní,“ popsala svou zkušenost.

Únavou však podle Sovy trpí většina pacientů, kteří jsou postiženi dlouhodobými následky po vážnějších onemocněních. „Problém je v tom, že většina z potíží, jako třeba únava, je něčím, co se objevuje u celé řady nemocí,“ řekl přednosta.

„Nemáme tu žádné centrální místo právě pro tu většinu pacientů s neurologickými problémy,“ zdůraznila žena bojující s řadou komplikací. Lidé s long covidem jsou mimo sociální a zdravotní systém a těžko získávají jakoukoliv finanční podporu od státu. Paní Olga přesto věří, že se v co nejbližší době vyvine lék, který ji vrátí zpět do života. Nadějí je, že v zahraničí tento medikament již podrobují studiím.

Tagy: