Davidovi lékaři diagnostikovali revmatoidní artritidu už v dětství.
V Česku žije přibližně 91 tisíc lidí s revmatoidní artritidou. Toto chronické zánětlivé onemocnění se nevyhýbá ani mladým lidem. Významně omezuje život pacientů a dokonce může vést i k trvalé invaliditě. Naději nemocným vrací moderní léčba. Využívá ji i David Kříž (36 let). Diagnózu si vyslechl už ve dvanácti letech a vyprávěl nám, jakými peripetiemi si prošel v boji za co nejnormálnější život.
David je důkazem toho, že nemoc může propuknout i ve velmi mladém věku. Revmatoidní artritidu měl v rodině, nemoc měla jeho maminka i prarodiče. „Vše u mě začalo otokem pravého kolene. O týden později mi oteklo i to druhé. Lékař mi nejprve udělal punkci, při které mi vodu z kolen odsál. Bohužel hned druhý den se otok vrátil,“ vypráví David svůj příběh. Tehdy absolvoval 25 punkcí, až lékaři přišli na to, že problém se nazývá revmatoidní artritida.
Pamatuji si, že jsem měl ráno klouby tak ztuhlé, že jsem ani nemohl vstát a jít do školy
David Kříž býval velmi aktivní, než přišla nemoc.
David Kříž býval velmi aktivní, než přišla nemoc.
Pro mladého kluka to byla rána z čistého nebe. „Před propuknutím nemoci jsem byl velmi aktivní. Hrál jsem divadlo, tancoval a hodně sportoval. To se ale změnilo. V Kolíně, odkud pocházím, nebyl žádný specialista na toto onemocnění, musel jsem se proto léčit v pražském Motole,“ pokračuje. Trvalo celý rok, než se dal dohromady, mohl odložit berle a naplno chodit do školy.
Poté měl David na dalších 12 let pokoj. Nemoc „spala“. Zlom nastal, když začal pracovat v manažerské pozici spojené s velkou časovou náročností a stresem. „Znovu se objevila ranní ztuhlost, bolesti kloubů – hlavně kyčlí a páteře. Musel jsem začít užívat vysoké dávky kortikoidů a tlumit bolest,“ vzpomíná David.
Nová léčba mě zachránila. Bylo to jako smilování
V té době už byl na pokraji sil. Rozhodl se změnit revmatologa a shodou okolností skončil v péči lékařky, která ho léčila už v dětství. „Psal se rok 2017 a už jsem měl nevratně poškozené kyčle, u kterých se začaly klouby prakticky rozpadat. Paní doktorka mi nasadila biologickou léčbu. Bylo to jako smilování, protože čtyři předchozí měsíce jsem už nemohl spát a bolestí se budil i osmnáckrát za noc,“ popisuje David období, na které by nejraději zapomněl.
Biologická léčba naštěstí zabrala rychle. Bolest ustoupila už po týdnu a David se zase mohl pomalu vracet do normálního života. „Zmizely ranní ztuhlosti, bolesti kloubů, příšerná únava a měl jsem víc energie a chuť opět něco dělat,“ říká. Připouští ale, že zpočátku pro něho byl problém si lék píchnout do břicha. Jakmile ale překonal strach, šlo to dobře.
Splnil jsem si životní sen – cestu kolem světa
Změna léčby Davidovi pomohla k návratu do normálního života. Musel sice podstoupit výměnu kyčelních kloubů, které byly trvale poškozené, ale i tak se konečně zbavil berlí. A jako odměnu si splnil dávný sen – cestu kolem světa, která trvala rok. „Do Čech jsem se ale musel každé tři měsíce vracet kvůli kontrole a úpravě léčby. Nyní jsem cestování přerušil úplně kvůli koronaviru. Jakmile to ale jen trochu půjde, budu v tom pokračovat,“ uzavírá.
David si mohl splnit svůj dávný sen a vydat se kolem světa.
David si mohl splnit svůj dávný sen a vydat se kolem světa.
Artritida postihuje častěji ženy než muže a nevyhýbá se ani malým dětem, říká revmatolog
Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé (autoimunitní) onemocnění, které postihuje pohybový aparát. Častěji postihuje ženy než muže a obvykle se objevuje mezi 40. až 60. rokem. Nevyhýbá se ale ani mladým lidem, a dokonce i dětem. Toto onemocnění zatím nelze plně vyléčit.
Dnes už se ale k inovativní léčbě dostanou i pacienti spadající do střední závažnosti nemoci
„Pro onemocnění jsou typické klidové bolesti. Klouby bývají po ránu ztuhlé a plné sevření ruky v pěst pacientovi může trvat i několik hodin. Ve většině případů se potíže objevují postupně během několika týdnů až měsíců,“ vysvětluje profesor Ladislav Šenolt z Revmatologického ústavu a dodává, že artritida postihuje zpravidla větší počet kloubů a často se přidává také únava. „Ve větším riziku jsou lidé, kteří mají toto onemocnění v rodinné anamnéze a také kuřáci. Ti by se měli mít na pozoru,“ dodává lékař.
A jak se nemoc léčí, respektive zmírňují projevy? „Základem léčby jsou přípravky, které nemoc modifikují. Jedná se o konvenční léky a cílené léky. Často se zpočátku podávají glukokortikoidy pro jejich rychlý protizánětlivý účinek. Biologické léky, případně cílené syntetické léky, se podávají až po selhání konvenční léčby. Moderní léčba byla dříve dostupná pouze pro nejvíce postižené pacienty. Dnes už se ale k inovativní léčbě dostanou i pacienti spadající do střední závažnosti nemoci,“ upřesňuje revmatolog.
Studie nazvaná Inovace pro život přitom ukázala, že moderní léky nejen zvyšují kvalitu života pacientů, snižují pracovní neschopnost a prodlužují život, ale také snižují počet pobytů v nemocnici a zkracují je. Díky tomu znamená přínos nejen pro pacienty, ale také pro státní kasu, připomíná lékař.
