Koza také dokáže chytře vyřešit problém, když je v nouzi. (Ilustrační foto) Zdroj: Topi Pigula
Ať už to je spravedlivé, nebo ne, kozy nepatří mezi zvířata, která by proslula schopností řešit problémy. To je spíše doména krkavců nebo šimpanzů, kteří jsou známi tím, že obratně zvládají nové a neobvyklé situace, jako je třeba pamlsek, k němuž se mohou dostat jen s pomocí použití nástroje.
Když ale schováte jídlo do neznámé nádobky a přiklopíte ho víčkem, koza si k němu také může najít cestu, zjistila nová studie, o níž informoval server listu The New York Times (NYT). Ovšem nebude to každá koza, uvedl tým vědců, který studii vypracoval. Zvířata, která ve své sociální skupině fungovala jako outsideři, byla v řešení a vyřešení problému nejlepší.
Studovat schopnost inovativního myšlení, jako je řešení nových problémů nebo starých problémů novými způsoby, může být u mnoha zvířat složité, říká postgraduální student psychologie na Barcelonské univerzitě Álvaro Caicoya.
ČTĚTE TAKÉ: Vědci objevili novou nemoc mořských ptáků – způsobují ji plasty
Postavte do jejich blízkosti něco nového a neobvyklého a mnoho druhů zvířat uteče, protože v přírodě nové a neobvyklé často znamená smrtící. Mnoho studií se proto zaměřuje na primáty a ptáky, kteří sice mohou být o něco méně plaší, ale při studiích pak poskytují jen úzce vymezené závěry.
„Pokud chceme mít ucelenou představu o tom, jak se u zvířat vyvíjí poznání, nemůžeme testovat stále stejné druhy,“ dodal Caicoya. A to je chvíle, kdy přicházejí na scénu kozy, přímorožci, paovce hřívnaté, koně Převalského, žirafy, velbloudi jednohrbí a řada dalších kopytníků.
Álvaro Caicoya a jeho kolegové zkoumali 13 druhů kopytníků, přičemž jejich studie zahrnovala celkem 111 jedinců žijících v zoologických zahradách ve Španělsku a Německu. Pro každý druh výzkumníci vybrali obzvláště neodolatelnou potravu – mrkev, vojtěšku nebo jinou pochoutku – a umístili ji do zakrytých kelímků v jejich výbězích. Pak vědci čekali, co se stane.
Koza dokáže chytře vyřešit problém, když je v nouzi
Ve studii, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, autoři uvedli, že přibližně 38 procent zvířat se neznámým nádobkám zcela vyhýbalo. Z těch, která se k pohárku přiblížila, se čtyřiceti jedincům podařilo sejmout víčka, aby se dostali k potravě. Nejúspěšnější byli jednohrbí velbloudi a kozy, kde se k potravě dostalo 86, respektive 69 procent jedinců.
Vyšlo najevo, že život ve složitější sociální skupině nebo domestikace – což platilo jak pro velbloudy, tak pro kozy – je spojený s větší ochotou zkusit úkol vyřešit. Dalším faktorem, který vědci odhalili, bylo společenské postavení jednotlivých zvířat v hierarchii skupiny.
Zjistilo se také, že zvířata, která patřila mezi outsidery nebo se nacházela nízko na společenském žebříčku, měla menší strach z nových objektů, větší ochotu je zkoumat a větší šanci získat odměnu.
Není ale jasné, zda tato zjištění platí i ve volné přírodě – život v zoo totiž může podporovat jiné chování než například život na savaně. Mohly by však existovat dobré důvody k tomu, proč jsou jedinci, kteří se cítí být vyloučení ze skupiny, otevřenější ochotě zkoušet nové věci.
„Ti, kteří jsou na okraji skupiny, mají menší přístup k potravě a větší problémy s přežitím v přírodě,“ uvažuje student Caicoya. „Takže jsou to zároveň jedinci, kteří obvykle více riskují, aby získali potravu.“
Možná tedy platí, že nouze je nejlepší motivací zkoušet něco nového.
