Nepřijatelné selhání: Americký kongresman EXKLUZIVNĚ o neplnění závazku Česka vůči NATO
Předseda Výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly Mike Rogers je v politice už několik desítek let. Podle svých slov rozumí tomu, že se výdaje na zbrojení vysvětlují voličům těžko, ale zdůvodnění, že na ně v rozpočtu není místo, nebere. I přesto věří, že Česko svým závazkům dostojí. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Rogers stojí v čele čtyřčlenné delegace z amerického Kongresu, která je tento týden na návštěvě v Praze. Američané se už sešli s prezidentem Petrem Pavlem i ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Ve čtvrtek mají v plánu schůzku s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ještě před ní se redakci CNN Prima NEWS podařilo sehnat exkluzivní vyjádření republikánského politika.
Co jste přijel říct českým politikům? Jaký je účel vaší návštěvy v Česku?
Hlavním poselstvím je posílit naše transatlantické vztahy. Spojené státy, a zejména Kongres, podporují napříč politickým spektrem velmi silně NATO a jsou pro udržování a posilování transatlantického partnerství. To jsme opakovaně prokázali v průběhu let. Existují sice některé velmi výrazné hlasy, které jsou více izolacionistické a kritické vůči NATO, Ukrajině a dalším otázkám, ale to není většinový názor. To jsme již ukázali a dnes tento vzkaz znovu potvrzujeme.
ČTĚTE TAKÉ: Turkova pomsta, nekonfliktní Havlíček i návrat Klause. Kdo může vyzvat Petra Pavla?
Zároveň jdeme příkladem v otázce výdajů na obranu. Náš prezident (Donald Trump, pozn. red.) jasně řekl, že členské státy NATO dosud nenesly dostatečný díl odpovědnosti za obranné výdaje. Ale stejně tak ani USA doma nedělaly dost. Proto šel prezident příkladem a vyzval USA, aby co nejdříve zvýšily obranné výdaje na pět procent HDP. Navrhl rozpočty, které tento cíl odrážejí. Pokud nyní sledujete Kongres, vidíte, že vedeme debatu o velmi výrazném navýšení obranných výdajů. Stejný vzkaz předávám našim partnerům v NATO i české vládě – rádi bychom, aby se Česko co nejdříve dostalo na pět procent HDP na obranu.
Předpokládám, že jste se setkal s ministrem obrany a budete jednat i s premiérem Babišem. Současná vláda se letos na dvě procenta HDP nedostala. Možná to vyjde příští rok. Vláda to často zdůvodňuje tím, že nemá dost peněz. Je to pro vás dostatečné vysvětlení?
Ne. Jsem politik. V Kongresu působím už 24 let, celkem jsem v politice 40 let. Předtím jsem působil ve veřejné správě na místní úrovni. Ani pro nás to není jednoduché. V současnosti vydáváme na obranu asi 3,5 procenta HDP a prezident Trump chce, abychom se ještě letos dostali na 5 procent. Politicky to pro nás není o nic jednodušší než pro kteroukoli jinou zemi.
Čtěte také
Rozumím politickým tlakům od voličů i dalších složek vlády. To ale nic nemění na skutečnosti, že všichni čelíme hrozbám, které nás činí zranitelnými, pokud nejsme dostatečně silní. Ve Spojených státech tohoto cíle dosáhneme. Proto říkám našim evropským partnerům, že po nich nechceme nic, co bychom sami nedělali. A velmi dobře víme, jak obtížné to je.
Není to o nic těžší pro Čechy než pro Američany.
Pokud o tom pochybujete, stačí sledovat televizi a debaty o rozpočtu. Prezident Trump čelí kritice a v Kongresu probíhají velmi intenzivní diskuse o tom, zda si to můžeme dovolit. Jenže to není otázka volby. Pokud chceme zachovat mír mezi národy, musíme být silní. A síly dosáhneme právě prostřednictvím odpovídajících investic do obrany. To je moje hlavní poselství. Nežádáme po nikom nic, co sami neděláme. A není to o nic těžší pro Čechy než pro Američany.
Označil byste to za selhání, že se české vládě nepodařilo dva roky po sobě dosáhnout ani dvou procent HDP na obranu? Týká se to současné i minulé vlády.
Ano. Je to nepřijatelné selhání. Prezident Trump to dal jasně najevo. Nikdy o sobě netvrdil, že je diplomat. Je vůdce. A všem členským státům NATO říká, že musí vydávat více na obranu a najít způsob, jak toho dosáhnout – stejně jako ho musíme najít my v USA.
Věříte, že Česká republika dosáhne příští rok dvou procent HDP a v dalších letech pak 3,5 procenta?
Rozhodně ano. Věřím, že Česko bude následovat Spojené státy. Rozumím tomu, že váš premiér je dobrým přítelem a podporovatelem prezidenta Trumpa, rozumím i jeho pohledu na svět. Myslím si proto, že uzná jeho vedení a půjde v jeho stopách.
Čtěte také
Rád bych se zeptal také na Írán. Podle průzkumů podpora války klesá i mezi republikánskými voliči. Letos na podzim vás čekají volby do Kongresu. Jak to podle vás ovlivní přístup k válce s Íránem?
Prezidenta Trumpa to neovlivní. Udělá vše pro to, aby Írán nezískal jadernou zbraň, a podnikne kroky, které budou nezbytné. Snaží se samozřejmě zvládat i politickou stránku celé situace, ale jeho rozhodování bude určovat především samotná hrozba.
Nemyslíte si ale, že vzhledem k blížícím se volbám může některá rozhodnutí urychlit? Třeba kvůli cenám komodit, které ovlivňují i americké voliče – aby jim mohl prezident říci, že situaci vyřešil?
Doufám, že celý proces urychlí jednoduše proto, že je potřeba konflikt co nejdříve ukončit. Írán musí pochopit nevyhnutelné – že nemůže zvítězit. Nejde jen o konflikt mezi Íránem a Spojenými státy. Zainteresováni jsou také naši partneři v Perském zálivu. Evropa je tímto konfliktem zasažena dokonce více než Spojené státy, zejména pokud jde o omezení dopravy ropy Hormuzským průlivem. My vyrábíme více energie, než sami spotřebujeme. Růst cen energií ovlivňuje nejen volby v USA, ale i ceny pohonných hmot po celém světě, v Evropě i v indo-pacifickém regionu. Není to tedy jen náš problém, ale mezinárodní problém.
Babiš půjde v Trumpových stopách
Doufám však, že z této situace vzejde i něco pozitivního. My jako USA zajistíme, aby Írán nezískal jadernou zbraň, a postaráme se o znovuotevření Hormuzského průlivu. Mezinárodní společenství ale bude muset zajistit, aby zůstal otevřený. Nemůže to být pouze odpovědnost Spojených států.
Čtěte také
Mezinárodní společenství musí dát jasně najevo, že mezinárodní vody zůstanou mezinárodními vodami, nebudou podléhat kontrole ani zpoplatnění ze strany Íránu nebo kohokoli jiného a žádná země nebude moci jejich využívání blokovat. Je to mezinárodní odpovědnost. Rád bych proto viděl silnější hlas mezinárodního společenství, který by tento postoj vůči Íránu i dalším agresivním státům jasně vyjádřil.
Jak ovlivní konflikt s Íránem podzimní volby do Kongresu? Co by měla Republikánská strana udělat, aby měla co nejlepší výsledek?
Jediný skutečný dopad konfliktu s Íránem na americkou politiku je stejný jako všude ve světě – ceny energií. To je hlavní dopad. Nemyslím si ale, že právě to rozhodne, zda si strana prezidenta Trumpa udrží většinu v Kongresu. Bude to jeden z faktorů, stejně jako ceny pohonných hmot ovlivňují voliče všude na světě, ale nebude to faktor rozhodující.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump obvinil Čínu z vměšování do voleb. Odtajněné spisy mají ukázat „katastrofální“ selhání
Jakub začal v redakci Seznam Zpráv, kde se soustředil převážně na zahraničí. Zajímá ho dění okolo EU, USA a Izraele. Na CNN Prima NEWS se věnuje především ekonomickým a politickým tématům. Je zastáncem názorných grafik ve vysílání, které divákům lépe pomáhají pochopit složitější koncepty.
