Sílící americká levice může vydírat demokraty, říká expert. Ukázal na charismatickou lídryni
Levicové křídlo Demokratické strany v USA je v posledních měsících na vzestupu. Čím to je a může to opoziční partaji pomoci, nebo spíše uškodit? Redakce CNN Prima NEWS fenomén probrala s amerikanistou Jakubem Dopierallou, který mimo jiné zmínil, že levice může demokraty začít vydírat. Expert také promluvil o „charismatické“ lídryni progresivců.
Vzestupného trendu americké levice si v poslední době nelze nevšimnout. „Hlavními faktory jsou podle mě odpor proti establishmentu Demokratické strany a s tím související zklamání z prohry v roce 2024,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS amerikanista Jakub Dopieralla, který působí na Institutu politologických studií na FSV Univerzity Karlovy.
ČTĚTE TAKÉ: Trump má eso v rukávu. Může ukončit válku na Ukrajině i v Íránu. Klíčovou roli má jediná země.
Americké politice vládnou dvě velké strany – demokraté a republikáni. Jiné partaje existují, jsou však spíše marginální a zvolené zástupce mají primárně na lokální úrovni. Zatímco republikáni minimálně od nástupu Donalda Trumpa v roce 2016 prošli radikalizací a ideovým posunem, u demokratů podobná proměna donedávna nebyla tak patrná.
Ne že by vůbec neprobíhala – skomírající levicové křídlo strany vzkřísil před deseti lety svou prezidentskou kampaní senátor Bernie Sanders. Během následujících let se pak do Sněmovny reprezentantů probojovala celá řada výrazných politiků a političek, kteří svým ideovým zaměřením připomínají evropskou sociální demokracii.
Rok 2020 však snahám o ideový posun strany doleva učinil do jisté míry přítrž, když demokraté proti Trumpovi nominovali (a nutno říci, že nakonec s úspěchem) Joea Bidena – ostříleného politického veterána a centristu.
Zklamání z establishmentu
Čtyři roky nato proti Trumpovi kandidovala tehdejší viceprezidentka Kamala Harrisová. Někdejší kalifornská senátorka je sice o něco progresivnější než Biden, stále však byla vnímána jako kandidátka stranického establishmentu.
„Stranické vedení ujišťovalo, že Donalda Trumpa dokáže porazit, ale nepodařilo se to. To posílilo ten levicovější proud, který se ve straně samozřejmě vyskytoval už předtím, ale nyní získal na větší legitimitě. Levicové křídlo demokratů argumentuje, že establishment zklamal, takže by voliči měli zkusit i něco jiného – a to třeba právě ten posun doleva,“ všímá si Dopieralla.
Čtěte také
Odpor proti establishmentu přitom není ničím novým. Umně ho dokázal využít již zmíněný Trump, který před deseti lety působil jako politický outsider. I díky tomu nakonec navzdory všem očekáváním stanul v čele Spojených států.
„Ten odpor tu byl již za vlády Baracka Obamy, je to dlouhodobější proces. Na druhou stranu v roce 2020 byl Joe Biden ten asi nejvíce establishmentový kandidát, ale dokázal vyhrát. Konflikt mezi těmito dvěma proudy v rámci Demokratické strany probíhá delší dobu. Především po roce 2024 však ten levicový skutečně nabyl na síle,“ říká Dopieralla.
Jeho tvrzení dokládají i loňské volby starosty New Yorku, největšího amerického města, které se svou populací téměř devíti milionů lidí se blíží velikosti celé České republiky. Velké jablko, jak se megapoli přezdívá, je demokratickou baštou a platí zde nepsané pravidlo – kdo vyhraje demokratické primárky (volby, ve kterých voliči vybírají stranického kandidáta), pravděpodobně se stane starostou.
Rebel jménem Mamdani
Primárkám měl kralovat bývalý guvernér státu New York, tehdy 67letý centrista Andrew Cuomo. Triumf však nakonec mohl slavit do té doby téměř neznámý Zohran Mamdani – 34letý politik, představitel levicového a progresivního křídla partaje, současný starosta New Yorku.
Mamdani mimo slib zavést bezplatnou městskou autobusovou dopravu či městem provozované obchody s potravinami zaujal také ostrou kritikou Izraele. Důvodem jsou vojenské akce židovského státu v Pásmu Gazy od útoku Hamásu ze 7. října 2023. Ten Mamdani odsoudil, počínání Izraele pak s odvoláním na rozhodnutí nezávislé komise OSN z loňského roku označil za genocidu.
Za to si Mamdani coby muslim vysloužil kritiku, jakékoli nařčení z antisemitismu však starosta důrazně odmítá. Příklad Mamdaniho jasně ilustruje současný rozkol demokratů v otázkách Izraele a Palestiny.
Čtěte také
„Po roce 2023 nabylo na levicovém spektru téma Palestiny na významu, a to poměrně zásadním způsobem. Vztahy k Izraeli silně rezonují, a to hlavně mezi těmi nejlevicovějšími primárkovými voliči. Obě křídla Demokratické strany to ještě více rozdělilo,“ uvedl Dopieralla s tím, že jde o vůbec „nejdůležitější“ třecí plochu v rámci partaje.
Ne však o jedinou. „Jsou to i ekonomická témata. Zásadní dělicí linií je třeba zdanění bohatších Američanů – v nějaké formě to podporuje celá Demokratická strana, přístup levice je však výrazně radikálnější. Mluví například o dani z bohatství. Každý rok by z existujícího majetku brala nějakou částku, což je něco, v čem se to středové křídlo necítí úplně komfortně,“ říká amerikanista.
Stejně tak ve vnitrostranické diskuzi rezonuje téma zdravotnické reformy. „Levicové křídlo to chce kompletně překopat a zavést státem řízený systém – takový, jaký funguje ve většině evropských zemí včetně Česka. Pro středové křídlo je to opět příliš radikální. Chce reformu, ale postupně a v mnoha krocích,“ vysvětlil Dopieralla.
Inspirace u republikánů?
Navzdory posilování americké levice jsou progresivci v rámci Demokratické strany stále v menšině. Podle Dopierally však bude zajímavé vnitrostranický vývoj sledovat, a to s ohledem na blížící se volby do Kongresu.
Pokud by totiž demokraté ovládli alespoň Sněmovnu reprezentantů, což se v tuto chvíli jeví jako pravděpodobný scénář, mohly by se dít věci. „Kdyby levice získala byť těsnou většinu v rámci stranického zastoupení ve Sněmovně, mohla by zbytek demokratů zásadním způsobem vydírat – à la‚ pokud ten návrh nebude radikálnější, potopíme ho,“ nastínil amerikanista.
Něco podobného se děje u republikánů, kteří, jak bylo zmíněno, radikální ideovou proměnou již prošli. „Jejich krajně pravicové křídlo tímto způsobem blokuje některé zásadní návrhy zákonů. Sněmovna je minimálně v posledních měsících pod republikánskou kontrolou v podstatě nefunkční, protože tlak těch nejpravicovějších zástupců tam blokuje prakticky všechny rutinní kroky,“ konstatoval Dopieralla.
Čtěte také
Hlavním trhákem americké politiky však nejsou volby do Kongresu, nýbrž volby prezidentské. Ty se uskuteční v listopadu 2028, obě strany však svého kandidáta či kandidátku začnou hledat již v průběhu příštího roku. I během těchto primárek budeme tak moci u demokratů sledovat souboj centristů a levice.
Úmysl ucházet se o Bílý dům zatím nikdo oficiálně neoznámil, v éteru se však opakuje několik jmen potenciálních kandidátů. Řadí se mezi ně například dosluhující kalifornský guvernér Gavin Newsom nebo bývalý ministr dopravy z Bidenovy éry Pete Buttigieg. V řadách levice se pak stále častěji skloňuje jméno kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové.
„Myslím si, že je ještě příliš brzy na to hodnotit. V tuto chvíli ani není jasné, který z možných kandidátů se potom ukáže jako někdo, kdo má realistickou šanci. To lze říct zpravidla tak v druhé polovině roku před volbami, tedy v roce 2027. Podle předchozích volebních cyklů se ale těm jménům, která se objevují jako první, velmi často stává, že jejich kampaň později kompletně vyšumí,“ upozornil Dopieralla.
Kandidát, kterého neznáme
Zároveň dal však za pravdu odhadům, podle kterých by levicové křídlo strany v demokratických primárkách mohla zastupovat právě Ocasio-Cortezová, často přezdívaná akronymem svého jména – AOC.
„Ona je momentálně někdo, kdo umí své pozice prezentovat, je charismatická a velmi silně rezonuje u těch levicovějších primárkových voličů v rámci strany. Její jméno je teď určitě na vzestupu, ale rozhodně bych netvrdil, že je v tuto chvíli nějakou favoritkou,“ brzdil expert možné nadšení.
„Do příštího roku je to v americkém politickém čase tak extrémně dlouhé časové období, že bych se vůbec nedivil, kdyby to potom byl někdo úplně jiný. A možná i někdo, kdo teprve vzejde jako člen Kongresu až z těch letošních voleb. Někdo, o kom teď ani nevíme,“ dodal Dopieralla.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump obvinil Čínu z vměšování do voleb. Odtajněné spisy mají ukázat „katastrofální“ selhání.
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
