Neptun

Ukrajinské síly tvrdí, že protilodní střelou Neptun zasáhly výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj, oznámil v úterý mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Plavidla, které bylo součástí ukrajinského námořnictva, se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v březnu 2014.

Pozorovatele noční oblohy čeká v první polovině roku 2024 výjimečná podívaná. Po druhé explozi během několika málo měsíců se k Zemi řítí kometa 2P/Pons-Brooks. Vesmírné těleso pyšnící se úctyhodnými rozměry přesahujícími trojnásobek výšky Mount Everestu naši planetu sice neohrozí, ale přesto se dostane dost blízko na to, aby bylo možné ho pozorovat pouhým okem. Zatímco nejblíže kometa kolem Země proletí 21. dubna příštího roku, nejjasněji by měla na nebi zářit až 2. června. Píše o tom web Daily Mail.

Ukrajinci zveřejnili video, v němž jeden z jejich raketometů odpaluje salvu střel Neptun na ruský křižník Moskva. Ten se potopil právě na den přesně před rokem. Kyjev hlásil, že zničení lodi měly na svědomí právě jeho rakety, Moskva toto tvrzení naopak odmítala a tvrdila, že vlajková loď ruské Černomořské flotily se potopila po nehodě. Ukrajinci výročí navíc využívají k tomu, aby si dělali legraci na účet Rusů.

I když si někteří lidé stále myslí, že mezi planety Sluneční soustavy patří i Pluto, není tomu tak. Nicméně planetární systém hvězdy Slunce možná skutečně má devět oběžnic. Vědci se vytrvale snaží rozluštit záhadu Planety X, která však také může být jen černou dírou.

Ukrajincům pomohlo při dubnovém potopení křižníku Moskva opakovaně počasí. Jejich střely Neptun, které při útoku na vlajkovou loď ruské Černomořské flotily použili, si neúspěšně odzkoušeli už na začátku invaze. Panuje také podezření, že vývoj střel byl cílem sabotáže. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda, který na toto téma vedl desítky rozhovorů s ukrajinskými vojenskými činiteli. List rovněž odmítá tvrzení některých západních médií, že se křižník podařilo potopit za přispění spojenců Kyjeva.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se toulá vesmírem sotva tři čtvrtě roku, ale přesto se mu podařilo zachytit už několik přelomových snímků. Naposledy pořídil dechberoucí fotografii, která zachycuje planetu Neptun a její prstence. Podobně detailní fotografii nemělo lidstvo k dispozici od roku 1989, kdy ledového obra vyfotila sonda Voyager 2.

Vědci objevili exoplanetu, která se nachází 90 světelných let od Země. Její atmosféra by mohla obsahovat vodní mraky. Z planet sluneční soustavy se TOI-1231 b nejvíce podobá Neptunu.

Existenci jiné civilizace by mohlo lidstvo odhalit už v roce 2026. Pomoci s hledáním by měl vesmírný teleskop nazvaný James Webb, který má nahradit dosluhující Hubbleův dalekohled. Termín jeho startu loni v březnu odsunula pandemie koronaviru, letos už by se ale stroj pojmenovaný po někdejším šéfovi NASA měl na svou misi vydat.