Vesmírný dalekohled Jamese Webba se toulá vesmírem sotva tři čtvrtě roku, ale přesto se mu podařilo zachytit už několik přelomových snímků. Naposledy pořídil dechberoucí fotografii, která zachycuje planetu Neptun a její prstence. Podobně detailní fotografii nemělo lidstvo k dispozici od roku 1989, kdy ledového obra vyfotila sonda Voyager 2.
Webbův teleskop je v současnosti nejmodernějším okem, které má lidstvo ve vesmíru k dispozici. Raketa tento dalekohled, který vznikl spoluprací NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury, vynesla do vesmíru loni 25. prosince.
Od té doby sbírá jeden úspěch za druhým – vyfotil vzdálené galaxie, Jupiter a ustál zásah mikrometeoroidem. A teď přišel další milník.
Hey Neptune. Did you ring? 👋
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) September 21, 2022
Webb’s latest image is the clearest look at Neptune's rings in 30+ years, and our first time seeing them in infrared light. Take in Webb's ghostly, ethereal views of the planet and its dust bands, rings and moons: https://t.co/Jd09henF1F #IAC2022 pic.twitter.com/17QNXj23ow
Webbův teleskop zachytil nejvzdálenější planetu naší sluneční soustavy – Neptun. Fotografie je ceněná hlavně pro efektní zachycení prstenců. Dalekohled také vyfotil přilehlé měsíce Neptunu. O vědeckém triumfu informovala NASA na svých webových stránkách.
Mohlo by se zdát, že snímků Neptunu má lidstvo nespočet, opak je ale pravdou. Tak detailní fotografii neměli astronomové k dispozici od roku 1989, kdy planetu poprvé v historii zachytila sonda Voyager 2.
„Už to jsou tři dekády, co jsme naposledy viděli tyto prachové a slabé prstence, a je to vůbec poprvé, co je vidíme v infračerveném záření,“ komentovala úspěch vědkyně Heidi Hammelová.
Právě proto, že Webbova kamera zkoumá objekty v infračervené oblasti, má Neptun na snímku nezvykle zářivou bílou barvu, tedy nikoli svou typickou modrou.
Neptun byl objeven v roce 1846. Řadí se mezi takzvané plynné a ledové obry, v jeho atmosféře převládá vodík a hélium.
