Kometa (ilustrační foto) Zdroj: upload.wikimedia.org
Pozorovatele noční oblohy čeká v první polovině roku 2024 výjimečná podívaná. Po druhé explozi během několika málo měsíců se k Zemi řítí kometa 2P/Pons-Brooks. Vesmírné těleso pyšnící se úctyhodnými rozměry přesahujícími trojnásobek výšky Mount Everestu naši planetu sice neohrozí, ale přesto se dostane dost blízko na to, aby bylo možné ho pozorovat pouhým okem. Zatímco nejblíže kometa kolem Země proletí 21. dubna příštího roku, nejjasněji by měla na nebi zářit až 2. června. Píše o tom web Daily Mail.
Kosmické těleso se aktuálně nachází v souhvězdí Herkula, kde je možné ho pozorovat ve směru východ–severovýchod ve výšce 36 stupňů nad obzorem, píše web Daily Mail. Vedle toho deník The Sun upozorňuje na několik podobností 2P/Pons-Brooks se slavnější Halleyovou kometou. Kromě velikosti jde rovněž o délku okružní dráhy, která u blížícího se objektu činí 71 let, což je o pouhé čtyři roky méně než u zmíněné Halleyovy komety. U většiny ostatních komet je přitom jejich okružní dráha podstatně delší a dosahuje zhruba jednoho tisíce let.
ČTĚTE TAKÉ: Jaká bude zima? Rozhodne souboj klimatických velikánů, meteorologové jsou bezradní
Ledovou vlasatici Pons-Brooks lidé naposledy spatřili v roce 1954. Zatímco nejblíže bude kometa k Zemi již v dubnu 2024, viditelná pouhým okem by měla být až v květnu nebo červnu. Vědci přitom odhadují, že nejvýrazněji bude na obloze zářit v noci 2. června 2024. Následně opět zmizí v hlubokém vesmíru a jejího návratu se dočkáme až v roce 2095.
Astronomové zároveň upozorňují, že ačkoli Pons-Brooks za poslední čtyři měsíce explodovala již podruhé, nejvýbušnější kometou v našem solárním systému rozhodně není. Tímto titulem se může naopak pochlubit těleso 29P/Schwassmann-Wachmann, které podle vědců dokáže explodovat zhruba dvacetkrát ročně. Orbitální dráha této komety se ovšem nachází mezi Jupiterem a Neptunem, a proto ani od ní Zemi žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Komety jsou vesmírná tělesa skládající se z ledu, prachu a plynů. Odborníci jim kvůli jejich složení dali přezdívku „špinavé sněhové koule“. Stejně jako planety a planetky obíhají po elipsách kolem Slunce. Pokud je žhavá hvězda ve středu solární soustavy přehřeje, následuje exploze komety uvolňující ledové kusy do okolí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: NASA zveřejnila záběry z odběru vzorků na asteroidu
