Nevezmeme část studentů, varují vládu rektoři kvůli rozpočtu. Přesune se boj o střední i na VŠ?
Pokud se v rozpočtu na rok 2027 nenavýší prostředky na vysoké školy, nebude možné přijmout až 10 procent zájemců, kteří by jinak studovat mohli. S tímto důrazným varováním přišla Česká konference rektorů, k níž se připojila i Rada vysokých škol. Podle organizací může nepříjemná situace ohledně nedostatečných kapacit středních škol nastat i v případě nástupu na VŠ. Podle ekonoma Daniela Münicha z CERGE-EI rektoři sáhli k „nejsilnějšímu nástroji nátlaku“. Ministerstvo školství (MŠMT) na dotaz redakce uvedlo, že jednání o rozpočtu probíhá, proto se nebude nyní k věci vyjadřovat.
Během letních měsíců vláda jednala o podobě státního rozpočtu na příští rok. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už na začátku roku avizoval, že jednání o navýšení prostředků bude v již tak napjatém plánu „tvrdým bojem“.
ČTĚTE TAKÉ: Zákaz mobilů ve školách naráží u opozice. Vědecká data jasný přínos neukazují
Situaci kolem rodícího se návrhu na příští rok sledují i rektoři vysokých škol – podle vlastních slov s obavami. Připomínají, že nárůst nových uchazečů již několikátým rokem pokračuje. V roce 2025 veřejné vysoké školy přijaly skoro 60 tisíc zájemců, letos by podle odhadů mělo jít do prvních ročníků bakalářských a magisterských programů až 64 tisíc lidí.
„Rektoři v souvislosti s vyššími počty studentů očekávají meziroční navýšení institucionálních prostředků na vzdělávací činnost alespoň v takové výši, aby bylo možné zachovat financování v přepočtu na jednoho studenta na úrovni let 2024 až 2026,“ stojí v oficiálním stanovisku konference, k němuž se připojila i Rada vysokých škol.
Každý desátý zájemce o VŠ bude mít smůlu?
V diskuzi o návrhu rozpočtu se ale objevují i názory, že by mohlo dojít ke snížení prostředků určených na vysokoškolský provoz. Reprezentace vysokých škol varují, že pokud vláda nevezme v potaz vzrůstající trend uchazečů o studium VŠ, budou donuceny ke krokům, které „ochrání kvalitu vysokoškolského vzdělávání“. Odkazují se na vlastní analýzy, ze kterých vyplývá, že pokud finance setrvají na úrovni tohoto roku, budou vysoké školy schopné přijmout „maximálně 59 000 nových studentů z řad maturantů“.
„To znamená, že při předpokládaném vrcholu demografické vlny v roce 2027 by se na veřejné vysoké školy nemuselo dostat přibližně 9 000 až 10 000 uchazečů (kteří by se jinak za předpokladu splnění všech náležitých podmínek dostali – pozn. red.), tedy zhruba 10 % celé maturitní populace,“ varují vládní činitele zástupci konference.
Čtěte také
Podle nich také existuje „reálné riziko“, že boj o místa na středních školách, který probíhá v jarním období po celém Česku, nastane v obdobné formě i v případě zájemců o VŠ. Rektoři nicméně uklidňují veřejnost, že případný finanční výpadek pokryjí z úspor, takže kvalita vzdělávání u současných studujících nebude nijak ohrožena.
„Je však nutné otevřeně říci, že možnosti takové kompenzace nejsou neomezené. Pokud by snížení bylo výrazné nebo dlouhodobé, nebylo by v silách vysokých škol zabránit všem dopadům na rozsah výuky, personální zajištění, studijní podporu a budoucí přijímací kapacity,“ zdůrazňují zástupci obou organizací, nicméně dodávají, že ohledně vývoje zůstávají optimističtí.
Redakce se obrátila na odbor komunikace resortu s žádostí o reakci na toto výrazné varování od zástupců vysokých škol. „Jednání o podobě rozpočtu kapitoly MŠMT budou pokračovat po skončení vládních prázdnin. Vyjádření médiím poskytneme až poté,“ uvedl vedoucí Oddělení komunikace s médii Patrik Kubas.
„Nejsilnější nástroj nátlaku na vládu“
Podle ekonoma Münicha rektoři tímto prohlášením sáhli k „nejsilnějšímu nástroji nátlaku na vládu“. „(Konference) vydala varování vládě a hlavně voličům, že dostat se na vysokou může být po velmi dlouhé době pro mladé Čechy opět velký problém,“ okomentoval prohlášení na sítích.
Čtěte také
Poznamenal, že mladou populaci stále trápí výrazně nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných jedinců, a to především u mužů. Münich je také toho názoru, že nejen pro současnou vládu není vzdělávání prioritou. „Takže můj tip je, že vysoké školy i letos při podzimním porcování medvěda státního rozpočtu na rok 2027 opět ostrouhají a páni rektoři spolu s Radou vysokých škol nakonec opět jen poslušně zašoupou nohama,“ odhaduje výkonný ředitel think-tanku IDEA.
Dle schváleného rozpočtu letos operuje ministerstvo s 284 miliardami korun. Aby Česko ohledně vynaložených výdajů na vzdělávání dohnalo v příštím roce průměr zemí OECD – jak se vláda zavazuje v programovém prohlášení i Hospodářské strategii –, musely by se výdaje do této kapitoly navýšit v návrhu rozpočtu na 334 miliard korun. S tímto číslem přišli zástupci organizace EDUin, zmíněného think-tanku IDEA a PAQ Research.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Strach ze školy trápí o prázdninách prvňáčky i teenagery. Experti radí, jak stres zvládnout
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
