Pro učitele 75 tisíc nebude stačit, hodnotí experti vládní cíle. Kolik by měl Plaga vybojovat?
Vláda slíbila učitelům, že na konci jejího mandátu se dočkají průměrného platu ve výši 75 tisíc korun. Podle ekonoma a výkonného ředitele think tanku IDEA Daniela Münicha však tato částka nebude odpovídat rovněž slibovaným 130 procentům průměrné mzdy. Odkazuje se na ekonomické predikce. Odborníci současně spočítali, kolik musí ministr školství Robert Plaga (za ANO) vybojovat pro rozpočet resortu na příští rok, aby kabinet naplnil své závazky týkající se mezinárodního srovnání OECD.
Diskuzi o mzdách učitelů podle Münicha komplikuje skutečnost, že část peněz míří – přes rozpočtové určení daní – ke zřizovatelům škol, tedy obcím a krajům, jež je dále přerozdělují. Zde prý není stoprocentně jisté, zda budou prostředky využity v oblasti vzdělávání. Ekonom připomněl, že relativní platy (poměr vůči celostátní průměrné mzdě, pozn. red.) od roku 2021 klesají.
ČTĚTE TAKÉ: Když premiér poručí, tepe opozice Plagu za zákaz mobilů ve školách. Mluví i o alibismu
V tomto roce se nejvýrazněji přiblížily průměru zemí OECD – hodnota činila 125 procent. „V Česku teď v tomto ohledu vidíme pokles. Za rok 2024 máme poslední známý údaj mezinárodního srovnání,“ zmínil také Münich s odkazem na 110 procent průměrné mzdy. Podle odhadu na základě rozpočtu se v roce 2025 číslo dostalo na 108,4 procenta.
Výkonný ředitel IDEA v souvislosti s tím připomněl vládní závazek, že na konci mandátu současného kabinetu dosáhnou učitelé na průměrný plat ve výši 75 tisíc. „Pokud si tuto částku přepočítáme vzhledem k predikcím růstu nominálních mezd, šlo by o 122 procent průměrné mzdy. Vláda má přitom jeden rok vlastně za sebou, kdy na žádné výrazné zvýšení nedošlo,“ upozornil Münich s tím, že kvůli směřování za tímto cílem by měl kabinet „výrazně přidat“.
Čtěte také
Podle ředitele organizace EDUin Jana Vöröše Mušuty může být pro vládní činitele výhodou, že nastavili jako metu konkrétní číslo. „Zároveň je to ale stále podstřelení závazků ohledně 130 procent. Za tři roky by totiž 75 tisíc mělo činit zmíněných 122 procent,“ potvrdil Münichova slova.
Více peněz do školství? Nenechme se opít rohlíkem, varuje ekonom
Podle odborníků je nezbytné v debatě o budoucnosti a stavu školství nastavit jasné benchmarky, tedy zjednodušeně výchozí pozici pro srovnávání dat, jež zohlední co nejvíce kontextů a vytvoří co nejlepší představu o nutném navýšení financí do tuzemského školství. „Rozpočty na školství vždy rostly – není ovšem důležité jak, ale jakým tempem. Zda je toto tempo srovnatelné s růstem nominálních (bez zohlednění inflace a dalších faktorů, pozn. red.) mezd a nominálního HDP,“ tvrdí Daniel Münich.
Čtěte také
Upozorňuje také, aby se lidé ve veřejné debatě nenechali „opít rohlíkem“, jestliže zazní slova o tom, že se do kapitoly v dalším roce přililo více peněz. Ekonom připomněl, že hlavní položkou ve školství jsou náklady na platy. Odhadem jde o 80 procent z celkových prostředků.
Experti tak navrhují v otázkách školství srovnávat vynaložené prostředky stejně, jako je tomu u obranných výdajů – tedy vůči HDP. Z hlediska „intenzity“ výdajů šlo ze státní kasy do regionálního školství nejvíce rovněž v roce 2021 – šlo o 2,8 procenta HDP. Hodnota z roku 2024, kdy klesla na 2,5 procenta, se postupně zvýšila na 2,7 procenta HDP v tomto roce.
Jaký rozpočet bude muset ministr vybojovat?
Odborníci spočítali také to, kolik by měl ministr Plaga vybojovat pro kapitolu školství navíc v rámci rozpočtu na příští rok. V tomto výpočtu zohlednili požadavky a záměry vlády v této oblasti. „Hospodářská strategie i programové prohlášení uvádějí, že cílem je dohnat průměr zemí OECD. Snažili jsme se tedy vypočítat, kolik peněz by mělo jít v roce 2027 do školství,“ popsal analytik PAQ Research Karel Gargulák, jak vznikl odhad hypotetických potřeb.
Čtěte také
V posledním srovnání OECD z roku 2022 se vynaložené prostředky pohybovaly průměrně kolem 4,4 procenta HDP, nyní jde podle odborníků o 4,7 procenta HDP. „Jde o peníze do všech úrovní vzdělávání, ovšem bez vědy a výzkumu. Toto číslo bereme jako základ, od nějž by mělo být odvislé navýšení,“ míní Gargulák. V tuzemském školství podle něj schází zhruba 0,6 procenta HDP.
„Takto vznikl odhad asi 50 miliard korun,“ zdůraznil analytik minimální obnos peněz, o nějž by se měl navýšit v příštím roce rozpočet školství, pokud by chtěl kabinet naplnit požadavky. „Ministr sám avizuje, že jde vyjednávat na resort financí s požadavkem 30 miliard korun, čímž se sám podstřeluje,“dodal Gargulák. Plaga již v únoru přiznával, že ho ohledně rozpočtu na příští rok „čeká tvrdý boj“. Ministerstvo pro tento rok pracuje s 284 miliardami.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hnědý poplach v kalhotech nebo Babišovi bytoví baroni. Jaké hlášky padly v Partii?
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
