Neviditelné děti rodičů ve vězení: Stát jim neumí pomoci, změnit to má i aplikace
Desetitisíce dětí v Česku tráví alespoň část dětství bez rodiče, který si za mřížemi odpykává trest odnětí svobody. Podle odbornic a odborníků, kteří se v pondělí sešli na semináři v Poslanecké sněmovně, jsou takzvané „neviditelné děti“ trestány za prohřešky svých rodičů a stát jim nedokáže pomoci. Do budoucna by to však mohla napravit mimo jiné mobilní aplikace, inovativní programy ve věznicích nebo právě začínající projekt Českého helsinského výboru.
Pondělní seminář na půdě Poslanecké sněmovny začal úvodním slovem předsedy Českého helsinského výboru (ČHS) Miroslava Krutiny. „ČHS se snaží mluvit hlasem těch, kteří nejsou slyšet, a ukázat na problémy těch, kteří nejsou vidět. Neviditelné děti jsou tedy projektem, který přímo rezonuje s naší DNA,“ uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Dětství ve stínu války. Dopady strachu zformují generaci Ukrajinců. Únik hledají ve sportu
K pultíku s mikrofonem se následně vydala poslankyně a členka ústavněprávního výboru Sněmovny Helena Válková (ANO). Politička během své prezentace zdůraznila, že trest, který si odpykává rodič dítěte za trestnou činnost, postihuje i samotné dítě. „My, co se tomu věnujeme, velmi dobře víme, že to dítě je potrestáno také,“ zdůraznila.
Válková nabídla také vlastní tezi: „Kriminalita není dědičná. Dědičné jsou podmínky, ve kterých vyrůstají děti, jejichž rodiče jsou ve vězení. To je má teze, a já vás všechny prosím, abyste ji v rámci svých výzkumů ověřili.“
Na závěr svého projevu poslankyně slíbila, že se diskutovanému tématu bude věnovat i na půdě Sněmovny. „Jako politička vám slibuji, že pokud dojdeme k nějakým závěrům, tak i bez ohledu na to, za jakou jsem politickou stranu, budu tyto závěry prezentovat ve Sněmovně a budu k nim přihlížet i ve své legislativní činnosti,“ dodala Válková.
Desetitisíce „neviditelných dětí“
V Česku je podle odhadů 25 až 40 tisíc dětí, jejichž rodič je za mřížemi. Tématu takzvaných neviditelných dětí se věnuje i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Na semináři za resort vystoupil Štěpán Jílka, podle něj je odsouzení rodiče důvodem k umístění dítěte do ústavně ochranné výchovy v asi 14 procentech případů. Číslo však není konečné, v tuto chvíli eviduje ministerstvo asi 750 takových dětí z celé republiky.
Diskuzi, jak na nezletilé děti výkon trestu rodiče dopadá a jak se jim dá pomoci, se dlouhodobě věnuje i vědecká pracovnice Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Jitka Navrátilová. Uvěznění rodiče může podle ní spustit proces, kterému odborníci říkají „eroze vztahového ukotvení“. Během toho dle Navrátilové dítě postupně ztrácí vztahy, které mu dávají bezpečí, orientaci a „celkově pocit, že někam patří“.
Čtěte také
K erozi vztahového ukotvení pak dle odbornice dochází na třech rovinách. Tou první je rovina rodiny kvůli ztrátě každodenního kontaktu s rodičem či narušení pocitu bezpečí. Na druhé úrovni jsou vztahy s vrstevníky – dítě se musí potýkat s pocitem odlišnosti, stigmatizací či obtížemi podělit se o vlastní zkušenost.
Poslední rovinou je rovina společnosti a s tím související oslabené sociální uznání či společenská marginalizace. „Tento víceúrovňový proces funguje jako vývojová kaskáda. Narušení v jedné vrstvě oslabuje imunitu vrstvy další,“ vysvětlila Navrátilová v prezentaci. Celý proces pak může vyústit až v omezeních sociálních capabilities (schopností, pozn. red.), což zvyšuje riziko sociálního znevýhodnění.
Systém sociálně-právní ochrany dětí dle Navrátilové tyto případy nedokáže zachytit, neboť je do velké míry zaměřen na materiální zajištění, výchovu a péči. „Psychosociální dopady, jako je nejistota, stud, stigma, ztráta blízkosti a sociální izolace, zůstávají méně viditelné. A právě proto mluvíme o jakési neviditelné krizi, za kterou jsou ale konkrétní neviditelné děti,“ zdůraznila.
Nová aplikace ve vývoji
Masarykova univerzita tak ve spolupráci s Generálním ředitelstvím vězeňské služby v rámci projektu Uvězněné dětství připravuje mobilní aplikaci s pracovním názvem MaxiMate. Uživatelům z řad dětí má pomoci překonat vykořenění, sociální izolaci i společenské stigma. Stejně tak si aplikace, jejíž vývoj začal teprve nedávno, dává za cíl posílit hlas dětí v procesu trestního řízení s rodičem.
„Aplikace má sloužit dětem, ale také pečujícím a vlastně i uvězněným rodičům. Stejně tak bude naše aplikace sbírat data. Všechny tyto složky potřebujeme propojit. A já doufám, že nám to pomůže,“ dodala Navrátilová.
Příkladem dobré praxe může být i program, který funguje v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou. Od roku 2002 tam funguje v Česku jediný Specializovaný oddíl (SpO) pro výkon trestu odnětí svobody matek nezletilých dětí. Jednoduše řečeno – za splnění určitých podmínek může odsouzená své dítě ve věku od jednoho do tří let vychovávat přímo ve věznici.
Čtěte také
„Je to skvělé,“ pochvalovala si oddíl ve Světlé nad Sázavou Válková. „Odvádějí tam kus dobré práce,“ souhlasila s ní Navrátilová. „To, že je matka s dítětem do tří let věku, je z hlediska dalšího vývoje dítěte zcela zásadní. A navíc musím říct, že ve Světlé je matkám věnována velmi dobrá pozornost,“ dodala vědecká pracovnice.
Důležitým aktérem v procesu implementace možných řešení neuspokojivé situace, která nejhůře dopadá právě na děti odsouzených, je také česká Vězeňská služba. Na semináři ji reprezentoval Jonáš Lučný, jenž představil také několik programů, které jsou postupně zaváděny do praxe.
Tím prvním je takzvaná standardizovaná aktivita „I ve vězení rodičem“. „Je to vzdělávací aktivita, která má za cíl edukovat naše klienty v oblasti, jak být dobrý rodič,“ popsal Lučný cíle programu. Pilotní ověřování má probíhat od letošního roku, následně má být aktivita zavedena ve všech věznicích.
Účastníci vyzývají politiky k akci
Pokrok představuje i standardizovaný program „PAPPA“, inspirací k jeho vzniku byl program převzatý z vězeňské praxe v Norsku. Jak již název napovídá, cílovou skupinou jsou věznění otcové, kterým má PAPPA pomoci reflektovat svou rodičovskou roli, odpovědnost vůči dítěti, komunikaci a vztahy v rodině. Stejně tak má program, který je postupně zaváděn do všech věznic, odsouzeným usnadnit zvládání emocí a konfliktů.
Na semináři byl představen také nový projekt Českého helsinského výboru s názvem Neviditelné děti: Implementační plán systému sběru dat o dětech vězněných rodičů. Jak zaznělo na akci, cílem projektu je najít „nejlepší možnost, způsob a čas, jak by měl stát do celého procesu vstoupit“.
Výbor na svých webových stránkách upozorňuje na několik úskalí celé problematiky – OSPOD například nedostává automatickou informaci o nástupu rodiče do výkonu trestu. Škola, na kterou dítě dochází, tak nemůže situaci přizpůsobit svou podporu . Problémem je také absence spolehlivých dat, což podle ČHV státu znemožňuje plánovat kapacity služeb, vyhodnocovat dopady opatření a efektivně alokovat zdroje.
Čtěte také
„Bez odstranění datové neviditelnosti, jasného vymezení odpovědnosti a koordinovaného, právně a eticky ukotveného rámce nelze přejít od náhodných individuálních řešení k preventivní, důkazně podložené a systémové péči odpovídající potřebám dětí i pečujících. Právě tuto zásadní mezeru projekt cílí zaplnit,“ uvádí Výbor na webu.
Na samotný závěr pondělního semináře účastníci panelové diskuze, mezi kterými byla mimo Válkové a ochránce práv dětí Martina Beneše například také bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, diskutovali o návrhu několikabodového usnesení, kterým chtěli vyslat vzkaz politické reprezentaci.
„Vyzýváme zákonodárce a ústřední orgány státní správy, zejména Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby se podíleli na vzniku standardizovaného systému, který umožní poskytnout podporu dětem, jejichž rodič je uvězněn, a to už od okamžiku jeho prvního omezení osobní svobody, s cílem již v tento moment předběžně vyhodnotit potřeby a situaci takového dítěte a jeho rodiny,“ říká část výzvy, kterou přítomní jasnou většinou za hlasitého potlesku schválili.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mobil jako digitální dudlík. Děti se ho nevzdají ani u jídla, může to mít vážný důsledek
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
