Nejméně dětí v historii Česka. Loni se jich narodilo jen 78 tisíc, ubylo i svateb
Výběr redakce
Loni se v Česku narodilo zhruba 77 600 dětí, což je nejméně v historii statistického zjišťování sahající do roku 1785. Porodnost v zemi klesá čtvrtým rokem po sobě. Počet obyvatel v minulém roce přesto vzrostl o zhruba 6 300 na bezmála 10,916 milionu, přírůstek nicméně zajistila jen zahraniční migrace. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně ubylo narozených dětí a sňatků, zatímco úmrtí a rozvodů mírně přibylo.
Minulý rok zemřelo v Česku o 35 700 lidí víc, než se narodilo. Převaha zemřelých nad narozenými dětmi byla podle statistiků největší od roku 1919. Díky stěhování ze zahraničí přibylo Česku asi 42 000 obyvatel, celkově se tedy počet lidí žijících v zemi zvýšil.
ČTĚTE TAKÉ: Překvapení Petry Kvitové. Narodila se jí dvojčata, tenisová legenda je trojnásobnou maminkou
„K 31. prosinci 2025 mělo Česko 10 915 839 obyvatel, o 6 300 více než k 1. lednu 2025. Populace Česka zaznamenává kladné přírůstky obyvatel nepřetržitě od roku 2014. Posledních sedm let je však zajišťuje pouze zahraniční stěhování, bilance přirozené měny je záporná,“ uvedli statistici.
Porodnost v ČR dosáhla dalšího historického minima. Za minulý rok přišlo na svět na 77 600 dětí, meziročně o 6 700 méně. „Bylo to vůbec nejméně v historii statistického zjišťování,“ konstatoval ČSÚ, který údaje o počtu obyvatel v českých zemích eviduje od dob Marie Terezie. Mimo manželství se narodilo 46,8 procenta dětí, mírně méně než o rok dříve. V absolutním počtu nejvíc dětí porodily ženy ve věku 30 až 32 let.
Čtěte také
Loni zemřelo 113 300 obyvatel Česka, meziročně o 1 100 více. Téměř 35 procent celkového počtu zemřelých tvořili lidé ve věku 75 až 84 let.
Nejméně svateb od konce 1. světové
Do manželství vstoupilo loni kolem 42 500 párů, o 1 900 méně než o rok dříve a nejméně od konce první světové války. „Bylo tak překonáno dosavadní minimum 43 500 z roku 2013,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Tři ze čtyř snoubenců uzavřeli sňatek poprvé.
Rozvodem skončilo minulý rok zhruba 21 200 manželství, meziročně o 400 více. Čtvrtina rozvodů byla po pěti až devíti letech od sňatku, nejvíce jich bylo po šesti letech manželství. Mezi rozvedenými převažovali lidé ve věku 45 až 49 let. Aspoň jedno společné nezletilé dítě mělo 59 procent rozvedených párů, rozvody se tak dotkly minimálně 20 300 dětí, uvedl ČSÚ.
Čtěte také
Ze zahraničí do Česka se v průběhu roku 2025 přistěhovalo 110 600 lidí, o 11 200 méně než v předcházejícím roce, ale stále výrazně víc než před vypuknutím války na Ukrajině. Opačným směrem, tedy z Česka do jiných států, loni zamířilo téměř 68 600 osob, meziročně o 16 400 méně. Stěhováním tak zemi přibylo přes 42 000 obyvatel, oproti roku 2024 to bylo o 5 200 více. Nejvíc, přes 23 000, připadlo na občany Ukrajiny. Následují Slováci, kteří zvýšili počet obyvatel ČR o 5 900, a Filipínci (3 900).
Čísla po krajích
Moravskoslezskému kraji loni ubylo 6 233 obyvatel, nejvíce v celé republice. Za úbytek může hlavně úmrtnost, v kraji zemřelo o 5 482 lidí více, než se narodilo. Kvůli migraci kraj přišel o 751 obyvatel. V kraji žilo na konci roku 1 176 380 lidí.
Počet obyvatel Jihomoravského kraje v loňském roce stoupl o 1 173 na 1 230 516 lidí. Číslo vzrostlo díky těm, kteří se do kraje přistěhovali, bylo jich 23 123, naopak se z kraje vystěhovalo 18 388 lidí.
Ve Středočeském kraji loni přibylo 10 919 obyvatel na 1 477 134 a zůstává tak nejlidnatějším regionem v Česku. Víc lidí v kraji zemřelo než se narodilo, obyvatel tedy přibylo hlavní díky stěhování. Přirozenou cestou se počet obyvatel snížil, zemřelo o 3 517 lidí více, než se v kraji narodilo.
Čtěte také
Druhým nejlidnatějším regionem je nadále Praha, kde počet obyvatel stoupl za celý loňský rok o 9 204 lidí na zhruba 1,407 milionu ke konci prosince 2025. Nárůst ovlivnilo stěhování, v hlavním městě loni víc lidí zemřelo, než se narodilo.
Počet obyvatel Jihočeského kraje se loni snížil o 331. Na konci roku žilo v kraji žilo 652 896 lidí. V regionu se narodilo o 2 449 lidí méně, než zemřelo. Stěhováním v kraji přibylo celkem 2 118 obyvatel.
V Karlovarském kraji loni ubylo 1 168 obyvatel, na konci roku v kraji žilo 292 027 lidí. Pokles byl způsoben přirozeným úbytkem, to znamená, že více lidí zemřelo, než se narodilo. Stěhováním se naopak úbytek zmírnil.
V Plzeňském kraji se vloni meziročně zvýšil počet obyvatel o 43. V regionu žilo na konci loňského roku 614 683 lidí, z toho 310 850 žen a 303 833 mužů. Nárůst zajistilo výhradně stěhování, zemřelo o 2 353 lidí víc, než se jich narodilo.
Ústeckému kraji loni meziročně klesl počet obyvatel o 2 413 osob na 805 943. Úbytek je dán výraznou převahou počtu zemřelých nad počtem narozených dětí. Do regionu se více lidí přistěhovalo, než jich za stejné období sever Čech opustilo.
V Libereckém kraji žilo na konci loňského roku 448 610 obyvatel, to je 884 méně než na jeho začátku. I tady je hlavním důvodem úbytku rekordně nízká porodnost, výrazně víc lidí v kraji umírá, než se rodí. Schodek nedokázalo vykompenzovat ani stěhování.
Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji loni klesl o 1 255 na 554 668. Důvodem bylo to, že více lidí zemřelo, než se narodilo. Porodnost loni klesla na rekordně nejnižších 3 855 narozených dětí. Naopak stěhováním obyvatel v kraji přibylo.
Čtěte také
Loni se počet obyvatel Pardubického kraje zvýšil o 481 lidí na 530 950. Zásluhu na tom má migrace, v regionu se narodilo méně dětí (3 809), než bylo zemřelých (5 491).
Na Vysočině loni ubylo 1 694 obyvatel, na konci loňského roku v kraji žilo 515 953 lidí. Nejrychleji se vylidňovaly okresy Jihlava a Havlíčkův Brod.
Počet obyvatel Olomouckého kraje loni klesl o 20 na 631 480, tempo úbytku obyvatelstva zásluhou migrace výrazně zpomalilo. V roce 2024 kraj přišel o 1 364 obyvatel.
Ve Zlínském kraji se loni počet obyvatel snížil o 1 483, na konci roku v kraji žilo 577 515 lidí. Úbytek způsobilo méně narozených dětí, než bylo zemřelých, rozdíl činil 2 144 lidí. Do kraje se o 661 lidí více přistěhovalo, než z něj odešlo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když vás láká dobrodružství, ale máte malé děti. Průvodce kempováním pro akční rodiče