Neznámá Havlova hra beze slov vtáhne a nepustí. Národní divadlo uvádí trýznivé drama z vězení
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Národní divadlo oživuje neznámý text Václava Havla.
Inscenace bez slov čerpá ze svědectví vězeňkyň.
Performer ztvárňuje vězně skrze fyzické pulsování.
Kde můžete toto představení aktuálně zhlédnout?
Téměř hodinu nesleze česko-ruský tanečník a performer Roman Zotov-Mikshin z pódia, které představuje stylizovanou vězeňskou celu. V nové inscenaci Národního divadla Perpetuum Havel, jež v létě sklidila úspěch na slavném avignonském festivalu, přitom nepadne jediné slovo. „Slovem můžete něco okecat, něco překrýt nebo hyperbolizovat. My máme jedině obraz, vizuál nebo právě tělo,“ říká pro CNN Prima NEWS Petr Boháč, režisér inscenace, která vychází z téměř neznámého textu Václava Havla.
Je to jen pár stránek, které moc lidí nezná. V oficiálních přehledech divadelních her Václava Havla je nenajdete.
Jediný Havlův text pro nonverbální divadlo, který dramatik a první porevoluční prezident poslal v dopise své manželce Olze z vězení jen pár měsíců před sametovou revolucí, teď ale znovu ožívá pod názvem Perpetuum Havel v Národním divadle.
ČTĚTE TAKÉ: Zkáza Národního divadla je záhadou i po 145 letech. Podivných náhod bylo moc, žhář se nenašel
Havel svou hříčku o sedmi dnech vězně A, které se stále opakují, pracovně nazval Perpetuum mobile. Tvůrci z Laterny magiky se inspirovali textem, režijními poznámkami, ale i samotnou postavou Václava Havla.
„Dali jsme tomu název Perpetuum Havel, protože je to i nějaký můj dlouhodobý rozhovor s Havlem,“ popisuje pro CNN Prima NEWS režisér Petr Boháč. „A za druhé, pro mě to znamená opravdu doslova – nikdy nekončící Havel. Ve světě se, bohužel teď asi čím dál tím víc, objevují režimy, které vytvářejí prostor pro to, aby se ‚noví havlové‘ mohli zrodit. A taky se rodí,“ říká.
Nekončící stroj peripetií oživený o zpovědi vězenkyň z Běloruska
Podle Boháče Havel ve svém, v podstatě neznámém textu rozehrává svou typickou hru, „havlovský stromeček“. „A my jsme si ten nikdy nekončící stroj peripetií, který vás drtí, vzali a vložili jsme do toho zpovědi vězňů, především vězenkyň, které si prošly pekelným vězeňským systémem v Bělorusku,“ přibližuje režisér, jak původní hru aktualizovali.
Čtěte také
I proto se v působivých scénách projekce na dveře od cely objevují tváře opravdových politických vězňů. „Pokud se během posledních dvou měsíců nic nestalo, tak teď opravdu sedí a někteří bohužel nevědí, jestli někdy z toho vězení vyjdou,“ říká Boháč.
Jednou z vězenkyň, které vznik inscenace inspirovaly, byla i běloruská opoziční aktivistka Palina Šarenda-Pansjuk. Ta spolu s kolegyněmi byla i při zkoušení a hlavnímu aktérovi Romanu Zotovovi zprostředkovávala své zážitky z běloruského pracovního tábora.
Divadelní fyzično zachycuje psychický stav, říká vězenkyně svědomí
Některá gesta či situace, které pak performer na pódiu předvádí, jsou inspirované skutečnými hrůzami, jež ona i další ženy prožívaly.
„Měly jsme možnost dát svoje hodnocení, radily jsme, aby to všechno vypadalo maximálně realisticky, aby divák mohl pochopit, v jakých podmínkách tam člověk žije, co cítí, v jakém se nachází stavu,“ popisuje pro CNN Prima NEWS Šarenda-Pansjuk, jak probíhala spolupráce s českými divadelníky.
„Díky fyzickému výkonu se člověk dokáže vcítit do toho, jaké to je být mezi těmi čtyřmi stěnami. Fyzická podoba tady přesně reprezentuje i ten psychický stav,“ vyzdvihuje výkon hlavního představitele žena, která za urážku běloruského prezidenta a další politické delikty strávila téměř čtyři roky ve vězení, z toho část na brutální samotce.
Pulsování jako výrazový prostředek i cesta k hudbě
Strhující výkon Romana Zotova-Mikshina ocenili recenzenti už při uvedení v rámci slavného divadelního festivalu v Avignonu.
„Vyšli jsme z určitého principu současného tanečního divadla, nemá to žádný odborný název, ale říkáme tomu hup nebo puls. Člověk se různým způsobem pohupuje, pulzuje,“ popisuje recept na znepokojivou sondu do vězňova nitra režisér Boháč.
Čtěte také
„Pulsování“ podle něj má blízko k srdečnímu tepu, ostatně inspirací mu prý bylo i uspávání vlastního syna. Navíc se na něj dobře navázal i výběr hudby – od Johna Cage až po další minimalisty.
Podle performera Zotova pak symbolické pohupování, pulsování může vést až k lehce změněnému stavu vědomí. „To nás vždycky vyhodilo do nějaké scény, ve které jsem se ocitl na základě přečteného materiálu,“ popisuje vznik působivé inscenace. „Mám nějaký pohybový slovník, plus to, co jsme si přečetli či se dozvěděli, a to se začalo přetavovat do nějaké formy,“ říká původem ruský tanečník, který od svých 18 let žije v Česku.
Archetyp pohybu a emoční náboj
„Samozřejmě nepracujeme s holou abstrakcí, některá gesta jsou velmi rozpoznatelná, některá jsou zašifrovaná víc, ale zase tam dávám emoční náboj, doháním to intenzitou,“ vysvětluje Zotov nad otázkou, jestli se nebojí, že některé silné momenty, se kterými přišly třeba právě někdejší běloruské politické vězenkyně, nedokáží diváci interpretovat.
To jsou třeba specificky zvednuté ruce s dlaněmi dozadu, papírové boty na procházku po vězeňském dvoře nebo další zdánlivé drobnosti, které tvoří vězňův život.
„Spoléhám na to, že si porozumíme. Pokud to nebude konkrétně, tak ta zpráva ale stejně dolehne. A je dobře, že nebudeme mít stejnou interpretaci, ale že se to každého může dotknout na jiném místě,“ věří tanečník, který v Česku zapustil kořeny.
„Snažili jsme se jít k nějakému archetypu pohybu a ty ruce jsou zrovna v tomhle velmi nosné. Když zvednete ruce a vypadáte, že se vzdáváte, tak vy víte, že to není silový postoj. Těchto věcí je to plné a díky tomu si to nějak interpretujete,“ říká i režisér Boháč.
Inscenaci Perpetuum Havel můžete i kvůli rekonstrukci Nové scény navštívit v Paláci Akropolis.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Atentát na Putina? Téměř nemožné, tvrdí expert. Řekl, proč je šéf Kremlu nedotknutelný
Vystudoval českou filologii na Slezské univerzitě v Opavě, poté se připojil k rozjíždějícímu se projektu Aktuálně.cz jako sportovní redaktor. Následně 15 let pomáhal budovat web iSport.cz, kde se postupně stal hlavním editorem. Od léta 2024 působí v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Ondrej.Roubinek@iprima.cz)
