Vodíková strategie České republiky by neměla mít přímý dopad na státní rozpočet. Vyplývá to z předkládací zprávy ministerstva obchodu a průmyslu. Případné finanční nároky jednotlivých opatření mají být uspokojovány z existujících rozpočtových kapitol jednotlivých resortů.
Pracovníci ministerstva v minulých dnech dokončili zásadní materiál, který nyní předkládají dle plánu nelegislativních prací vlády. Česká strategie má minimalizovat emise skleníkových plynů a splnit cíle dané Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu.
Odborníci považují vodíkové technologie za jeden z důležitých nástrojů, jak jich dosáhnout. To také deklaruje sdělení Komise Vodíkové strategie pro klimaticky neutrální Evropu.
Většina evropských zemí svoji vodíkovou strategii má nebo na ní pracuje. Jednotlivé státy proto již rozvíjejí své vodíkové technologie. Francie či Německo představily své vodíkové strategie v roce 2020, letos se k nim přidali na začátku roku Slováci, nyní následují i Češi.
Hlavními cíli české strategie jsou snižování emisí skleníkových plynů a podpora ekonomického růstu. Od těchto strategických cílů jsou odvozeny další specifické cíle. Strategie je postavena na čtyřech základních pilířích:
- Výroba vodíku
- Využití vodíku
- Doprava a skladování vodíku
- Vodíkové technologie
Strategie analyzuje jak možnosti výroby, tak potenciální efektivní využití nízkouhlíkového vodíku s důrazem na zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou vodíku v počátečních fázích.
Pravděpodobnou nerovnováhu mezi výrobou a spotřebou bude v budoucnu řešit dovoz vodíku, na který však musí být připravena infrastruktura. V oblasti výroby vodíku se klade důraz nejen na výrobu z obnovitelných zdrojů, ale i na využití jiných alternativních možností výroby nízkouhlíkového vodíku, jako je využití zemního plynu s CCU, pyrolýza organického odpadu a výroba vodíku pomocí elektrického proudu a tepla z jaderných elektráren.
Česko jako významný hráče při přepravě vodíku
Při využívání vodíku se hledají možností, kde je jeho nasazení vzhledem k ceně nejefektivnější. Prioritou je doprava a pak, v návaznosti na pokles ceny nízkouhlíkového vodíku, jeho využití jako chemické suroviny a zdroje tepla v průmyslu.
Česká republika, kvůli své geografické poloze a omezeným zdrojům sluneční a větrné energie, pravděpodobně nebude vývozcem obnovitelného vodíku. Může být ale významným hráčem na poli přepravy vodíku z jihu na sever a z východu na západ. Proto předkladatelé v materiálu kladou důraz na připravenost tuzemské plynárenské přepravní soustavy. A to jak na přepravu vodíku ve směsi se zemním plynem, tak na přepravu čistého vodíku.