Na oběd můžete, ale jen na 15 minut. Slováci řeší pauzy v práci, v zahraničí mají i tři hodiny


Na Slovensku se chystají prorůstová ekonomická opatření, která mají oživit místní hospodářství. Na úterní tiskové konferenci se k tématu vyjádřil i ministr práce, sociálních věcí a rodiny Erik Tomáš, který podle svých slov odmítl údajné požadavky zaměstnavatelů, jež by znamenaly horší podmínky pro zaměstnance. Vyloučil mimo jiné zkrácení obědové pauzy na patnáct minut. Kolik času na oběd vám musí poskytnout zaměstnavatel v Česku a jak si stojíme v mezinárodním srovnání?

„Nebudeme souhlasit s úpravou úrovní minimální mzdy ani s více úrovněmi minimální mzdy. Nebudeme souhlasit se zkrácením obědové přestávky na 15 minut,“ uvedl Tomáš v reakci na údajné požadavky zaměstnavatelů během tiskové konference zveřejněné na Facebooku. V Česku a na Slovensku je nyní zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci pauzu na oběd v trvání nejméně třiceti minut nejpozději po šesti hodinách práce. Výjimka je u mladistvých pracujících, kterým nárok na pauzu vzniká již po 4,5 hodinách a u profesí, u kterých není možné práci bez důsledku přerušit. Vyplývá to z paragrafu 88 zákoníku práce České republiky a paragrafu 91 zákoníku práce Slovenské republiky.

Jak dlouhá by podle Vás měla být ideální obědová pauza?

ČTĚTE TAKÉ: Češi si za dovolenou připlatí tisíce korun, říká Papež. Doporučil neokoukanou letní destinaci

Například ve Finsku či Brazílii si můžete jídlo užívat celou hodinu. Ve Finsku však legislativa nechává prostor dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, při které se mohou obě strany shodnout na zkrácení obědové pauzy o 30 minut, uvedl tamní web Tyosuojelu, který se zabývá bezpečností na pracovišti. V Řecku a ve Španělsku sice pracujícím legislativa nakazuje obědovou pauzu dlouhou 15 až 30 minut, informovaly cestovatelské weby Mariscal a Playroll, praxe je ovšem jiná. Díky kulturním zvyklostem si občané těchto jihoevropských zemí užívají obědy bez časového presu. Někdy dokonce i v pohodlí vlastních domovů, kam na jídlo z práce zamíří.

Zvyky jsou víc než zákon

Například Španělé si na oběd a odpočinek během dne mnohdy vyhradí dvě až tři hodiny. Jedná se o zvyk známý jako Siesta, který se v zemi zrodil kvůli velice teplému podnebí. Zaměstnanci se pak do práce vrací okolo páté hodiny odpoledne a svou pracovní dobu splní až s odpovídajícím odstupem. Kvůli globalizaci a turismu se i tato tradice pomalu vytrácí, napsal web Reader’s Digest.

I v Řecku si často lidé na oběd vyhradí tři hodiny, to ovšem neplatí pro lidi pracující v kancelářích v zaměstnaneckém poměru. Podle spisovatelky a cestovatelky Rebeccy Hall, která střídavě žila ve Velké Británii a v Řecku, si pohodové poledne užívají pouze osoby samostatně výdělečně činné. „Zaměstnanci si mohou dát obědovou pauzu, nebo se prostě najíst u svého pracovního stolu, jako ve velké části západního světa,“ popsala.

Delší pauzy během pracovního dne mohou mít pozitivní vliv jak na produktivitu jedince, tak na jeho psychiku. Podle studie, publikované na webu ResearchGate, se delší obědové pauzy příznivě projeví na zdraví a celkové pracovní spokojenosti zaměstnance.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Češi ochutnávali vzorky potravin z domácích a německých obchodů. Rozdíl v kvalitě byl závratný