okupace

Ostřelování města Černihiv, které leží jen 80 kilometrů od ruských hranic, si za více než tříletou válku vyžádalo na tisíc civilních obětí. Hrozivá bilance, metropole stejnojmenné oblasti je přitom stejně velká jako Ostrava. „Historie se cyklicky opakuje, ale po každé katastrofě nakonec přijde obnova, nová renesance. Musíme se dívat dopředu,“ přemítá inženýrka Anna Černenková z Černihivu, která se specializuje na rekonstrukce Ruskem zničených škol. Narodila se v roce 1998 v mezinárodně uznávané zemi, jejíž hranice tehdy nezpochybňoval ani Kreml. Otázka ale zní, kdy se renesance do Ruskem zpustošené země reálně vrátí. Putin totiž odmítá invazi ukončit, což naposledy ukázala ruská diplomacie v Istanbulu.

Srp a kladivo patří jen do učebnic, nemají být symbolem hrdosti v ulicích, uvedl pro CNN Prima NEWS europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Komentoval tak svou výzvu Evropské komisi (EK), aby zavedla plošný zákaz symbolů nejen Sovětského svazu, ale i znaků reprezentujících agresi na Ukrajině – jmenovitě písmena „Z“.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už tři roky v kuse. Za tu dobu došlo na mnoha místech frontové linie k výraznějším i menším posunům. Ruští okupanti v posledních měsících dosahují postupu na Donbase. Ukrajina se zase snaží zvrátit výsledek bojů výpadem do Kurské oblasti. K nejdynamičtějším změnám ovšem docházelo v první fázi války, kdy se obráncům povedlo vytlačit nepřítele z okolí Kyjeva a prakticky z celé Charkovské oblasti. Ukrajinci rovněž zvítězili v klíčové bitvě o Cherson.

Ruské okupační úřady na Ukrajině lákají občany z chudších asijských zemí na štědře placenou práci. List Kyiv Post ale upozornil, že Rusko takové lidi nezřídka donutí, aby narukovali do armády. Jedná se zejména o migranty z postsovětských republik.

Symbol genocidy z počátku ruské invaze nese jméno Buča. „Válečné zločiny nepřežilo 504 civilistů, přibližně 60 těl se ale zatím nepodařilo identifikovat,“ uvedl tajemník tamní městské rady Taras Šapravskyj pro CNN Prima NEWS. Invazní vojska v Buči, což je vlastně velké předměstí Kyjeva, zničila také čtyři tisíce domů. „Přes 90 procent objektů už jsme opravili a vnější ránu tak zacelili. Spáchaná zvěrstva však zůstanou hlubokou jizvou v našich srdcích,“ říká tajemník. Jména vrahů z ruských jednotek přitom Ukrajinci údajně znají, před soud je ale nedostanou. „Jednotky, které se v Buči podílely na mučení civilistů, posléze Putin poslal bojovat na nejhorší místa fronty. Aby se zbavil svědků, kteří by jednou mohli promluvit,“ míní Šapravskyj.

Ruská armáda vyčlenila podle listu Forbes nejméně 50 tisíc vojáků, aby znovudobyli části Kurské oblasti, které dosud drží Ukrajina. Její armáda má na místě jen 20 tisíc vojáků, proti kterým se nyní postaví přesila Rusů a Severokorejců. Čeká se tak velká bitva, kterou by Vladimir Putin údajně rád vyhrál ještě před rošádou v Bílém domě.

Ukrajinská konzulka v Brně Anna Proško si všímá, jak jsou Češi unaveni informacemi o více než 1 000 dnů dlouhé válce na východě Evropy. „Nezvykejte si na to, že ruští okupanti zabírají naši zemi. Pokud si na to začnete zvykat, postupně se stanete lhostejnými,“ upozorňuje občany České republiky. Lhostejnost Evropanů je přitom pro Kreml a jeho dobyvačné plány výhodná. „Časem člověk zvykne všemu,“ varoval již český buditel Karel Havlíček Borovský (1821 až 1856), když kritizoval českou loajalitu s rakouskou monarchií, která Čechům upírala mnohá práva. Především samostatný stát.

Zažil nacisty, komunistickou totalitu, srpen 1968, listopad 1989, teď i 21. století plné technologických a hodnotových veletočů. I proto je jedním z témat nové knihy 88letého cimrmanologa Miloně Čepelky to, jak velké dějiny dokáží zamíchat s životem obyčejného člověka. Oblíbený herec a spisovatel v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví, co udělaly historické zlomy s jeho vlastním osudem.

Už dva a půl měsíce trvá ukrajinská okupace Kurské oblasti, kterou odstartoval překvapivý přeshraniční výpad 6. srpna. Názory na to, kdo má v oblasti navrch, se liší. Podle Institutu pro studium války ale Ukrajinci nadále drží většinu území, které u Kursku v srpnu zabrali.

Tři čtvrtě roku strávil pod ruskou okupací. Hrál s okupačními úřady hru na kočku a na myš, aby se nakonec zmlácený a s pytlem přes hlavu ocitl na linii mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Po příslibech mučení a smrti byl nakonec „jen“ deportován. Zbitý a jen v košili překročil v deštivém podzimu 2022 linii. Když viděl prvního ukrajinského vojáka, rozplakal se.

Před 80 lety se Paříž znovu nadechla svobody. Povstání v ulicích okupované francouzské metropole ulehčilo práci blížícím se spojeneckým vojskům, která pak definitivně vyhnala zbytky německých sil z města. Svou roli v pařížských ulicích sehráli i Čechoslováci – během války sami pořádali nemalý počet sabotáží a dalších záškodnických operací. Němci je považovali za nebezpečnější nepřátele než domácí Francouze, vysvětlil redakci historik Jaroslav Bouček.

Nedělní Partie Terezie Tománkové nabídla ostrý střet ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a předsedy SPD Tomia Okamury. Ten kritizoval výdaje kabinetu na podporu Ukrajiny. Vládní představitel v reakci na to o opozičním politikovi řekl, že kdyby byl v politické funkci za okupace Československa v roce 1968, jako první by podepsal tzv. Moskevský protokol. Okamura se bránil, že sám prý pochází perzekvované rodiny.