okupace

Symbol genocidy z počátku ruské invaze nese jméno Buča. „Válečné zločiny nepřežilo 504 civilistů, přibližně 60 těl se ale zatím nepodařilo identifikovat,“ uvedl tajemník tamní městské rady Taras Šapravskyj pro CNN Prima NEWS. Invazní vojska v Buči, což je vlastně velké předměstí Kyjeva, zničila také čtyři tisíce domů. „Přes 90 procent objektů už jsme opravili a vnější ránu tak zacelili. Spáchaná zvěrstva však zůstanou hlubokou jizvou v našich srdcích,“ říká tajemník. Jména vrahů z ruských jednotek přitom Ukrajinci údajně znají, před soud je ale nedostanou. „Jednotky, které se v Buči podílely na mučení civilistů, posléze Putin poslal bojovat na nejhorší místa fronty. Aby se zbavil svědků, kteří by jednou mohli promluvit,“ míní Šapravskyj.

Ruská armáda vyčlenila podle listu Forbes nejméně 50 tisíc vojáků, aby znovudobyli části Kurské oblasti, které dosud drží Ukrajina. Její armáda má na místě jen 20 tisíc vojáků, proti kterým se nyní postaví přesila Rusů a Severokorejců. Čeká se tak velká bitva, kterou by Vladimir Putin údajně rád vyhrál ještě před rošádou v Bílém domě.

Ukrajinská konzulka v Brně Anna Proško si všímá, jak jsou Češi unaveni informacemi o více než 1 000 dnů dlouhé válce na východě Evropy. „Nezvykejte si na to, že ruští okupanti zabírají naši zemi. Pokud si na to začnete zvykat, postupně se stanete lhostejnými,“ upozorňuje občany České republiky. Lhostejnost Evropanů je přitom pro Kreml a jeho dobyvačné plány výhodná. „Časem člověk zvykne všemu,“ varoval již český buditel Karel Havlíček Borovský (1821 až 1856), když kritizoval českou loajalitu s rakouskou monarchií, která Čechům upírala mnohá práva. Především samostatný stát.

Zažil nacisty, komunistickou totalitu, srpen 1968, listopad 1989, teď i 21. století plné technologických a hodnotových veletočů. I proto je jedním z témat nové knihy 88letého cimrmanologa Miloně Čepelky to, jak velké dějiny dokáží zamíchat s životem obyčejného člověka. Oblíbený herec a spisovatel v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví, co udělaly historické zlomy s jeho vlastním osudem.

Už dva a půl měsíce trvá ukrajinská okupace Kurské oblasti, kterou odstartoval překvapivý přeshraniční výpad 6. srpna. Názory na to, kdo má v oblasti navrch, se liší. Podle Institutu pro studium války ale Ukrajinci nadále drží většinu území, které u Kursku v srpnu zabrali.

Tři čtvrtě roku strávil pod ruskou okupací. Hrál s okupačními úřady hru na kočku a na myš, aby se nakonec zmlácený a s pytlem přes hlavu ocitl na linii mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Po příslibech mučení a smrti byl nakonec „jen“ deportován. Zbitý a jen v košili překročil v deštivém podzimu 2022 linii. Když viděl prvního ukrajinského vojáka, rozplakal se.

Před 80 lety se Paříž znovu nadechla svobody. Povstání v ulicích okupované francouzské metropole ulehčilo práci blížícím se spojeneckým vojskům, která pak definitivně vyhnala zbytky německých sil z města. Svou roli v pařížských ulicích sehráli i Čechoslováci – během války sami pořádali nemalý počet sabotáží a dalších záškodnických operací. Němci je považovali za nebezpečnější nepřátele než domácí Francouze, vysvětlil redakci historik Jaroslav Bouček.

Nedělní Partie Terezie Tománkové nabídla ostrý střet ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a předsedy SPD Tomia Okamury. Ten kritizoval výdaje kabinetu na podporu Ukrajiny. Vládní představitel v reakci na to o opozičním politikovi řekl, že kdyby byl v politické funkci za okupace Československa v roce 1968, jako první by podepsal tzv. Moskevský protokol. Okamura se bránil, že sám prý pochází perzekvované rodiny.

„S Masarykem sedělo v jednom parlamentu 28 ukrajinských poslanců. My se teď ke střední Evropě nepotřebujeme připojovat, my už k ní dávno patříme,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 62letý Svjatoslav Surma z Drohobyče na západní Ukrajině, správce charitativní nadace Ridňa (Рідня), která aktuálně vyrábí také drony. „Nezapomeňte, že Češi a západní Ukrajinci měli do roku 1918 společné hlavní město, kterým byla Vídeň,“ připomíná Surma. Muž se zakrouceným knírem, jaký se nosíval za Rakouska-Uherska. „A brzy spolu zase budeme v Evropské unii,“ věří. Nyní leží Drohobyč 76 kilometrů od hranic EU, ale i na toto město padají ruské rakety.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko znovu zkritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že v rukou koncentruje až příliš politické moci. Bývalý boxer v rozhovoru pro italský list Corriere della Sera také nastínil, že se o možném přepuštění okupovaných oblastí Rusku bude hlasovat v referendu.

Bratra zatkli a umučili k smrti. A také mě už dali na hlavu kápi a odvedli do mučírny, ale pak se mi podařilo utéct, vypráví pro CNN Prima NEWS Oksana Suprunová, nyní šéfka jedné z vojenských administrativ v Charkovské oblasti. Ukrajinci aktuálně žijící na okupovaných územích stále čelí domovním prohlídkám, výslechům a fyzickému násilí. A kdyby ruská invazní vojska přece jednou překonala hranice České republiky, nebudou prý ohleduplnější. „Rusové se chovají všude stejně,“ vzkazují do Prahy ukrajinští lokální politikové, kteří žili pod ruskou správou nebo udržují kontakty s příbuznými, kteří na zabraných územích zůstávají.

V roce 1938, po prosincové rezignaci zakladatelky Československého červeného kříže (ČSČK) Alice Masarykové, byl novým předsedou zvolen generál zdravotnictva MUDr. Vladimír Haering, mající bohaté zkušenosti jak ze zdravotnické služby v československých legiích v Rusku, kterou řídil, tak i z ČSČK. Připadl mu nelehký úkol provést ČSČK obdobím druhé republiky, a ještě těžší úkol pokoušet se udržet jeho existenci v protektorátu. Tento úkol mu však nebylo dáno splnit.