CNN Prima News okupace

okupace

Výpis příspěvků ke štítku „okupace“

Miloň Čepelka: Revoluce, válka, okupace a já. Jak mi do života vstupovaly velké dějiny

Zažil nacisty, komunistickou totalitu, srpen 1968, listopad 1989, teď i 21. století plné technologických a hodnotových veletočů. I proto je jedním z témat nové knihy 88letého cimrmanologa Miloně Čepelky to, jak velké dějiny dokáží zamíchat s životem obyčejného člověka. Oblíbený herec a spisovatel v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví, co udělaly historické zlomy s jeho vlastním osudem.

Rusové mu hrozili mučením a zabitím. Slovenský duchovní popsal děsivé zážitky ze zajetí

Tři čtvrtě roku strávil pod ruskou okupací. Hrál s okupačními úřady hru na kočku a na myš, aby se nakonec zmlácený a s pytlem přes hlavu ocitl na linii mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Po příslibech mučení a smrti byl nakonec „jen“ deportován. Zbitý a jen v košili překročil v deštivém podzimu 2022 linii. Když viděl prvního ukrajinského vojáka, rozplakal se.

Sabotážní peklo. Paříž osvobozovali i Čechoslováci, nacisté se jich báli víc než Francouzů

Před 80 lety se Paříž znovu nadechla svobody. Povstání v ulicích okupované francouzské metropole ulehčilo práci blížícím se spojeneckým vojskům, která pak definitivně vyhnala zbytky německých sil z města. Svou roli v pařížských ulicích sehráli i Čechoslováci – během války sami pořádali nemalý počet sabotáží a dalších záškodnických operací. Němci je považovali za nebezpečnější nepřátele než domácí Francouze, vysvětlil redakci historik Jaroslav Bouček.

Emoce v Partii: Jako první byste podepsal Moskevský protokol, pustil se Hladík do Okamury

Nedělní Partie Terezie Tománkové nabídla ostrý střet ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a předsedy SPD Tomia Okamury. Ten kritizoval výdaje kabinetu na podporu Ukrajiny. Vládní představitel v reakci na to o opozičním politikovi řekl, že kdyby byl v politické funkci za okupace Československa v roce 1968, jako první by podepsal tzv. Moskevský protokol. Okamura se bránil, že sám prý pochází perzekvované rodiny.

Češi a Ukrajinci měli společné hlavní město i parlament, připomíná výrobce dronů z Drohobyče

„S Masarykem sedělo v jednom parlamentu 28 ukrajinských poslanců. My se teď ke střední Evropě nepotřebujeme připojovat, my už k ní dávno patříme,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 62letý Svjatoslav Surma z Drohobyče na západní Ukrajině, správce charitativní nadace Ridňa (Рідня), která aktuálně vyrábí také drony. „Nezapomeňte, že Češi a západní Ukrajinci měli do roku 1918 společné hlavní město, kterým byla Vídeň,“ připomíná Surma. Muž se zakrouceným knírem, jaký se nosíval za Rakouska-Uherska. „A brzy spolu zase budeme v Evropské unii,“ věří. Nyní leží Drohobyč 76 kilometrů od hranic EU, ale i na toto město padají ruské rakety.

Rusové si na frontu vozí mučící nástroje, které mohou jednou použít i v Česku, varují svědkové okupace

Bratra zatkli a umučili k smrti. A také mě už dali na hlavu kápi a odvedli do mučírny, ale pak se mi podařilo utéct, vypráví pro CNN Prima NEWS Oksana Suprunová, nyní šéfka jedné z vojenských administrativ v Charkovské oblasti. Ukrajinci aktuálně žijící na okupovaných územích stále čelí domovním prohlídkám, výslechům a fyzickému násilí. A kdyby ruská invazní vojska přece jednou překonala hranice České republiky, nebudou prý ohleduplnější. „Rusové se chovají všude stejně,“ vzkazují do Prahy ukrajinští lokální politikové, kteří žili pod ruskou správou nebo udržují kontakty s příbuznými, kteří na zabraných územích zůstávají.

Červený kříž za 2. světové války: Členové spolupracovali s odbojem i pomáhali z exilu

V roce 1938, po prosincové rezignaci zakladatelky Československého červeného kříže (ČSČK) Alice Masarykové, byl novým předsedou zvolen generál zdravotnictva MUDr. Vladimír Haering, mající bohaté zkušenosti jak ze zdravotnické služby v československých legiích v Rusku, kterou řídil, tak i z ČSČK. Připadl mu nelehký úkol provést ČSČK obdobím druhé republiky, a ještě těžší úkol pokoušet se udržet jeho existenci v protektorátu. Tento úkol mu však nebylo dáno splnit.

Zrádci v čele okupovaných obcí jsou předem odsouzeni na 10 až 15 let, říká ukrajinský politik

Válka na Ukrajině je bolestná, poválečné usmíření bude ale podobně trýznivé. Třeba starosty obcí na Ruskem okupovaných územích považuje Kyjev za kolaboranty. „Náš starosta i většina jeho lidí přešla k Rusákům. Prostě se zbláznili, takže je logicky považujeme za zrádce a ukrajinské soudy už nad nimi vynesly rozsudky v nepřítomnosti. Většinou v rozmezí 10 až 15 let vězení,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Andrij Prokopčuk, regionální politik z Vojenské správy společenství obcí Milove. Téměř patnáctitisícový region Milove v Luhanské oblasti byl ruskými invazními vojsky obsazen hned první den války, 24. února 2022. A Rusové tam zůstávají, Milove už podle Kremlu patří do Ruské federace.

GLOSA: Upřímně po míru volá málokdo. Hippies vymřeli, svět je jak počítačová střílečka

Hospoda na českém maloměstě. „Ty jo, už letí,“ sleduje osazenstvo výčepu záběry zachycují noční íránské střely. Rakety s cílovou stanicí v Izraeli. Sociální sítě ukázaly přelety celému světu, stejně jako většina seriózních médií. Bum, teď to někde bouchlo! Další vojenský konflikt v přímém přenosu, hosté tuzemských pivnic jdou z války do války.