Rusové vyšetřují atentát, při kterém zahynula Duginová
Tlak mezi oběma stranami na jižní frontě sílí. Ruské jednotky se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského neúspěšně pokusily odpojit okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od ukrajinské sítě. Podle proruských separatistů Ukrajina zasáhla v Doněcku budovu jejich správy.
Aktuální dění na Ukrajině sledujte v novém on-line článku zde.
Ruská invaze na Ukrajinu trvá půl roku. Pokračují boje na Donbasu i na jižní frontě. Rusko nadále bombarduje ukrajinská města.
Ukrajinci v Doněcku zasáhli budovu správy separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Podle agentury TASS to uvedla administrativa šéfa DNR Denise Pušilina. V budově po dopadu rakety začalo hořet. Ukrajinci objekt zasáhli pomocí raketového systému HIMARS dodaného z USA, uvedl zástupce ministra pro informace separatistické republiky. Kyjev informaci zatím nekomentoval.
Válka na Ukrajině
Ruské síly se neúspěšně pokusily odpojit okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od ukrajinské sítě, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Příslušníky ruské armády znovu vyzval, aby tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě opustili, informovala agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v posledních týdnech vzájemně obviňují z ostřelování zařízení.
Německo se chystá poskytnout Ukrajině zbraně za dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters to při návštěvě Kanady uvedl kancléř Olaf Scholz. Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T či raketomety.
Další pomoc chystá i USA. Spojené státy chtějí poskytnout Ukrajině další vybavení a zbraně pro armádu. V dlouhodobém horizontu pošlou pomoc za tři miliardy dolarů, uvedly agentury AP a Reuters.
Prezident Miloš Zeman plně podporuje české dodávky zbraní na Ukrajinu. Rovněž ocenil přijetí ukrajinských uprchlíků a věří, že se Česko zapojí do rekonstrukce Ukrajiny, která již šest měsíců čelí ruské agresi.
Dceřiná firma Googlu slibuje kampaň proti dezinformacím na ukrajinské uprchlíky
Dceřiná společnost Googlu, firma Jigsaw, příští týden zahájí v Česku, na Slovensku a v Polsku kampaň zaměřenou na boj proti dezinformacím o ukrajinských uprchlících. Projekt se opírá o výzkum dvou britských univerzit. Psychologové z univerzit v Cambridgi a Bristolu ve spolupráci s firmou Jigsaw vytvořili 90vteřinové klipy, které mají lidi „naočkovat proti škodlivému obsahu na sociálních sítích, napsala agentura Reuters. Kampaň bude trvat jeden měsíc.
Cílem klipů, které budou spuštěny v reklamních slotech na platformě YouTube, jež spadá pod Google, je pomoci lidem rozpoznat emocionální manipulaci a hledání obětních beránků v titulku zprávy. Kampaň bude trvat jeden měsíc.
„Když lidem řeknete, co je pravda a co lež, nemálo z nich se o tom začne přít. Můžete ale předvídat techniky používané při šíření dezinformací, jako je tomu v případě ukrajinské krize,“ řekl v rozhovoru Jon Roozenbeek, hlavní autor zprávy o výzkumu, který je základem kampaně.
USA odsoudily plánované procesy s ukrajinskými válečnými zločinci v Mariupolu
Americké ministerstvo zahraničí odsoudilo plánované uspořádání procesu s ukrajinskými válečnými zajatci v Ruskem okupovaném jihoukrajinském Mariupolu. Moskva se politickými procesy chce podle Washingtonu zbavit zodpovědnosti za činy spáchané na Ukrajině, kterou letos v únoru napadla, napsala agentura Reuters.
Ruskojazyčný server BBC připomněl, že podobné obavy o porušení mezinárodního práva v úterý vyjádřilo OSN. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku týdne uvedl, že pokud Rusko zahájí soud s ukrajinskými vojáky v Mariupolu, znemožní tím jakákoliv budoucí jednání.
Šéf samozvané proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin dříve uvedl, že soud se zajatými příslušníky ukrajinského pluku Azov se uskuteční do konce léta. Členové pluku společně s dalšími ukrajinskými obránci letos získali mezinárodní pozornost svým odporem proti ruskému obléhání železáren a oceláren Azovstal v Mariupolu. Mariupolská městská rada tento měsíc oznámila, že okupační síly začaly v mariupolské filharmonii montovat vězeňské klece, aby tam uspořádaly demonstrační proces s obránci Ukrajiny.
Útěk Ukrajinky s dcerou do ČR: Bylo hrozné přijet na neznámé místo, lidé nám ale pomáhají
Putin už válku prohrál, jen ji my musíme vyhrát, říká exprezident Juščenko
Ruský prezident Vladimir Putin už válku prohrál, ale Ukrajina ji ještě nevyhrála, uvedl bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko v rozhovoru zveřejněném na webu deníku Ukrajinska pravda.
Juščenka, který byl prezidentem v letech 2005 až 2010 a kterého do čela země vynesla prozápadní oranžová revoluce“, inspirovaly k úvaze o Putinově porážce především poslední útoky na ruské vojenské objekty na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, jako byl muniční sklad u města Džankoj na severu poloostrova a vojenská letiště v různých místech Krymu.
„Poslední tři dny, které byly naplněny událostmi od Džankoje až po všechna letiště, na která pronikli ukrajinští partyzáni, dávají velkou naději. Vypovídá to všechno o tom, že jsme se ocitli v situaci, kdy Putin už bezpochyby prohrál. Ale my jsme ještě nezvítězili,“ řekl Juščenko. Podle listu zdůraznil, že Ukrajinci „už dokázali zatopit“ Putinovi a předvedli celému světu, že dokáží bojovat.
Bývalý prezident doufá, že postoj Západu k válce na Ukrajině se bude přehodnocovat a posune se k „větší mobilizaci a k rychlejší a i citelnější pomoci Ukrajině“.
Raketový útok v Čaplyne má už 22 obětí, oznámil Zelenskyj
Bilance zemřelých při středečním raketovém útoku Rusů v Dněpropetrovské oblasti se navyšuje. „V tuto chvíli je 22 mrtvých, pět z nich uhořelo v autě, zemřel i nezletilý chlapec, kterému bylo 11 let. Ruská raketa zničila jeho dům,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k útoku na Čaplyne s tím, že vyprošťovací práce pokračují. Při předchozím vyjádření o útoku na nádraží Zelenskyj varoval, že bilance obětí může ještě vzrůst.
„Čí je Krym?“ může být otázka Rusům pro vstup do Litvy
„Čí je Krym?“ Tak může znít povinná otázka všem Rusům, kteří chtějí přicestovat do Litvy. S kuriózním návrhem přišel tamní ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. A opatření by nemuselo platit jen pro tuto pobaltskou zemi. „Podle jejich odpovědi, pokud chtějí překročit hranice Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska nebo Polska, tak když řeknou, že Krym není okupován, šlo by bezpečně usuzovat, že vstup tohoto jedince k nám nebude v souladu s národními zájmy našich zemí,“ vysvětlil svůj návrh litevský šéf diplomacie.
Lithuanian Foreign Minister Gabrielius Landsbergis proposed allowing Russians to enter the country only after answering the question: "Whose #Crimea is ?", and not letting in those who said to #Russia.
— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2022
📰 LRT pic.twitter.com/gaiYPiQvHm
Z miláčka Kremlu odpadlíkem. Rusové zatkli na Krymu bývalého šéfa separatistů
K tématu
Západní lídři se předhánějí v podpoře Ukrajiny
O trvající podpoře Ukrajiny ve středu ujišťovala řada západních lídrů včetně generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nebo generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Solidaritu dal Ukrajině najevo také například český premiér Petr Fiala a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Ministryně obrany Černochová sdělila, že Česko za půl roku války dodalo na Ukrajinu vojenský materiál za 3,8 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale v kontextu pokračující války nechtěla komentovat podobu konkrétních dodávek. Doplnila, že Česko pomáhá také raněným ukrajinským vojákům. Norské ministerstvo obrany uvedlo, že společně s Británií Ukrajině dodá bezpilotní letouny Black Hornet v hodnotě až 90 milionů norských korun (kolem 229 milionů korun).
VIDEO: Další zbraň Ukrajiny? Bugina s protitankovou střelou
#Ukraine: When you need very mobile firepower- a Ukrainian lightweight dune buggy with a French-donated MILAN 2 ATGM launcher mounted on the roof for rapid deployment against Russian armour. pic.twitter.com/htMxtyoUTl
— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) August 24, 2022
Moskevský patriarcha se v Kazachstánu nesetká s papežem, na shromáždění nepojede
Moskevský patriarcha Kirill se nezúčastní nadcházejícího kongresu světových náboženských vůdců v Kazachstánu, a nesetká se tak ani na okraj schůze s papežem Františkem. S odvoláním na dvojku ruské pravoslavné církve, metropolitu Antonije, o tom informovala agentura RIA Novosti.
O možném setkání obou církevních představitelů, kteří dříve opakovaně vyjádřili podporu opačným stranám v ruské invazi na Ukrajinu, se hovořilo v souvislosti s dvoudenním shromážděním světových náboženských vůdců v Kazachstánu v polovině září. Papež František už účast oficiálně potvrdil.
Nejméně 15 mrtvých a 50 zraněných si vyžádal ruský útok na nádraží v Dněpropetrovské oblasti, uvedla Ukrajinska pravda s odvoláním na Zelenského.
Ozbrojené síly Ukrajiny děkují za pozdrav kanadského premiéra Justina Trudeaua
🇨🇦 🇺🇦 Збройні Сили України вдячні за привітання Прем’єр-міністру Канади Джастіну Трюдо з нагоди 31-ї річниці...
Posted by Генеральний штаб ЗСУ / General Staff of the Armed Forces of Ukraine on Wednesday, August 24, 2022
Praha přestane doplácet na ubytování ukrajinských uprchlíků
Pražský magistrát přestane od září doplácet ubytovacím zařízením za ubytování ukrajinských uprchlíků nad rámec státní podpory, která činí 250 korun za osobu a noc. Informoval o tom dnes web Seznam Zprávy a ČTK to potvrdil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Dosud s ohledem na vyšší ceny v metropoli město přispívalo zařízením dalších 140 korun za hlavu a noc. Podle Hřiba město musí směřovat peníze do řešení prudkého růstu cen energií a nemůže nadále nahrazovat činnost státu v uprchlické krizi.
Už v 15 letech se rvala za ideologii svého otce. Snímek mladé Duginové obletěl svět
Už v 15 letech byla zapálená do ultranacionalistické ideologie, potvrzuje snímek Darji Duginové z roku 2007. Fotografii, která nyní koluje po sociálních sítích, našel ve svém archivu slavný ruský fotograf Vladimir Mašatin. Zatímco někteří uživatelé se Rusky zastávají, jiní ji odsuzují.
Vladimir Mashatin, a famous Russian photographer, found a 2007 photo of 15 year old Daria Dugina in his archive. pic.twitter.com/14cnR7lBPz
— Konstantin Sonin (@k_sonin) August 23, 2022
Na Kypru odhalili velké ložisko zemního plynu
Země Evropy, které jsou z většiny odkázány na ruský plyn, nyní zoufale hledají jakékoliv další zdroje paliva. Částečnou pomocí by mohlo být nově objevené ložisko zemního plynu na Kypru. To by mělo obsahovat přibližně 2,5 bilionu kubických stop (více než 70 miliard metrů krychlových) uhlovodíku, píše agentura AP.
K tématu
Ukrajinský prezident Zelenskyj vystoupil v RB OSN. Vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny.
