ON-LINE: Summit NATO v Ankaře je za dveřmi. Letí Babiš i Pavel, téma rozeberou europoslanci
Summit zemí Severoatlantické aliance v turecké Ankaře začíná již v úterý. Součástí delegace je po vleklých sporech mezi vládou a Pražským hradem jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak prezident Petr Pavel. Šéf vlády by měl být přítomen na obou hlavních akcích summitu, tedy na úterní neformální večeři i na středečním jednání Severoatlantické rady. Pavlův program Hrad dosud nezveřejnil. Summit NATO bude tématem i pro europoslance v úterní debatě České zájmy v Evropě. Na CNN Prima NEWS můžete sledovat také celodenní zpravodajský servis.
Spor vlády a prezidenta o účast na summitu NATO byl ústředním tématem české domácí politické scény posledních týdnů. Babišův kabinet po vleklých spekulacích rozhodl, že Pavel součástí delegace do Ankary nebude. Prezident se následně obrátil na Ústavní soud s kompetenční žalobou. Soudci krátce nato v předběžném opatření vládě nařídili, aby Pavlovu účast na summitu zajistila.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo poletí s Pavlem do Ankary? Hrad se handrkoval s Macinkovým ministerstvem kvůli ochrance
Babiš i tak zkoušel Pavla do poslední chvíle přesvědčit, aby do Ankary nejezdil, neboť tím podle něj poškodí Česko v zahraničí. Prezident však účast chápe jako svou ústavní a pracovní povinnost. Dříve uvedl, že Babišovi nabízel kompromis, podle kterého by si premiér vybral jedno ze dvou vrcholných jednání na summitu a druhé by absolvoval prezident.
Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států aliance včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Očekává se, že Trump bude chtít v Ankaře slyšet, jak spojenci plní své závazky a jaké jsou jejich výhledy pro obranné výdaje na nejbližší roky. Kromě toho by měla aliance probírat téma obranného průmyslu nebo podpory Ukrajiny, která se brání ruské vojenské agresi.
Spojenci se v roce 2014 zavázali, že do roku 2025 budou plnit závazek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Loni a pravděpodobně ani letos se však Česku nedaří tyto závazky naplnit. „Údajně dostaneme sodu, kartáč za to, že neplníme,“ řekl Babiš v nedělním videu na sociálních sítích. Loni na summitu v Haagu pak členové NATO schválili nový závazek zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice související s obranyschopností státu.
Česká armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o asi 16 miliard méně než loni. Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat přibližně 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Babiš už dříve uvedl, že kvůli tomu se podle hodnocení NATO patrně nepodaří splnit alianční závazek. Zůna chce pro příští rok žádat navýšení výdajů svého resortu na dvě procenta HDP, tedy 190 miliard korun.
Kritika vlády za obranné výdaje
Při schvalování letošního rozpočtu čelila kvůli obranným výdajům vláda kritice opozice, ale také třeba amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka. Podle něj Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v NATO a nesplní své závazky budování schopností armády. Merrick uvedl, že nemusí připomínat, jak důležité je, aby spojenci závazky dodržovali.
Babišovy výroky k obrannému rozpočtu se mění. V únoru řekl, že neví, kde Zůna přišel na to, že by měl příští rok rozpočet obrany podle rozpočtového výhledu dosáhnout 215,3 miliardy korun a v roce 2028 dále vzrůst na 238,2 miliardy. O několik dní později prohlásil, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP.
Po dubnovém jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem nicméně řekl, že vláda udělá vše pro to, aby splnila své závazky vůči alianci. V polovině června Babiš uvedl, že letos Česko dvouprocentní závazek nesplní, ale od příštího roku ho plnit bude. Rutte předtím oznámil, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
Čtěte také
Pro účast premiéra a ministrů na summitu mluví podle vlády právě to, že kabinet má na starosti rozpočet a zahraniční politiku a bude obhajovat výši obranných výdajů. Minulý kabinet Petra Fialy (ODS) loni v březnu přijal usnesení o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta v roce 2030. Babiš ale bývalou vládu kritizuje s tím, že ani dvouprocentní závazek nikdy nesplnila. V souvislosti s letošním obranným rozpočtem argumentuje nutností přidat po předchozí vládě peníze v jiných kapitolách.
Za svou výhodu při obhajobě obranných výdajů považuje Babiš také to, že je jedním z posledních příznivců Trumpa mezi evropskými lídry. Minulý týden ve Sněmovně prohlásil, že v Ankaře vystoupí s pětiminutovým projevem jako 27. v pořadí. Plánuje říct, že se nová vláda na rozdíl od předchozí bude snažit dvouprocentní závazek splnit.
V Ankaře by se měl projednávat také návrh na poskytnutí 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun) Ukrajině letos a nejméně stejné částky příští rok. V částce je již zahrnuta vojenská pomoc Evropské unie, která v letošním a příštím roce činí 60 miliard eur (1,45 bilionu korun). Babiš k tomu sdělil, že Česko nebude záměr blokovat, ale na finanční pomoci se podílet nebude.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavlovi hrozí na summitu NATO ponížení, míní Pospíšil. Vondráček vidí ve sporu truc prezidenta
