České zdravotnictví je dostupné, ale chaotické. Systém není systémem, tvrdí Albert Štěrba, neurochirurg a předseda spolku Mladí lékaři. Zdroj: FTV Prima
České zdravotnictví je dostupné, ale chaotické. Systém není systémem, tvrdí Albert Štěrba, neurochirurg a předseda spolku Mladí lékaři. V rozhovoru mluvil otevřeně i o největších problémech mladých lékařů, přetížení, i o tom, proč by digitalizace mohla pomoci pacientům projít péčí rychleji a efektivněji.
Neurochirurg Albert Štěrba si českého zdravotnictví váží. Největší výhodu vidí v jeho univerzální dostupnosti: „Zdravotnický systém je dostupný všem bez rozdílu a pacient, který má zdravotní problém, se do něj dostane,“ uvedl hned v úvodní odpovědi.
Jenže právě tady podle jeho slov narážíme na zásadní mezeru. „Zdravotnický systém vlastně není systém. Je to síť navzájem izolovaných poskytovatelů, které spolu nekomunikují tak dobře, jak by mohly,“ kritizuje Štěrba. Pro pacienty to znamená jediné – zdlouhavé bloudění mezi ordinacemi.
„Než se pacient dostane od jednoho vyšetření ke druhému, od diagnózy k léčbě, trvá to zbytečně dlouho.“
Tři pilíře změny: digitalizace, koordinace, prevence
Podle neurochirurga a předsedy spolku Mladí lékaři Alberta Štěrby jsou reformy českého zdravotnictví nezbytné, a co víc – měly by být konkrétní a cílené. „Podpořil bych všechny reformy, které vedou ke zlepšení zdravotnictví,“ říká rozhodně. Klíčové oblasti, na které je podle něj třeba se zaměřit, shrnuje do tří hlavních pilířů: digitalizace, koordinace péče a prevence.
Prvním krokem je digitalizace, která by měla zajistit lepší propojení celého systému. „Aby byla data v systému navzájem vyměnitelná,“ vysvětluje Štěrba. Díky tomu by mohlo dojít k efektivnějšímu sdílení informací mezi jednotlivými poskytovateli péče.
Druhou oblastí je zlepšení koordinace péče, tedy snaha, aby pacienti nebloudili v systému a cesta od prvního vyšetření k diagnóze a následné léčbě byla co nejplynulejší. „Aby pacient nebloudil a dostal se k diagnóze a léčbě co nejrychleji,“ zdůrazňuje.
Třetím pilířem je prevence, kterou Štěrba považuje za klíčový nástroj pro dlouhodobou udržitelnost systému. „Snažit se předcházet nemocem, kterým se dá předejít,“ uzavírá.
Umělá inteligence? Zjednodušení byrokracie i úleva pro lékaře
Umělá inteligence ve zdravotnictví podle neurochirurga a předsedy spolku Mladí lékaři Alberta Štěrby představuje především příležitost, jak ulevit přetíženým zdravotníkům a odbourat nadbytečnou administrativu. „Přináší možnost zjednodušit některé byrokratické procesy, aby je nemuseli dělat lidé – a specialistům se uvolnily ruce,“ vysvětluje. Právě odlehčení lékařům od rutinních úkonů vnímá jako zásadní přínos moderních technologií, které mohou pomoci zefektivnit fungování celého systému.
Mladí lékaři pod tlakem: Přesčasy, byrokracie a nejistota
Problematika mladých lékařů je podle neurochirurga a předsedy spolku Mladí lékaři Alberta Štěrby více než palčivá. „To největší, co nás trápí, je přesčasová práce, nekvalitní specializační vzdělávání, tedy mnohdy špatná klinická příprava před atestací. Složitost skloubit pracovní a soukromý život, a pak nadměrná administrativa,“ popisuje s vážností. Přetížení a byrokratická zátěž podle něj ukrajují drahocenný čas, který by měl být věnován samotné péči o pacienty.
Obavy se ale netýkají jen těch, kteří už v systému pracují. Tíživý pocit nejistoty mají i medici. „Mají pocit, že je fakulty dostatečně nepřipravily. Bojí se, že nemají kompetence,“ říká Štěrba a upozorňuje na nutnost zásadních změn ve vzdělávání. Řešení vidí v důrazu na praktickou výuku – nejen ve fakultních nemocnicích, ale také v krajských a okresních zařízeních. Zároveň podporuje rozvoj simulační medicíny, která může efektivně doplnit chybějící kapacity pro praktický trénink budoucích lékařů.
Lékař jako pacient? Raději informovaný a spolupracující
Na závěr rozhovoru přišla řeč i na osobní rovinu. Jaký je Albert Štěrba, neurochirurg a předseda spolku Mladí lékaři, jako pacient? „Říká se, že lékaři jsou ti nejhorší pacienti. Já zatím pacientem moc nebyl – zdraví mi slouží, ale doufám, že bych byl informovaný a spolupracující,“ odpovídá s úsměvem.
A jaký nejbizarnější zdravotnický mýtus během své kariéry slyšel? „Rozhodně ten o tom, že využíváme jen 10 % mozku – a kdybychom ho rozvinuli celý, budeme mít nadpřirozené schopnosti. To je samozřejmě nesmysl,“ uzavírá s nadhledem.
