Americký prezident Donald Trump a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás Zdroj: Wikimedia Commons
Palestina vypoví všechny dohody včetně těch bezpečnostních s Izraelem a Spojenými státy. Na schůzce palestinského vedení to podle agentury DPA prohlásil předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, což zdůvodnil záměrem Izraele anektovat Západní břeh Jordánu, který okupuje. Vypovězením smluv Abbás hrozil již v minulosti.
„Klademe plnou odpovědnost na administrativu USA za okupaci palestinského lidu a považujeme ji za klíčového partnera izraelských akcí a rozhodnutí proti právům palestinského lidu,“ uvedl Abbás. Dodal, že Izrael nyní musí nést odpovědnost jako okupační mocnost palestinských území.
Izraelské sdělovací prostředky se Abbásovu oznámení věnují, ale upozorňují na to, že palestinský vůdce podobně hrozil v minulosti několikrát a že není jasné, zda se mu tentokrát podaří Izrael od anexe odradit. Tímto způsobem se mu nezdařilo například odvrátit USA od uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele ani od přesunu amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Izraelská a palestinská vláda spolupracují v několika oblastech, od hospodaření s vodou až po bezpečnost. Server The Times of Israel upozornil, že pokud by se palestinští politici rozhodli rozpustit samosprávu, desítky tisíc jejích zaměstnanců by byly bez práce.
Snaha dosáhnout uznání palestinské státnosti
Abbás také prohlásil, že oznámení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o záměru rozšířit izraelskou svrchovanost na židovské osady a na údolí řeky Jordán znamená, že Izrael „anuloval“ dohody z Osla z roku 1993, které umožnily vznik palestinské samosprávy a zahájily mírový proces. Abbás také dodal, že „stát Palestina se okamžitě připojí k mezinárodním organizacím, do nichž ještě nevstoupil. Izrael považuje toto začleňování za obcházení politického vyjednávání a za snahu dosáhnout uznání palestinské státnosti“.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na konci dubna uvedl, že rozhodnutí ohledně anexe Západního břehu Jordánu je na Izraeli. Izraelská koaliční vláda premiéra Benjamina Netanjahua a centristy Bennyho Gance chce ve shodě s kontroverzním mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa rozšířit izraelskou svrchovanost na židovské osady na Západním břehu Jordánu. Jde přitom o území, se kterým vedle Pásma Gazy a východního Jeruzaléma Palestinci počítají pro svůj budoucí stát.
Anexe území, které Izrael obsadil za války
Palestinci s Izraelem uzavřeli další dočasnou dohodu v roce 1995. Ta upřesnila podmínky jejich dočasné autonomie na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, ale předpokládalo se, že bude v platnosti jenom pět let, během nichž se mělo dospět k trvalému řešení. Většina světa za ně považuje ustavení Palestiny a její soužití v sousedství Izraele.
V praxi by takzvané rozšíření izraelské svrchovanosti na židovské osady představovalo anexi území, které Izrael obsadil za války v roce 1967 a nad kterým uplatňuje vojenskou kontrolu.
Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady na Západním břehu Jordánu za nelegální z pohledu mezinárodního práva. Izrael to odmítá s tím, že má na toto území historické a biblické vazby. Kontrolu rovněž zdůvodňuje bezpečnostním hlediskem.
