Parádní role Jiřiny Bohdalové v kasařské romanci: Natáčela příběh lásky a sama ji prožívala


Zářila v komediích, ale dokázala na plátně i dojmout. Když Jiřina Bohdalová natáčela příběh lásky a zrady ze staré Prahy, sama prožívala velkou lásku i v soukromí.

Pěnička je kasař, který brání čest své milé, Anča Paraplíčko zase pouliční koketa i upřímně milující žena. Kasařská romance Pěnička a Paraplíčko diváky přenesla do dob, kdy policejní komisaři znali povětrné holky jménem, a galerka věděla, že se někdy vyplatí inspektorům z Bartolomějské říkat pravdu.

ČTĚTE TAKÉ: Pomalejší chůze a jiné iluze. Odhalené tajemství triků ve slavné pohádce Ať žijí duchové!

Když si režisér Jiří Sequens po mezinárodním úspěchu svého válečného dramatu Atentát přečetl chystanou knihu Jiřího Marka o pražském podsvětí, rozhodl se, že ji převede na televizní obrazovku: „Řekli jsme si, že nebudeme dělat klasické detektivky, ale že ukážeme osudy lidí kolem zločinu, tak jak je viděli Čapek nebo Poláček. Chtěli jsme se na předválečnou galerku podívat trochu s humorem, ale i laskavostí.“

A dá se říci, že to udělal v poslední chvíli, těsně před tím, než se začaly bourat staré ulice, které vytvářely neopakovatelnou atmosféru. Seriál Hříšní lidé města pražského se okamžitě stal legendou. Proto tvůrci dostali zelenou natočit pět barevných filmů o „hříšných lidech“ pro kina. Bohužel došlo jen na čtyři, pátý scénář už normalizační dramaturg Barrandova shodil ze stolu.

Profesionál Jaroslav Marvan

Z ekonomických důvodů se točily dva filmy najednou. Ostatně už při vzniku seriálu tuhle metodu Sequens úspěšně uplatňoval, doma si rozmaloval scénář jako šachovou partii a točil klidně i do čtyř nebo pěti dílů souběžně podle toho, který herec měl právě čas.

Celému týmu vyšetřovatelů vévodil Jaroslav Marvan jako rada Vacátko. S nadsázkou si stěžoval, že policejní kancelář obíhá donekonečna jako kanárek v kleci, ve skutečnosti byl ale známý coby perfektně připravený herec. Sám se částečně vyvázal z Národního divadla, aby se mohl Vacátkovi věnovat co nejvíce. Přesně v sedm hodin ráno byl nastoupený před domem a čekal na služební auto. Uměl pak dát najevo nespokojenost, když některý z mladších kolegů na rozdíl od něho dokonale neuměl text.

Náročné natáčení

Ve filmu Pěnička a Paraplíčko ale „páni ze čtyřky“ tak trochu sekundovali mileneckému páru. Mordparta totiž vyšetřuje vraždu, ze které je podezřelý kasař Pěnička. Jeho kryje i zradí prodejná dívka přezdívaná Paraplíčko. A právě na hlavní dvojici měl režisér štěstí.

Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý prožívali velkou lásku i ve skutečnosti, po několikaletém vztahu se v roce 1970 dokonce vzali. Pro oba přitom bylo natáčení náročné. Těsně před první klapkou spolu dotočili trezorový film Ucho a při natáčení „Pěničky“ Brzobohatý ještě dotáčel seriál F. L. Věk, a tak byl prakticky pořád na cestách.

Štáb přejížděl mezi starými Vinohrady, Krčí, Břevnovem a Bubenčí, na samém začátku snímku si zahrála i náplavka, kde se objeví probodnutá oběť. Pečlivě se vybíralo také oblečení. Šaty pro Jiřinu Bohdalovou vytvořil kostýmní návrhář, u kterého si nechávala šít své róby vyhlášená parádnice, herečka Slávka Budínová.

Jak to bylo s Jedovou chýší?

Dodnes tyto šaty opatrují v barrandovských filmových ateliérech jako vzpomínku na slavnou postavu Bohdalové. Současně tady mají hned několik proslulých buřinek rady Vacátka a jeho mordparty. No a jak to bylo se známou Jedovou chýší? Ta měla předobraz ve skutečné pochybné hospodě nedaleko Karlova náměstí.

Ve filmu v tomhle lokálu došlo i na rvačku. Kaskadér Petr Jákl, který se před kamerou pral místo Radoslava Brzobohatého, to dělal tak důkladně, že si zlomil klíční kost.

Celá kasařská romance pak končí pro někoho nezvykle, ale tak, jak to život občas přináší. Zatímco Pěnička odjíždí s panem radou kočárem na direkci, aby se podvolil spravedlnosti, rozezní se melodie Dejte mu zahrát, pane inspektore a Anča Paraplíčko odchází ulicí s jiným frajerem z galerky.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Do pěti let možná skončím s herectvím, svěřila se Kerekes. Chce opět studovat