Pavel zatím nejmenuje Fremra ústavním soudcem. Může svůj postoj změnit, tvrdí právníci
Výběr redakce
Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Pavel to v pondělí řekl novinářům po jednání s končícím předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským a designovaným předsedou Josefem Baxou. Ústavní právníci Jan Kudrna a Marek Antoš se shodli, že prezident povinnost jmenovat Fremra nemá, i když ho už schválil Senát.
Pavel podle svých slov reagoval na některé nově zveřejněné údaje a emotivní vyjádření. Nechce tak situaci „lámat přes koleno“. Délku prozatímního odkladu nechtěl specifikovat. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl. Prezident zdůraznil, že personální obměnu ÚS vnímá jako jeden ze svých hlavních úkolů a že důvěryhodnost soudů a institucí patří k pilířům právního státu. Fremr rozhodnutí prezidenta plně respektuje, uvedla mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová, kde Fremr momentálně působí jako místopředseda.
ČTĚTE TAKÉ: Zvolení Fremra do Ústavního soudu naštvalo ODS. Je to pomsta Zemanovi, dehonestovali Senát
Čtěte také
Nominace bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra vzbudila pozornost kvůli jeho působení v předlistopadové trestní justici. Média v posledních dnech rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů navíc v neděli na Twitteru uvedl, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí.
V dopise pak Hilšer s další senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na ÚS je nevhodná. Pavel chce nyní jednat s nespokojenými senátory i předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), konzultovat bude i s historiky.
„Nechci dát prostor pochybnostem o morální integritě jakéhokoliv kandidáta na ústavního soudce. S vážností proto sleduji i nové informace, které se objevily v souvislosti se jmenováním Roberta Fremra. Podrobím je důkladné analýze právníků a historiků a prozatím jmenování odložím,“ uvedl Pavel na Twitteru.
Kordová Marvanová ocenila, že se prezident novými informacemi zabývá. „Přes sto rozsudků za opuštění republiky, které vynesl dr. Fremr v letech 1983–85, je podle mě diskvalifikující pro soudce ÚS,“ napsala Marvanová na Twitteru. Fremr by dnes už Senátem neprošel, dodala v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Právníci: Prezident má zcela volnou ruku
Změna prezidentova postoje je podle Kudrny samozřejmě možná, protože soudce ÚS jmenuje se souhlasem Senátu. „Návrh Senátu prezidenta republiky právně k ničemu nezavazuje, do okamžiku jmenování má zcela volnou ruku ve svém rozhodování,“ uvedl.
Bez souhlasu Senátu – buď vyjádřeného výslovně, anebo získaného uplynutím 60 dní od představení kandidáta horní parlamentní komoře – prezident soudce ÚS naopak jmenovat nemůže. „Ale souhlas Senátu prezidenta nijak právně nezavazuje ke jmenování. Jiné může být hledisko politické, kde prezident bude zvažovat, co je pro jeho zájem vhodnější, zda ústup od svého návrhu, anebo setrvání na něm,“ dodal Kudrna.
Čtěte také
Také podle Antoše nemá prezident ani poté, co získal souhlas Senátu, povinnost soudce ÚS jmenovat. „Pokud v mezidobí nastaly či vyšly najevo skutečnosti, které jsou dostatečně závazné, aby takový postup odůvodnily,“ doplnil.
ÚS je nyní uprostřed personální proměny. Rodí se jeho čtvrtá sestava v historii samostatného Česka, každou z nich formoval jiný prezident. Soud letos posílil nejprve vysokoškolský pedagog Jan Svatoň, poslední nominant předchozí hlavy státu Miloše Zemana.
Pavel poté navrhl soudce Josefa Baxu a Danielu Zemanovou a také ústavního právníka Jana Wintra. S nominacemi uspěl v Senátu, stejně jako později, když navrhl profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a soudce Veroniku Křesťanovou s Fremrem. Baxa bude od úterý novým předsedou ÚS po Pavlu Rychetském, Ronovská je místopředsedkyní. Na jmenování čekají Křesťanová a Fremr.
Prorežimní soudce?
Obžalobu v takzvané kauze Olšanské hřbitovy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.
Případ projednával v létě 1988 Fremrův pětičlenný soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Pavel minulý týden uváděl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Fremr jako soudce nebo jako člověk v souvislosti s případem Olšanských hřbitovů selhal.
Fremr podle něj získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil. Respekt si v minulosti získal jako soudce českého Nejvyššího soudu, člen Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a soudce i místopředseda Mezinárodního trestního soudu. V posledních letech je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.
