Lžete. Vězně, kteří mě mučili, jste použil jako svědky, píše muž odsouzený Fremrem

Redakce CNN Prima NEWS získala dopis, který zaslal odsouzený z někdejší kauzy Olšanské hřbitovy Alexander Eret nově zvolenému ústavnímu soudci Robertu Fremrovi. Ereta poslal soudce Fremr v roce 1988 pravděpodobně ve vykonstruovaném politickém procesu na 6,5 roku do vězení. Eret nyní v emotivním listu líčí například mučení, které musel snášet ve vazební cele. Spoluvězni ho trýznili, aby se přiznal k činům, které nespáchal. „U hlavního líčení je pak dokonce Fremr nechal vypovídat jako svědky mých údajných doznání na cele,“ píše v dopise Alexander Eret. Fremr, kterého do funkce navrhl prezident Petr Pavel, však odmítá, že by byl prorežimním soudcem. Psaní přinášíme v celém jeho znění.

Případ Olšanské hřbitovy zůstával až do letošního léta polozapomenutým politickým soudním procesem z roku 1988. Rozsudkem, který tehdy vynesl trestní senát Městského soudu v Praze pod předsednictvím JUDr. Roberta Fremra, se dlouhodobě zabývalo jen pár aktivistů, třeba někdejší disident a spisovatel Petr Pazdera Payne. „S odsouzeným Eretem jsem se poprvé setkal už brzy po revoluci v roce 1990 ve věznici v Ostrově nad Ohří. Ten případ byl dalších více než třicet let dohledatelný, takže je pro mě nepochopitelné, že všichni ti, kdo Fremra navrhovali na post ústavního soudce, tento problematický předlistopadový případ nevzali v potaz,“ říká Payne pro CNN Prima NEWS.

Před středeční volbou ústavních soudců Robert Fremr na půdě Senátu odmítl, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Senátorům řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB), tedy komunistické tajné policie.

Dodal, že se o zmanipulování obžaloby ze strany StB dozvěděl teprve před několika dny. Podle ČTK už dříve řekl, že k odsouzení tří chlapců včetně Alexandra Ereta mimo jiné pro vandalismus za ničení pomníků sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech dospěl na základě jejich doznání a znaleckých posudků. „Já a náš senát jsme se vědomě porušení zákona nedopustili,“ uvedl.

O ústavních soudcích diskutují europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a místopředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Podívejte se na video:

Eret ovšem v níže zveřejněním otevřeném dopise Robertu Fremrovi například píše: „V průběhu procesu z úst obžalovaných vícekrát jednoznačně konfrontován s informacemi, že vyšetřovatelé Státní bezpečnosti proti vůli obžalovaných svévolně formulovali, manipulovali popř. vynucovali konkrétní výpovědi. Tyto informace jste slyšel v průběhu procesu v roce 1988 jak z mých úst, tak i z úst mé matky několikrát a zcela zřetelně.“

Případ zůstával celá desetiletí v zapomnění. „Dnes víme, že Alexander Eret na Olšanech vůbec nebyl, víko kanálu z tehdejšího Gottwaldova mostu nehodil, vlak se vykolejit nepokoušel, a už vůbec ne opakovaně. Fremr ho odsoudil za činy, které vůbec nespáchal,“ říká Payne. Soudce učinil z Ereta vůdce tříčlenné skupiny, která mimo jiné zničila pomníky sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech. Eret ale ani u tohoto vandalství neměl být přítomen.

Spisovatel Petr Pazdera Payne je s Eretem, který žije ve Vídni, v blízkém kontaktu. Payne také po dohodě s Eretem poskytl CNN Prima NEWS celý text otevřeného dopisu, který někdejší vězeň komunismu poslal 4. srpna nejen nově zvolenému ústavnímu soudci Fremrovi, ale také například předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). List přinášíme v plném znění, pouze jsme ho opatřili mezititulky. Tučně uvedená slova v textu zvýraznil autor dopisu.

Ústavního soudce Fremra redakce CNN Prima NEWS oslovila s žádostí o vyjádření. Zatím však nereagoval.

Dopis Alexandra Ereta soudci Robertu Fremrovi

Vídeň, dne 4. srpna 2023

Pane JUDr. Roberte Fremre, vytýkám Vám osobně za plného vědomí možných právních následků, pokud bych psal nepravdu, že jste v průběhu Vašeho ucházení se o post ústavního soudce vědomě a opakovaně lhal.

Ano, lhal jste Senátu Parlamentu České republiky vědomě a opakovaně.

Vědomě, protože Vám na základě Vašich informací před zahájením procesu 13. června 1988 bylo známo, že případ vyšetřovala Státní bezpečnost a v průběhu hlavního líčení, které trvalo až do 7. července 1988 jste byl obžalovanými několikrát, ale i přinejmenším jedním svědkem upozorněn na to, že výpovědi z přípravného řízení, to jest z protokolů ve vyšetřovacích spisech StB, neodpovídají pravdě, jelikož jsou svévolnými formulacemi vyšetřovatelů StB, obsahově manipulované popř. přímo vynucené vyšetřovateli StB.

Opakovaně, protože jste několikrát (účelově, abych použil Váš oblíbený výrok z roku 1988) měnil svá stanoviska podle toho, jak Vaše lži jedna po druhé postupně vyplouvaly na povrch. Uvádím zde jako obžalovaný a odsouzený z procesu se záškodníky, a tudíž jako přímý svědek tehdejších událostí jen několik příkladů z Vašich lží:

Nehorázné odvolávání se na Otakara Motejla

Označil jste v roce 2010 zesnulého JUDr. Otakara Motejla za mého obhájce ve Vámi vedeném procesu proti „záškodníkům z Olšanských hřbitovů“. Když se ukázalo, že JUDr. Motejl nebyl mým obhájcem, tvrdil jste, že byl obhájcem spoluobžalovaného Petra Havelky. I to je lež. Nebyl. JUDr. Otakar Motejl byl ve zmíněném procesu výhradně obhájcem mé matky, kterou jste v tomto procesu Vy také odsoudil na rok a půl odnětí svobody s podmínečným odkladem na tři roky. Ač to dobře sám vím, neboť jsem to na rozdíl od Vás z mé paměti nikdy nevytěsnil, potvrdila mi má matka, která na rozdíl od JUDr. Motejla žije, včera jasně, že JUDr. Motejl byl ve zmíněném procesu pouze jejím obhájcem. Že Vy jste tyto skutečnosti – odsouzení mé matky a fakt, že JUDr. Motejl byl výhradně jejím obhájcem – údajně vytěsnil z paměti, není důvodem Senátu lhát. Proč jste tedy neřekl, že už si nepamatujete, koho jste tenkrát odsoudil a ani kdo koho tenkrát obhajoval? Místo toho jste suverénně tvrdil nepravdy a odvolával se na fakticky nemožné svědectví zesnulého JUDr. Motejla jako na potvrzení Vašeho údajně korektního vedení procesu roku 1988.

Sám jste nám v kobce oznámil filmování

Ve Vašem písemném vyjádření pro Senát, které jste Senátu zaslal již poté, kdy jste byl s Vaším vedením procesu v kauze „Olšanské hřbitovy“ jak Senátem, tak i mediálně konfrontován, jste tvrdil, že soudní jednání probíhalo zcela standardně, bylo veřejné, ale neúčastnila se ho žádná organizovaná veřejnost, neprobíhalo žádné filmování procesu, a že v auditoriu bylo obvykle jen pár osob, patrně převážně novinářů. Že se i zde jedná o evidentní lež je nejen lehce dokazatelné dobovým tiskem, ale dnes již i snadno a jednoznačně podložitelné dobovým filmovým materiálem, který se najde jak na internetu, tak byl i před dvěma dny odvysílán v České televizi. Sám jste 13. června 1988 před devátou hodinou ranní přišel za spoutanými obžalovanými před přízemní kobky Městského soudu v Praze a oznámil jim, že budou filmováni. Už jste na to zapomněl? Proces byl nejen filmován, ale zúčastnila se ho i organizovaná veřejnost, včetně celých školních tříd, které tam krátce před prázdninami pro výstrahu vodili.

Kolik monstrprocesů jste vedl?

Při zahájení procesu byl sál číslo 51 v 1. poschodí Městského soudu v Praze naplněn publikem a novináři, kameramany a filmařskou technikou. Část publika musela stát, neboť již nebylo volných míst k sezení, a i na chodbě před sálem postávali ti, kteří se do sálu již nevešli. Nebylo divu, když všechna významná média v tehdejší ČSSR ve dnech před zahájením procesu byla o místu a hodině jeho zahájení podrobně informována. Kolik takových monstrprocesů jste již vedl, že jste na tento mohl tak hladce zapomenout? I na to, jak jste 13. června 1988 po zahájení procesu před běžícími kamerami do mikrofonu předčítal štvavé dopisy pracujících a socialistických organizací, požadujících v tomto procesu nejpřísnější potrestání? Na to všechno jste zapomněl? Já nikoliv. Na to se zapomenout nedá.

V tomto výběru Vašich lží, který nemůže být úplný, byť bych o tom napsal celou knihu, uzavírám tou Vaší centrální lží, která Vám nakonec posloužila, abyste byl zvolen ústavním soudcem.

Spis StB jste měl na stole

Nemohl jste totiž v žádném případě nevědět, že kauza „Olšanské hřbitovy“ byla vyšetřována Státní bezpečností. V průběhu hlavního líčení v roce 1988 jste mnohokrát citoval z tzv. doznání obžalovaných a ze svědeckých výpovědí z vyšetřovacího spisu StB, který popř. jeho části jste podle denního programu procesu měl před sebou na soudcovském stole. Na první straně jednotlivých vyšetřovacích protokolů, ze kterých jste citoval, bylo razítko odboru vyšetřování StB a na poslední straně protokolů stála slova: vyšetřovatel StB. Navíc jste byl v průběhu procesu z úst obžalovaných vícekrát jednoznačně konfrontován s informacemi, že vyšetřovatelé Státní bezpečnosti proti vůli obžalovaných svévolně formulovali, manipulovali, popř. vynucovali konkrétní výpovědi. Tyto informace jste slyšel v průběhu procesu v roce 1988 jak z mých úst, tak i z úst mé matky několikrát a zcela zřetelně. Tyto námitky a informace jste ale konsekventně ignoroval, popř. nařkl mou matku a mne z účelových změn vypovědí.

Nemohl jste tyto skutečnosti jako soudce Městského soudu v Praze roku 1988 neregistrovat, jelikož jste nebyl slepý ani hluchý. Nemohl jste ani vše z toho výše řečeného zapomenout nebo vytěsnit z paměti, protože v takovém případě byste musel být již značně senilní anebo debilní, z čehož obojího ale nevycházím.

Vězně, kteří mě mučili, jste využil jako svědky

Lhal jste Senátu Parlamentu České republiky vědomě a opakovaně a zásadně znevážil Vaším lhaním stěžejní hodnoty jak morální tak i osobní integrity kandidáta na ústavního soudce. Je to sice neradostné, ale bohužel nastavší skutečností, že ve Vaší osobě bude nyní sedět na postu ústavního soudce mnohonásobný lhář.

Po Vašem zvolení na post ústavního soudce jste prohlásil, že tříhodinová debata okolo Vaší osoby v Senátu parlamentu České republiky byla pro Vás torturou. Nemáte ponětí o tom, co tortura je. Já na rozdíl od Vás ano: tři měsíce intenzivní fyzické a psychické tortury na cele ruzyňské věznice v roce 1987. Tři spoluvězně, ze kterých mne dva na cele ruzyňské věznice fyzicky mučili, a ten třetí tomu sice nečinně přihlížel, ale psychicky mne motivoval k tzv. doznání, jste potom nechal u hlavního líčení dokonce i vypovídat jako svědky mých údajných doznání na cele. I na tyto tři Vaše svědky jste již zapomněl?

Ing. Mag. iur. Alexander Oswald Eret, Vídeň (z případu Olšanské hřbitovy znám jako Alexander Eret)

Tagy:
komunismus StB manipulace KSČ monstrprocesy soudce ústavní soud Ústavní soud České republiky Robert Fremr